Zahlavi

Vědci varují: Spalování dřevěných pelet přispívá ke změně klimatu

19. 12. 2019

Spalování lesní biomasy za účelem tvorby elektřiny a tepla je oslavováno jako chytrý způsob, jak dosáhnout ochrany klimatu. Jak dokazuje série zpráv Expertní rady evropských akademií (EASAC), v případě dřevěných pelet tomu tak ale není. Naopak, s ohledem na jednotku generované elektřiny produkuje spalování pelet více uhlíku než spalování uhlí.

„Dřevěné pelety nejsou žádným magickým řešením pro výrobu energie a tepla bez emisí. A to přesto, že EU a mnoho národních států ve velkém dotují jejich využívání,“ říká předseda EASAC panelu pro životní prostředí Lars Walloe. Dřevěné pelety (granule) se vyrábějí lisováním dřevěných pilin a hoblin jako vedlejší produkt při zpracování dřeva a byly dosud povážovány za ekologické palivo.

Více škody než užitku

„Poslouchejte vědu“ je známé heslo hnutí Fridays For Future. EASAC nyní poukazuje na další nesoulad mezi vědou a praktickou politikou, a to konkrétně v oblasti lesní bioenergie. 

Ředitel EASAC Michael Norton programu pro životní prostředí říká: „Výrobu energie založenou na uhlí a fosilních palivech nelze zastavit hned. Ale opakovaně poukazujeme na to, že masivní nahrazování uhlí lesní biomasou povede k urychlování změny klimatu a k překročení cílů Pařížské klimatické dohody. Důvod je jednoduchý – když se pokácí les a je využit jako bioenergie, uhlík z této biomasy se dostane do ovzduší velmi rychle, ovšem novými stromy nebude reabsorbován po několik dalších desetiletí. To se neslučuje se snahou o rychlé řešení klimatické krize.“ Pravidla nastavená v nové Směrnici EU ke zdrojům obnovitelné energie způsobí více škody než užitku. 

Navzdory všem varováním ze strany vědců neřeší nová pravidla uhlíkového účetnictví OSN žádným způsobem dopady kácení a spalování lesů. V souladu s postojem OSN také nová Směrnice EU ke zdrojům obnovitelné energie z roku 2018 a systém emisních povolenek EU (ETS) počítají s energií z biomasy jako s uhlíkově neutrální. „To je pro odběratele energie a politiky zavádějící. Tyto mezery v zákonech bychom měli rychle napravit,“ dodává Michael Norton.

Musíme jednat rychle

„Koncept uhlíkové neutrality lesní biomasy mohl možná mít nějaké opodstatnění v roce 2009, kdy nutnost řešit globální oteplování nebyla vnímána tak urgentně. Původní myšlenka byla taková, že růst lesní biomasy odejme stejné množství CO2 z atmosféry jako vzniká při jejím spálení. Ovšem dnes je hlavním cílem snížit globální oteplování o 1,5 až 2 stupně Celsia. To vyžaduje jednat rychle, nikoliv čekat na to, až dorostou nové stromy, zatímco budeme do atmosféry vypouštět obrovské množství uhlíku spalováním těch stávajících,“ dodává Norton. 

Rozsáhlé dotace pro obnovitelné zdroje energie, jež byly k dispozici v některých členských státech EU, vedly k obrovskému nárůstu využívání lesní biomasy, která nahradila uhlí i ve velkých elektrárnách. Masivně se zvýšil dovoz například z USA, Kanady a některých evropských zemí. Kácení lesů za účelem výroby dřevěných pelet dosáhlo objemu mnoha miliónů tun ročně a zahrnuje přepravu na vzdálenosti v řádech tisíců kilometrů. 

Z rozpálené pánve do ohně

Při používání bioenergie je rozhodujícím faktorem tzv. doba návratnosti uhlíku, což je doba, kterou nové stromy potřebují k reabsorbci uhlíku, jenž se uvolňuje do atmosféry při spalování původních stromů. Spalování lesní biomasy zdaleka není uhlíkově neutrální. Během doby návratnosti uhlíku, která se pro nejběžnější stromy pohybuje mezi 50 a 100 lety, se uhlík do atmosféry naopak přidává. To je důležité zohlednit při snaze o omezení globálního oteplování na maximálně 1,5 stupně. Podle názoru EASAC by měla být v kritériích udržitelnosti zavedena maximální přípustná doba návratnosti uhlíku, která bude v souladu s Pařížskou dohodou o změně klimatu. 

Na nedávné klimatické konferenci v Madridu vlády předváděly své úspěchy na poli obnovitelných zdrojů. Ovšem zavádějící pravidla pro uhlíkové účetnictví jim umožňují snížit vnitrostátní emise na papíře pouhým přechodem z uhlí (kde se musí vykazovat emise) na dováženou biomasu (vykazovanou jako bezemisní). „Lesní biomasa je oslavována jako magické řešení výhodné pro politiky, lesníky i energetické společnosti, protože současná pravidla umožňují, aby byla bez rozdílu dotována jako obnovitelná energie. Ale s ohledem na změnu klimatu je to, jako bychom skočili z rozpálené pánve do ohně,“ říká William Gillett, ředitel programu EASAC pro energetiku.

Další relevantní zdroje:
Norton, M, Baldi, A, Buda, V, et al. (2019) Serious mismatches continue between science and policy in forest bioenergy. GCB Bioenergy; 11: 1256– 1263. https://doi.org/10.1111/gcbb.12643
 
EASAC (2019) Forest bioenergy, carbon capture and storage, and carbon dioxide removal: an update. https://easac.eu/publications/details/forest-bioenergy-carbon-capture-and-storage-and-carbon-dioxide-removal-an-update/
 
EASAC (2018) Commentary on Forest Bioenergy and Carbon Neutrality. https://easac.eu/publications/details/commentary-on-forest-bioenergy-and-carbon-neutrality/
 
EASAC (2018) Multi-functionality and Sustainability in the European Union's Forests. https://easac.eu/publications/details/multi-functionality-and-sustainability-in-the-european-unions-forests/

Přeložila: Jana Trnková, Odbor mezinárodní spolupráce KAV AV ČR ve spolupráci s Alicí Horáčkovou, Odbor mediální komunikace KAV AV ČR
Foto: Tom Bruton

Přečtěte si také

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce