Zahlavi

Je třeba rychle zastavit další degradaci půdy, naléhají vědci v unikátní knize

19. 11. 2019

Přeměny látek v půdě, erozi i funkci půdních organismů popisuje téměř osmisetstránková dvoudílná publikace nazvaná Živá půda, na které se podílel tým autorů z Ústavu půdní biologie Biologického centra AV ČR, z vysokých škol i výzkumných ústavů. Vedl je mikrobiolog Miloslav Šimek. V českém prostředí jde o unikátní publikaci.

Kniha Živá půda přináší detailní pohled na živou složku půdy a na to, jak v půdě funguje a jak a na co je v půdě potřeba, aby půda dobře plnila své funkce. „Půda je stále více degradovaná tím, jak na ní bezohledně ´vyrábíme´ potraviny,“ říká hlavní autor knihy Miloslav Šimek. Nejvíce ohrožená a zničená je podle něj právě živá složka půdy, tedy půdní organismy. „Poškozují je hlavně chemikálie, které se v zemědělství stále více používají, zejména jako pesticidy a jako minerální hnojiva, poškozuje je ale také těžká mechanizace a vůbec technologie, které se dnes široce používají,“ upřesňuje mikrobiolog.

Znečištěná půda znečišťuje vodu 

Půda má vedle své produkční funkce v krajině i mnoho dalších funkcí, například zadržuje a filtruje vodu. „Dnes je ale půda plná chemických látek, a tak do vody naopak přidává další nečistoty,“ uvádí Šimek. „Je naléhavě potřeba zastavit další degradaci půdy a již poškozené půdy ´opravit´, jinak budeme mít za pár let velké problémy: zemědělství zkolabuje a třeba pšenici na chleba a ječmen na slad pro výrobu piva, ale i zeleninu nebo ovoce nebudeme mít kde vypěstovat,“ varuje vědec.

Kniha shrnuje informace o půdě z oborů půdní mikrobiologie, zoologie, pedologie a managementu půd. První díl se podrobně zabývá hlavními skupinami půdních organismů, jejich taxonomií, biologií, fyziologií a ekologií. Druhý díl popisuje vznik a vývoj půd, složky půdy a fyzikální a chemické vlastnosti půdy. Věnuje se půdní organické hmotě, půdní vodě a půdnímu vzduchu i funkční organizaci půdního prostředí.

Živá půda 2

Dvousvazkový titul přináší zásadní informace o stavu půdy. Vychází v nakladatelství Academia

Publikace také seznamuje s přeměnami látek v půdě a v terestrických ekosystémech a s cykly hlavních biogenních prvků s důrazem na úlohu půdních organismů. Informuje o výměře a stavu půdy v globálním měřítku i v České republice. Poslouží tak studentům vysokých škol přírodovědných, zemědělských a lesnických oborů, ale i odborným pracovníkům ve státní správě, v organizacích ochrany přírody a krajiny a ve výzkumných organizacích, ale i laické veřejnosti.

Titul vychází v nakladatelství Adademia s podporou Akademie věd České republiky v rámci projektu Strategie AV21. Špičkový výzkum ve veřejném zájmu.

Připravily: Markéta Růžičková a Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR ve spolupráci s Biologickým centrem AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR a Nakladatelství Academia

 

Živá půda_web-10

Živá půda_web-10

Živá půda_web-13

Živá půda_web-13

Živá půda_web-14

Živá půda_web-14

Živá půda_web-16

Živá půda_web-16

Živá půda_web-17

Živá půda_web-17

Živá půda_web-19

Živá půda_web-19

Živá půda_web-2

Živá půda_web-2

Živá půda_web-28

Živá půda_web-28

Živá půda_web-41

Živá půda_web-41

Živá půda_web-44

Živá půda_web-44

Živá půda_web-46

Živá půda_web-46

Živá půda_web-5

Živá půda_web-5

Živá půda_web-51

Živá půda_web-51

Živá půda_web-6

Živá půda_web-6

Živá půda_web-7

Živá půda_web-7

Živá půda_web-9

Živá půda_web-9

Přečtěte si také

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce