Zahlavi

Českobudějovičtí vědci zkoumají rybí obsádku. Chtějí zlepšit kvalitu vody

16. 09. 2019

Hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR vyplují v září a v říjnu se svými výzkumnými loděmi a čluny na vodní nádrž Jordán v Táboře. Při komplexním průzkumu budou zjišťovat, v jakém stavu je početnost a složení rybí obsádky v nádrži. Zároveň provedou nápravná opatření, jejichž zásadním cílem je udržet, případně zlepšit kvalitu vody pro rekreační účely.

Ekologický stav a kvalitu vody Jordánu sledují jihočeští vědci už několik let. Z loňských průzkumů vyplynulo, že v nádrži je příliš mnoho ryb a v nevhodném složení. V současné době tvoří biomasa přibližně 300 kg ryb na hektar, početnost je asi 1500 ks na hektar. Pokud by však rybí populace neměly zhoršovat kvalitu vody, je potřeba snížit množství ryb přibližně šestkrát, tedy na 50 kg na hektar. Odlov nežádoucí biomasy ryb plánoval tým hydrobiologů prvotně již na letošní jaro, kvůli počasí a následné rekreaci táborských obyvatel u vody byl však odlov po dohodě s táborskou radnicí přesunut na 3. zářijový týden. Práce budou trvat od pondělí 16. 9. do pátku 20. 9. v náročném rytmu: každý den se mají odvézt z nádrže přibližně 2 tuny ryb.

Speciální odlovné prostředky

V režii vědeckého týmu nevypadá odlov ryb stejně jako rybářské podzimní výlovy, které veřejnost zná z mnoha chovných rybníků. Vědci si na Jordán přivezou speciální odlovné prostředky, které se používají zejména v mořském rybolovu, např. vlečné a zátahové sítě. Vlečné sítě jsou elektrifikované, ale ryby nezabíjejí, pouze je na krátkou dobu omráčí. Vylovené ryby jsou majetkem rybářského svazu, který následně zajistí jejich přemístění a zarybní s nimi jiné revíry.

Odlovovat se budou ryby v dolní části nádrže a budou se odstraňovat ty druhy, které významně zhoršují kvalitu vody. To jsou převážně kaprovité ryby jako plotice, ouklej, cejn a cejnek, ale také menší velikostní kategorie okouna. Bohužel právě tyto druhy v Jordánu převažují. Tři nejvýznamnější druhy: plotice, ouklej a okoun dosud tvoří více než 90 procent početnosti a víc než 70 procent biomasy ryb v nádrži.

Půlstoletá tradice 

Komplexní průzkum rybí obsádky, který má upřesnit efektivitu provedeného odlovu, potom vědci provedou v týdnu od 30. září do 4. října. Jejich práci podpořil program Regionální spolupráce krajů a ústavů Akademie věd ČR v roce 2019, přičemž tři čtvrtiny nákladů hradí AV ČR, a čtvrtinu město Tábor. 

Českobudějovičtí hydrobiologové mají v oblasti sladkovodních nádrží dlouhodobé know-how. Výzkumu nádrží a přehrad se věnují už bezmála půl století, právě díky nim je například vodní nádrž Římov, která zásobuje pitnou vodou Českobudějovicko, nejlépe prozkoumanou nádrží v republice. Kvalitu vody v Jordánu pravidelně sledují a posledních pět let také pracují v komisi města Tábor, která se zabývá kvalitou vody v Jordánu.

Na titulním snímku masivní vodní květy v popředí 

Připravila: Daniela Procházková, Biologické centrum AV ČR ve spolupráci s Alicí Horáčkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Biologické centrum AV ČR

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce