Zahlavi

EASAC upozorňuje na zdravotní rizika spojená se změnou klimatu

04. 06. 2019

Čerstvě zveřejněná zpráva Expertní rady evropských akademií (EASAC), jejímž členem je i AV ČR, se soustřeďuje na alarmující důsledky klimatické změny na zdraví Evropanů. Zároveň opět zdůrazňuje nutnost klimatické změně čelit a vynasnažit se ji zmírnit, a to především rychlým snížením spotřeby fosilních paliv.

EASAC, který slouží jako poradní orgán Evropské unie, sdružuje čelní evropské vědce z 27 národních akademií věd včetně Akademie věd ČR. V tomto případě se na zprávě aktivně podíleli Blahoslav Maršálek z Botanického ústavu AV ČR (koordinátor pracovní skupiny EASAC pro toto téma a spoluautor několika kapitol zprávy) a Aleš Urban z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR (peer reviewer).

Při sestavování zprávy „The imperative of climate action to protect human health in Europe“ (Nezbytnost klimatické akce pro ochranu lidského zdraví v Evropě) EASAC vycházel z řady nezávislých studií o účincích klimatické změny na zdraví člověka, přičemž shrnul jejich nejvýznamnější poznatky a vyvodil z nich nové důležité závěry.

Je doloženo, že klimatická změna má významný dopad na lidské zdraví a zdravotní rizika se budou do budoucna zvyšovat. „Řešení jsou na dosah, a zařídíme-li se podle současných vědomostí, můžeme leccos odvrátit, k tomu je však zapotřebí politická vůle,“ konstatuje EASAC v tiskové zprávě vydané k podrobnému šedesátistránkovému reportu.

„Při současném trendu vývoje emisí skleníkových plynů odhadujeme [na základě projekcí klimatických modelů] do konce tohoto století průměrné globální navýšení teploty o více než 3 °C ve srovnání s předprůmyslovou úrovní. Nárůst teploty bude vyšší nad pevninou než nad oceány, a vystaví tak celosvětovou populaci bezprecedentnímu urychlování klimatické změny, čímž přispěje k rozmachu chorob a předčasné úmrtnosti,“ varuje EASAC.

Ke konkrétním zdravotním rizikům spojeným se změnou klimatu patří podle EASAC následující:

  • Lidé budou stále častěji vystaveni vysokým teplotám a extrémním vlivům, jako jsou záplavy, sucha a zvýšené koncentrace znečištění atmosféry škodlivými látkami a pylovými alergeny.
  • Poroste riziko nedostatku potravin a podvýživy.
  • Poroste riziko nucené migrace.
  • Poroste výskyt některých infekčních onemocnění (včetně chorob šířených komáry, vodou a potravou).

EASAC zdůrazňuje, že včasné kroky proti současným a budoucím dopadům na lidské zdraví se do budoucna vyplatí i z ekonomického hlediska. Hlavním krokem by přitom mělo být omezení emisí skleníkových plynů. EASAC v této souvislosti vybízí nejen k urgentnímu omezení využívání fosilních paliv, ale také ke zdravější, udržitelnější výživě. Potravinové systémy se na emisích podílejí téměř z jedné třetiny a podle EASAC by tento podíl bylo možno odpovědnějším přístupem snížit až o 40 %.

„Jestliže nezačneme neprodleně jednat, abychom snížili emise a udrželi teplotu pod limitem dvou nebo méně stupňů Celsia zakotveným v Pařížské klimatické dohodě, budeme čelit dost možná nezvratným změnám, které budou mít dalekosáhlé dopady na mnoho aspektů lidského zdraví,“ upozornil Andy Haines z London School of Hygiene & Tropical Medicine, který je jedním z hlavních autorů zprávy. „Vědecká obec má důležitou roli v generování znalostí a vyvracení dezinformací. Doufáme, že tato ucelená zpráva poslouží jako budíček, který přitáhne pozornost k nutnosti jednat, zvláště co se týče opatření pro dekarbonizaci ekonomiky. V opatřeních zaměřených na zmírnění dopadů klimatické změny a adaptaci na tuto změnu je třeba více připomínat ochranu zdraví,“ uzavřel Haines.

Tisková zpráva EASAC (v angličtině) je k dispozici zde.
 

O EASAC

EASAC je tvořen zástupci národních akademií věd členských států Evropské unie, Norska a Švýcarska a slouží jako poradní orgán politickým činitelům EU. Představuje těleso, díky kterému je evropská věda slyšet. Úkolem těchto zástupců národních akademií je poskytovat nezávislé, expertní a na důkazech založené poradenství k vědeckým aspektům evropských politik všem, kteří vytvářejí nebo mají vliv na politiku institucí Evropské unie.
 

Připravil: Milan Pohl, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR, na základě tiskové zprávy EASAC
Foto: EASAC
 

Přečtěte si také

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce