Zahlavi

Autoři knihy Živá půda získali Cenu Josefa Hlávky za vědeckou literaturu

21. 09. 2020

Kolektiv autorů vedený Miloslavem Šimkem z Biologického centra AV ČR si vysloužil ocenění za přehledovou publikaci Živá půda. Dvousvazkovou knihu vydalo v roce 2019 Nakladatelství Academia. Ocenění získala také monografie Jan Žižka historika Petra Čorneje, která vznikla ve spolupráci s Ústavem pro jazyk český AV ČR. Ceny Josefa Hlávky za vědeckou literaturu se tradičně slavnostně předávají na zámku v Lužanech u Přeštic, tentokrát se ceremonie odehrála v pondělí 21. září 2020 v areálu Hlávkových domů v Praze.

Kniha Živá půda nabízí jedinečný souhrn dosavadních odborných znalostí o půdě, zvlášť podrobně se věnuje organismům v půdě a jejímu znehodnocení. „Degradace půdy nás velice trápí – je rozsáhlá, postihuje rozmanité vlastnosti i funkce půdy a souběžně s nedostatkem vody a její kvality je hlavním problémem současné České republiky,“ řekl o knize Živá půda Miloslav Šimek v časopise A / Věda a výzkum, vydávaném Akademií věd ČR. 


Miloslav Šimek je vedoucím oddělení půdní mikrobiologie v Ústavu půdní biologie BC AV ČR

V kategorii společenských věd uspěl historik Petr Čornej z Univerzity Karlovy za osobitý portrét Jana Žižky s podtitulem Život a doba husitského válečníka. Životopisná publikace, která vyšla loni k 600. výročí začátku husitské revoluce, si vysloužila rovněž Magnesii literu (stala se knihou roku). Vydalo ji nakladatelství Paseka.

Monografie Petra Čorneje je jedním z výsledků grantového projektu Kulturní kódy a jejich proměny v husitském období spoluřešeného oddělením vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR.

2020_09_22_Hlavka (13)
Historik Petr Čornej při přebírání Ceny Josefa Hlávky za odbornou literaturu

Mezi další oceněné patří kolektiv Miroslavy Pavelkové za dílo Nemoci a chorobné stavy ryb, které vydala Fakulta rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity (kategorie věd o živé přírodě). V oblasti lékařských věd si pak ocenění odnesl tým Jany Třešňák Hercogové za knihu Klinická dermatovenerologie, vydanou nakladatelstvím Mladá fronta.

Odbornou porotu vedl František Vyskočil a zasedli v ní Petr Bartůněk, Vladimír Karpenko, Pavel Kalvach, Jan Motlík, Karel Rohlena, Jan Svoboda, Milan Tvrdý a Luboš Velek.

Cenu Josefa Hlávky za vědeckou literaturu uděluje Nadace Český literární fond a Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových. Oceňuje původní knižní práce z oblasti vědecké a odborné literatury publikované v České republice.

O knize Živá půda a o stavu půdy v České republice jsme psali v rozsáhlém článku v časopise A / Věda a výzkum 02/2020.  

 
2/2020 (verze k listování)
2/2020 (verze ke stažení)

Připravila: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

2020_09_22_Hlavka (01)

2020_09_22_Hlavka (01)

2020_09_22_Hlavka (02)

2020_09_22_Hlavka (02)

2020_09_22_Hlavka (03)

2020_09_22_Hlavka (03)

2020_09_22_Hlavka (04)

2020_09_22_Hlavka (04)

2020_09_22_Hlavka (05)

2020_09_22_Hlavka (05)

2020_09_22_Hlavka (06)

2020_09_22_Hlavka (06)

2020_09_22_Hlavka (07)

2020_09_22_Hlavka (07)

2020_09_22_Hlavka (10)

2020_09_22_Hlavka (10)

2020_09_22_Hlavka (11)

2020_09_22_Hlavka (11)

2020_09_22_Hlavka (13)

2020_09_22_Hlavka (13)

2020_09_22_Hlavka (14)

2020_09_22_Hlavka (14)

2020_09_22_Hlavka (17)

2020_09_22_Hlavka (17)

Přečtěte si také

Biologicko-ekologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkum v této oblasti je zaměřen na studium vztahů jak mezi organismy a prostředím, tak i mezi jednotlivými organismy; výsledky jsou využitelné v péči o životní prostředí. Studium zahrnuje terestrické, půdní a vodní ekosystémy a systémy parazit-hostitel. Výzkum je prováděn většinou na území ČR a přispívá tak k jejímu bio-ekologickému mapování. Dlouhodobá pozorování ve vybraných lokalitách se soustřeďují na typické ekosystémy studované z hlediska geobotaniky, hydrobiologie, entomologie, půdní biologie, chemie a mikrobiologie a na problematiku eutrofizace vybraných přehrad a jezer. V oblasti botaniky je studována taxonomie vyšších a nižších rostlin, zvláště řas, s využitím v oblasti ochrany přírody. Studium molekulární a buněčné biologie, genetiky, fyziologie a patogenů rostlin a hmyzu je předpokladem pro rozvoj rostlinných biotechnologií v zemědělství a využití hmyzu jako modelu pro obecně biologický výzkum. Botanický ústav též pečuje o Průhonický park, který je významnou součástí českého přírodního a kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 4 vědecké ústavy s přibližně 1030 zaměstnanci, z nichž je asi 380 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce