Zahlavi

Vědec z BC AV ČR objevil na tichomořském ostrově nové druhy mravenců

22. 07. 2019

Český vědec Milan Janda z Entomologického ústavu Biologického centra AV ČR se po čtvrt roce vrátil z expedice na dosud téměř neprobádaném ostrově Bougainville v Tichém oceánu. Společně s kolegy Jacobem Yombaiem a Alim Posmanem z výzkumné organizace New Guinea Binatang Research Center vůbec poprvé zdokumentoval výjimečnou rozmanitost hmyzu v panenských pralesech tohoto tropického ostrova a objevil několik nových druhů mravenců a dalšího hmyzu.

Ostrovy Nové Guineje a Tichého oceánu jsou proslulé svou mimořádnou přírodní rozmanitostí. Nicméně rostliny, hmyz a další organismy jsou v těchto oblastech stále do velké míry neprostudované a neznámé. To je případ i ostrova Bougainville, ležícího na severním okraji Šalomounových ostrovů a zabírajícího plochu více než 9000 km2. Většinu tohoto ostrova se dosud nepodařilo biologicky prozkoumat kvůli jeho odlehlosti, složitému terénu a dekádu trvající občanské válce. Přípravu Jandovy expedice, financované společností National Geographic, komplikovala i skutečnost, že na většině ostrova je možné pracovat jen po dlouhodobém a pečlivém vyjednávání s místními kmeny.

Jedinečné druhy mravenců proti hmyzím narušitelům

Vědci pod vedením Milana Jandy pracovali na pěti lokalitách roztroušených od pobřeží po vulkanický střed ostrova. „Naším cílem bylo zdokumentovat diverzitu mravenců, kteří jsou podobně jako většina bezobratlých z tohoto ostrova zcela neznámí. Podařilo se nám proniknout do izolovaných horských oblastí s panenskými pralesy, což vyžadovalo několikadenní pochody přes prudké hřebeny a hluboká údolí,“ popisuje entomolog Milan Janda. Vynaložené úsilí se vědcům vyplatilo. V horských oblastech nalezli množství unikátních druhů mravenců a dalšího hmyzu. Vůbec poprvé se jim tak podařilo zdokumentovat jejich biologii a získat vzorky pro další genetické a systematické studie.

Výzkumný tým se ve spolupráci s místními obyvateli zaměřil také na invazivní druhy rostlin a živočichů, které představují jednu z hlavních hrozeb tohoto křehkého ostrovního ekosystému. Je to například mravenec Wasmannia auropunctata, který je původně z Ameriky a na Bougainville způsobuje masivní vymírání původních druhů mravenců a dalších bezobratlých. Ačkoli je tento neblaze proslulý druh na ostrově již dvacet let, místní lidé zatím nepodnikli žádné kroky proti jeho šíření a pro zmírnění následků na místní zemědělství a biodiverzitu. „Náš výzkumný tým zmapoval výskyt tohoto problematického druhu a nyní pracujeme s místními obyvateli a organizacemi na tom, abychom omezili jeho šíření,“ říká Milan Janda.

mravenci_na_bougainville_02

Výzkumný tým v horském lese v oblasti Mt. Kagalalo na jihu Bougainville,
vpravo dole vedoucí týmu Milan Janda

Během následujících měsíců budou badatelé nashromážděné údaje zpracovávat a analyzovat. Získané vzorky hmyzu vytvoří vůbec první ucelený soubor, který je k dispozici pro systematické studium biodiverzity bezobratlých z tohoto ostrova. Genetická data rovněž poslouží k zodpovězení obecnějších otázek o evoluci a ekologii hmyzu na ostrovech. Vědci doufají, že jejich zajímavé objevy přinesou více pozornosti výzkumu a ochraně biodiverzity v tomto unikátním regionu.

Na úvodním snímku: Jeden z nově objevených druhů mravenců

Připravila: Daniela Procházková, Biologické centrum AV ČR, ve spolupráci s Milanem Pohlem, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Biologické centrum AV ČR

Přečtěte si také

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce