Zahlavi

Hospodaření Lesů ČR ničí tisíce chráněných motýlů v CHKO Pálava, varují vědci

23. 07. 2019

Jasoň dymnivkový je kriticky ohrožený lesní motýl chráněný českou i mezinárodní legislativou. Dříve běžný druh již v Čechách vyhynul, na Moravě přežívá na posledních pár místech. Nejvíce jasoňů u nás donedávna žilo v Milovickém lese pod Pálavou, dnes však vymírají i zde. Důvodem je nevhodné hospodaření státního podniku Lesy ČR, především těžba dřeva, následné frézování pasek a přezvěření zdejší obory. Ta je přitom součástí chráněné krajinné oblasti Pálava.

„Nedávno tu žily tisíce jasoňů. Dnes zbývají poslední kusy v jedné malé kolonii,“ říká Lukáš Čížek z Biologického centra AV ČR. „Milovický les byl donedávna na motýly mimořádně bohatý. Dnes tu potkáte hlavně pár nenáročných druhů. Pokles je velmi rychlý, jeho příčiny jsou zjevné. Navíc k němu dochází v chráněném území,“ upozorňuje Čížek.

Jasoň tak zřejmě bude následovat osud dalších zákonem chráněných motýlů, kteří z Milovického lesa už zmizeli, například okáče jílkového a hnědáska osikového.

Státní podnik likviduje státem chráněné živočichy

David Storch z České společnosti pro ekologii upozorňuje, že situace, kdy státní podnik svým hospodařením hubí živočichy, které zákony téhož státu výslovně chrání, je dost zvláštní. „Naši předkové v krajině hospodařili tisíce let, a jasoňů i jiných bezobratlých tu bylo dost. Problém přitom není v tom, že bychom nevěděli, jak hospodařit, aby jasoň přežil. Jenže státní lesy pokračují v nevhodném způsobu hospodaření, bez ohledu na přírodu,“ dodává Storch.

jason_mapa-s-legendou

Mapka s výskytem jasoně dymnivkového v evropsky významné lokalitě (EVL)
Milovický les v letech 2006, 2017 a 2019

„Milovický les je suchý, stromy jsou většinou křivé a tenké, následné zalesňování je drahé. Drahé je i frézování, které na pasekách zničí veškerou vegetaci a jasoně spolehlivě zlikviduje,“ kritizuje hospodaření Lesů ČR Martin Škorpík z České společnosti entomologické. Podle něj by přitom stačilo mírně změnit přístup. „Jasoňům vyhovuje výmladkové hospodaření, kdy se stromy nechají obrazit z pařezů. Tak se tu hospodařilo tisíce let. A bylo by to i ekonomičtější, ušetří se za výsadby, a ještě naroste více dřeva. Ochrana přírody se právě tohle snaží dlouho marně prosadit. Lesníci, bohužel, odmítají jakoukoli změnu zaběhaných postupů. I v chráněných územích, v lesích, které patří státu, ochranáři často tahají za kratší konec,“ poznamenává Škorpík.

Těžba ohrožuje i další lokality

Podobně necitlivé je hospodaření státních lesů v mnoha dalších přírodně cenných lokalitách, například v jihomoravských lužních lesích, které dlouhodobě devastuje masivní těžba dřeva. Národní přírodní památku Hodonínská Dúbrava chtějí státní lesníci dokonce stříkat jedy z letadel. Jde přitom o poslední místo, kde u nás dosud přežívá zákonem chráněný motýl okáč jílkový. Podobná místa s nejcitlivějšími druhy motýlů současně fungují jako obří přírodní „továrny na opylovače“, kteří dnes z naší přírody mizí závratným tempem a které potřebují nejen zemědělci a sadaři, ale i všichni ostatní lidé.

Na úvodním snímku: Chráněný motýl jasoň dymnivkový. Za jediného jasoně hrozí sběratelům motýlů vysoká pokuta, Lesy ČR jich přitom svým hospodařením zlikvidovaly tisíce

Připravila: Daniela Procházková, Biologické centrum AV ČR, ve spolupráci s Milanem Pohlem, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Úvodní foto: M. Hrouzek

Přečtěte si také

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce