Zahlavi

Klimatická změna ohrožuje pěstování chmele a chuť piva, upozorňují vědci

11. 10. 2023

Růst teplot a častější sucha vedou ke snižování výnosu chmele v tradičních chmelařských oblastech v Evropě. Zároveň s výnosem se snižuje obsah alfa látek, které určují chuť a hořkost piva. Upozorňují na to vědci z CzechGlobe – Ústavu výzkumu globální změny AV ČR v nové studii uveřejněné časopisem Nature Communications. Dobrou zprávou je, že Česko patří mezi země méně ohrožené, přesto by se změnami klimatických podmínek měli zemědělci počítat a připravit se na ně.

Vědci předpokládají, že výnos chmele by do roku 2050 mohl poklesnout v rozmezí od 4 do 18 % a obsah alfa látek o 20 až 31 % proti současnosti. Aby si pěstitelé udrželi produkci, která uspokojí poptávku, mají několik možností.

„Mohou přesunout chmelnice do vyšších nadmořských výšek, do míst s vyšší hladinou spodní vody v údolích řek, stavět zavlažovací systémy či pěstovat odolnější odrůdy. Mohou také jinak orientovat řádky na poli a proti intenzivnímu slunečnímu svitu používat stínění, což je však poměrně drahé,“ říká vedoucí výzkumného týmu Martin Možný z oddělení dopadů změny klimatu na agrosystémy centra CzechGlobe.


Pivo se někdy považuje za český národní nápoj. Přírodní podmínky k pěstování chmele se ale poslední dobou mění.

Je Žatecko „za vodou“?
Regionů pro pěstování chmele není mnoho, protože rostlina je náročná na specifické klimatické i přírodní podmínky. Změny klimatu přitom dopadnou na různé oblasti nerovnoměrně. Lépe na tom budou severněji položené pěstitelské kraje, jako je bavorské Hallertau či české Žatecko. To vychází ze studie v porovnání regionů vůbec nejlépe. Naopak hůře na tom budou jižněji položená místa, jako je Slovinsko nebo oblast Tettnang v jižním Německu poblíž Bodamského jezera.

„Výsledky ukazují, že kvůli růstu teplot vzduchu dozrává chmel až o dvacet dnů dříve než v minulosti. Dozrávání se navíc posouvá do horkých dnů, což má negativní dopad na obsah alfa látek,“ vysvětluje Martin Možný. Pokles množství srážek a epizody sucha mají zase negativní dopad na výnos.


Vysoké teploty a sucha jsou bohužel stále častější a zemědělci by se měli novým podmínkám přizpůsobit.

Suchu se dá částečně čelit také tím, že zemědělec bude šetrněji nakládat s půdou, aby se tolik nevysušovala, změní hnojení a bude pěstovat krycí plodiny pro podporu růstu kořenů.

Fenoménu sucha jako jednomu z projevů klimatických změn jsme se obsáhleji věnovali v časopise A / Věda a výzkum a také v podcastu Akademie věd:

 

Více informací včetně kontaktů naleznete v tiskové zprávě AV ČR.

Originální studii v časopise Nature Communications naleznete zde.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock
Licence Creative Commons Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce