Zahlavi

Koruny stromů chrání lesní rostliny před globálním oteplováním, míní vědci

16. 05. 2020

Koruny stromů neplní pouze funkci estetickou, ale především ryze praktickou. Ve svém stínu vytvářejí stabilnější prostředí, které chrání rostliny před teplotními extrémy, a ovlivňuje tak jejich reakci na globální oteplování. Ve studii zveřejněné v prestižím časopise Science to tvrdí mezinárodní vědecký tým zahrnující i šest vědců z Botanického ústavu AV ČR.

„Hlavním výsledkem naší studie je, že lesní rostliny reagují citlivě na lokální změny hustoty stromového patra a nikoli na oteplování klimatu pozorované mimo les,” vysvětluje Martin Kopecký z Botanického ústavu AV ČR. Z výsledků výzkumu vyplývá, že pokud se někde porost výrazně zahustil, mohl tak zcela kompenzovat nárůst teploty způsobený právě změnou klimatu. Naopak tam, kde došlo k prořídnutí stromového patra, stoupaly teploty mnohem rychleji.

Vědecké práce zabývající se dopadem probíhajících klimatických změn přitom obvykle vycházejí z teplot měřených meteorologickými stanicemi. Tyto stanice se však nacházejí mimo les a měří teplotu vzduchu v meteorologické budce dva metry nad zemí. Taková měření proto neodpovídají reálným podmínkám, ve kterých žije většina lesních organismů.


Vědci měřili reakci na změny mikroklimatu přímo v lesním podrostu

Výzkumníci proto porovnali reakci lesních bylin na změnu klimatu naměřenou na meteorologických stanicích s reakcí na změny mikroklimatu naměřenou v lesním podrostu. Údaje o teplotách pak zkombinovali s až osmdesát let starými údaji o hustotě stromových korun na třech tisících výzkumných ploch napříč Evropou, přičemž šestina z těchto ploch se nachází v České republice.

Se ztrátou ochranného krytu stromů, ať už v rámci přirozeného vývoje lesa nebo v důsledku těžby, zažívají lesní rostliny skokové zvýšení teplot. V kombinaci s očekávaným nárůstem letních veder potom může dojít k výraznějším změnám lesní biodiverzity. Dříve chladné, stinné a obecně vlhčí lesní prostředí bude horku vystaveno častěji a po delší dobu. „V lesnictví bychom proto měli vzít více v úvahu dopady hospodaření na mikroklima a biodiverzitu podrostu. Proto musíme podporovat způsoby hospodaření, které nevedou ke kompletnímu odstranění stromového patra na větších plochách,“ shrnuje závěry výzkumu Martin Kopecký.

Připravili: Martin Ocknecht, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, ve spolupráci s Mirkou Dvořákovou, Botanický ústav AV ČR
Foto: Shutterstock

 

Přečtěte si také

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce