Tři z pěti prestižních cen Česká hlava mají letos vědci z AV ČR

Nejvyšší vědecké ocenění v České republice získal Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Národní cena vlády Česká hlava mu náleží za objevy nových molekul, které jsou důležité pro aktivaci a regulaci funkcí bílých krvinek, konkrétně T-lymfocytů. Václav Hořejší je autorem či spoluautorem zhruba 250 vědeckých článků. Veřejnost ho zná i jako vědeckého popularizátora. Udílení cen Česká hlava v celkem pěti kategoriích se konalo v neděli 29. listopadu 2020 ve dvoraně Národního muzea.

„Ve vědě je velká část práce docela frustrující. Většina věcí, které děláte, nakonec nefunguje. Ale když se vám podle vašich představ vylíhne i drobnost, je to velká radost,“ řekl při přebírání ceny Česká hlava imunolog Václav Hořejší. Za svou bohatou vědeckou kariéru se mu zmíněných „drobností“ podařilo objevit mnoho. Jím vedený kolektiv jako první na světě v prestižních světových časopisech publikoval články o řadě funkčně významných proteinech a jejich komplexech.

Národní cenu vlády Česká hlava 2020 slavnostně předal premiér imunologovi Václavu Hořejšímu z Ústavu molekulární genetiky @Akademie_ved_CR. "V této době více než jindy si vážíme vědců a chápeme, jak je podpora výzkumu potřebná," řekl @AndrejBabis. pic.twitter.com/9FHiOLxOiL

— Úřad vlády ČR (@strakovka) November 29, 2020

Víkendový rituál
Tyto výsledky výrazným způsobem přispěly k lepšímu pochopení fungování imunitního systému na molekulární úrovni. V odborné literatuře dosáhly velkého mezinárodního ohlasu. „Vedlejšími produkty“ základního výzkumu Václava Hořejšího je také množství monoklonálních protilátek, které zahraniční biotechnologické firmy úspěšně využívají pro výzkumné a diagnostické účely.

Václav Hořejší patří k tuzemské vědecké špičce a v zahraničí k nejznámějším a nejuznávanějším českým badatelům. Působil jako hostující výzkumník na Harvardově univerzitě. Získal prestižní zahraniční granty a v roce 2003 byl zvolen do Učené společnosti České republiky. V Ústavu molekulární genetiky AV ČR pracuje od roku 1977.

Václav Hořejší v červnu 2019 s Medailí AV ČR

„Přišel jsem do laboratoře, která se zabývala spíš klasickou imunologií, ale postupně jsme se specializovali na buněčné principy imunitního systému. V době, kdy o tom ve světě nebylo skoro nic známo, jsme se zaměřili na to, jak identifikovat, popsat a charakterizovat na molekulární úrovni povrchové molekuly lidských bílých krvinek. K tomu jsme potřebovali monoklonální protilátky, které se objevily několik let před tím. Díky nim jsme během let objevili více než deset nových proteinů, které hrají v imunitním systému více či méně důležitou roli,“ popisuje laureát, jehož píli dokresluje jeden volnočasový rituál: „V pátek nebo sobotu projdu obsahy asi padesáti nebo šedesáti vědeckých časopisů a během několika hodin si zaznamenám zajímavé komentáře a původní články. Přes víkend si je pak přečtu.“ Díky tomu neztrácí kontakt s nejnovějšími poznatky v oboru.  

Přeměna metanu v metanol
V kategorii Inovace uspěl tým Jiřího Dědečka z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR. Jiří Dědeček společně s Editou Tambor a Štěpánem Sklenákem vytvořili a popsali nový způsob, jak levně vyrábět z metanu metanol. Když se podaří metanol produkovat ekonomicky výhodně, mohl by částečně nahradit stávající paliva do motorů. „Přímá oxidace metanu na metanol molekulárním kyslíkem představuje cestu, jak výrazně snížit náklady na výrobu metanolu, a přibližuje nás tak k získání technologií pro výrobu levnějších paliv, ale i mnoha dalších průmyslově využitelných produktů,“ říká šéf týmu.

Problém mladého organismu
Cenu Doctorandus za přírodní vědy, určenou pro mladé vědce, získal Matouš Vobořil, který stejně jako Václav Hořejší pracuje v Ústavu molekulární genetiky AV. Cílem jeho práce bylo zkoumání příčin vzniku chorob z poruch autoimunitního systému, kterou je například cukrovka I. typu. Matouš Vobořil se svými pracovníky prokázal, že poruchy imunitního systému mohou vznikat tím, že mladý organismus není vystaven dostatečnému vlivu virů a bakterií. Stimulace mladých myší složkami bakterií či virů přímo v brzlíku vedla k posílení obrany proti autoimunitním onemocněním. Popsání těchto nových obranných mechanismů, které lze spouštět přírodními či synteticky připravenými mikrobiálními produkty, nese slibný terapeutický potenciál.

Národní cenu vlády uděluje vláda ČR na návrh Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Nejprestižnější tuzemskou cenu v oblasti vědy každoročně předává zástupce vlády na galavečeru společnosti Česká hlava. Je spojena s odměnou jeden milion korun a někdy se jí přezdívá „česká nobelovka“. Projekt vznikl před devatenácti lety z iniciativy intelektuálů v čele se spisovatelem Arnoštem Lustigem a chemikem Antonínem Holým. Cílem bylo získat vědcům větší popularitu a prestiž. Mezi laureáty z minulých let jsou například archeolog Petr Sommer, experimentální botanik Jaroslav Doležel či egyptolog Miroslav Bárta.

Připravil: Jan Klika, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Úřad vlády ČR; Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také

• Jak buňky reagují na stres? Tým zpřesnil popis vzniku protistresového proteinu
• I v oddělení biologie nádorů může být sranda, říká Veronika Vymetálková
• Vědci z Akademie věd popsali, jak fungují molekulární nůžky na stříhání RNA
• Vědci odhalili mutace, které spouštějí leukémii. Jejich objev může pomoci léčbě
• Změny v DNA a karcinogenní účinky: I to může odhalit toxikologický inkubátor
• Ječmen „live“: Češi jako první na světě umí živě sledovat dělení jeho buněk
• Ohrožená ňadra: vědci popsali rizikové varianty genu způsobujícího karcinom prsu
• Enzym „ptakopysk“ pomůže s vývojem nových účinnějších antibiotik
• Buňka je polívka se spoustou ingrediencí, říká Roman Pleskot
• Žralok malohlavý zná recept na dlouhověkost, dožívá se více než 400 let