Zahlavi

Jak předejít nejhoršímu. Evropské státy řeší extrémní sucho

Jak předejít nejhoršímu. Evropské státy řeší extrémní sucho

26. 04. 2019

Zástupci akademické sféry, státní správy a obchodu diskutovali o aktuální hrozbě čím dál většího sucha. Setkání se konalo v Praze v rámci mezinárodního projektu DriDanube, na kterém se podílí 10 evropských států a spolufinancuje ho Evropská unie.

Dunajskou oblast, která zahrnuje také Českou republiku, často postihuje sucho a nedostatek vody. To má velký dopad na hospodářství a život obyvatelstva. Nedávná sucha v tomto regionu ukázala, že tyto extrémní výkyvy nabývají na pravidelnosti. Přesto se této hrozbě stále nedostává dostatečné pozornosti. Sdílení informací o výskytu a dopadech sucha mezi jednotlivými státy v povodí Dunaje je hlavním cílem projektu DriDanube, jehož součástí jsou i odborné semináře v účastnických státech. Výsledky těchto diskusí představí závěrečná konference ve Vídni, která se bude konat ve dnech 7. až 8. května 2019. Česko v tomto výzkumu zastupují i vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Velká sucha během 5 let

Česko se s výrazně suchými epizodami setkalo čtyřikrát v předcházejících pěti letech. Jednalo se o výskyt jarního, letního, ale i podzimního sucha, které výrazně ovlivnilo zemědělskou produkci. V roce 2015 velké sucho v průběhu července a srpna zasáhlo prakticky celé území republiky. O rok později se sucho opět výrazně projevilo během léta a postihlo jižní část území, zejména porosty kukuřice. Loni letní a podzimní sucho poškodilo především obiloviny, zároveň zemědělské sucho provázelo v letech 2015 a 2018 i sucho hydrologické.

„Blíží se doba, kdy se podaří přejít od počítání ztrát k předcházení nejhorším dopadům. Projekt DriDanube ukazuje, že dopady sucha lze díky sdílení informací vcelku dobře předvídat,“ říká Miroslav Trnka z projektu DriDanube, podle něhož se jednotlivé státy sice potýkají s podobnými problémy, ale reagují na situaci různě.

Projekt vyvinul následující nové nástroje pro efektivnější řízení sucha:

  • Inovovaný nástroj pro sledování sucha

Tento on-line nástroj integruje všechna dostupná data, včetně velkého objemu produktů dálkového průzkumu, a umožní rychleji a s vyšší přesností sledovat, předpovídat a reagovat během vývoje sucha.

  • Jednotný přístup ke sběru dopadů sucha a hodnocení rizik sucha

Monitorování sucha nebylo doposud v rámci zemí dunajského regionu jednotné. Vylepšená a přeshraniční metodika pro hodnocení rizik sucha a jeho dopadů je nyní integrována v rámci nástroje „Drought Watch“. V tomto ohledu všichni partneři projektu pracují na vytvoření sítě pozorovatelů („reportérů“), kteří budou zaznamenávat dopady sucho v Podunají. Počet registrovaných reportérů již překročil 1 000 osob. Jejich role je klíčová pro řádné fungování pozorování sucha, proto jsou vstupní data ze satelitů a pozemních meteorologických stanic dále ověřována a doplňována pozorováním reportérů v reálném čase.

  • Strategie, která bude podporovat proaktivní management sucha v regionu

Strategie poskytne jasné pokyny pro překonání nedostatků v rozhodovacích procesech sucha a pro zlepšení reakce na mimořádné události v podunajské oblasti.

Podrobnější informace o projektu zde. Praktické výstupy projektu naleznete v aplikaci DroughtWatch.

Tématu sucha se obšírně věnoval i akademický čtvrtletník A/ Věda a výzkum, který ho měl jako hlavní téma.

Související články:

Výzkum změny klimatu - České sucho online

Připravila: Hana Šprtová, Ústav výzkumu globální změny AV ČR ve spolupráci s Alicí Horáčkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Ústav výzkumu globální změny AV ČR

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce