Zahlavi

Áčko: O ohrožené půdě, odhalování koronaviru a pilných včelách

18. 06. 2020

Zdravá půda je fascinujícím světem plným nejrůznějších mikroorganismů a živočichů. Je důležitá nejen pro pěstování plodin, ale také pro udržení vody v krajině. Jenže intenzivní zemědělskou činností a čím dál rozsáhlejší výstavbou dálnic, velkoskladů a lidských sídel ji nenávratně ničíme. O nejnovějších výzkumech půdy si přečtete v novém čísle časopisu Akademie věd ČR A / Věda a výzkum.

Na každém metru čtverečním plochy pole, louky či lesa se v půdě do hloubky několika desítek centimetrů vyskytují biliardy bakterií a dalších mikroorganismů, miliony až miliardy metrů mikroskopických houbových vláken a desítky až stovky žížal (a stejné množství dalších drobných živočichů). Živá složka je základní charakteristikou půdy.

„Půdu definujeme různým způsobem. Samozřejmě víme a poznáme, co je plně funkční půda. Ale kdy vlastně můžeme hovořit o půdě poté, co skálu pokryje vrstvička něčeho živého? Spíše umíme přesně říct, co půda není – ani kámen, ani písek – protože v nich chybí život,“ říká v hlavním článku o půdě Miloslav Šimek z Biologického centra AV ČR.

Další výběr článků:

Rodilým mluvčím už v děloze – Výzkumy ukazují, že osvojování mateřštiny začíná dávno před tím, než batole poprvé promluví. Dokonce dřív, než vůbec přijde na svět…

Jantarové bohatství rané doby bronzové – Archeologové i dnes pracují s tradičním štětečkem a lopatkou, stále častěji jim ale pomáhají nové přírodovědné a technické metody.

Národní nádor – Rakovina tlustého střeva je známým pojmem – spojujeme si jej především s nesprávnou životosprávou. Česko donedávna patřilo mezi země s nejhorší statistikou… poslední dobou se to ale mění.

Od hamburgerů ke koronaviru – Hana Lísalová z Fyzikálního ústavu AV ČR aktuálně pracuje na vývoji unikátního biosenzoru, který může pomoci lidstvu v boji s novým koronavirem. V rozhovoru s ní mluvíme nejen o tomto přístroji a špičkové vědecké práci, ale i o životě se zdravotním handicapem.

Čtvrtletník A / Věda a výzkum vydává Akademie věd ČR v tištěné formě i elektronicky. Jeho hlavním cílem je představit veřejnosti poutavou formou výzkumy vědců a vědkyň z pracovišť Akademie věd ČR.

Všechna čísla jsou ve formátu PDF a v listovací verzi k dispozici na webové stránce AV ČR.


2/2020 (verze k listování)
2/2020 (verze ke stažení)

Připravila: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock

Přečtěte si také

Chemické vědy

Vědecká pracoviště

Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce