Stážistky Otevřené vědy AV ČR získaly ocenění České hlavičky

Stážistky Otevřené vědy Akademie věd České republiky 2016 Štěpánka Grunová (16 let) a Karina Movsesjan (17 let) získaly prestižní ocenění České hlavičky 2016 – Štěpánka v kategorii Merkur – člověk a společnost, Karina v kategorii Sanitas – život a zdraví člověka.

Projekt České hlavičky je odvozen od hlavního projektu České hlavy, který si klade za cíl zvyšovat společenskou prestiž vědeckých a technických pracovníků. Již od roku 2007 České hlavičky podporují nadané studenty přírodovědných a technických oborů, snaží se vzbudit zájem studentů o tyto obory pomáhají při startu jejich vědecké kariéry. Ocenění studenti jsou prezentováni jako pozitivní vzory a motivace (nejen) pro své vrstevníky.

Jak se stát Českou hlavičkou? Zeptali jsme se jedné z oceněných, Štěpánky Grunové, která je stážistkou u Mgr. Tomáše Valeše, Ph.D. na Ústavu dějin umění AV ČR:

Štěpánko, jak jste se dozvěděla o Českých hlavičkách, kdo vás přihlásil?

Původně byla hlavním výstupem mého bádání Středoškolská odborní činnost v oboru historie a o možnosti přihlásit se do Českých Hlaviček jsem se dozvěděla až v červnu, těsně před uzavřením přihlašování. Nominovala mne moje škola, Gymnázium Moravský Krumlov.

S jakým projektem jste zvítězila?                                                       

Zabývala jsem se jihomoravským městečkem Hostěradice v 17. a 18. století. V oblasti historie mého regionu se pohybuji několik let a většinou narážím na to, že ne každý má potřebu při regionálním bádání využít dochované prameny a většinou se pouze tradují mnohdy zavádějící informace ze starší literatury. Rozhodla jsem se tedy zpracovat na prameny bohaté "barokní městečko" v blízkosti mého bydliště. Mým cílem bylo postihnout jeho podobu a fungování jako uceleného městského organismu, popsat jeho vývoj v potýkání se z důsledky třicetileté války, vztah k vrchnosti, načrtnout základní obrysy každodenního života a zbožnosti a skutečnosti, které je postupně ovlivňovaly, atp. Využívala jsem především prameny městské samosprávy jako jsou obecní účty a gruntovní knihy, které umožňují historikovi skutečně detailní vhled do mnoha oblastí života městečka. Mou motivací byla i touha po zlepšení se ve čtení a porozumění barokní němčině, ve které jsou tyto prameny psány.

Jste stážistkou Otevřené vědy AV ČR, téma vaší stáže je „Drobná sochařská díla jako fenomén moravské krajiny“, čím přesně se na ní zabýváte?

Na stáži se zabývám sochařstvím na moravskokrumlovském panství v barokním období, takže v ní využívám například některé prameny z Hostěradic. Umožňuje mi se rozvíjet i v oblasti kunsthistorie, dozvídám se o dalších možnostech v bádání a o tom, jakým způsobem je možné dané skutečnosti interpretovat. 

Štěpánka Grunová

Karina Movsesjan

Foto: České hlavičky
Připravil: Odbor projektů, grantů a medializace

Přečtěte si také

• Brána do Římské říše se symbolicky otevřela v Mušově
• Áčko: O ohrožené půdě, odhalování koronaviru a pilných včelách
• Pedagogové se mohou hlásit na Letní vědecký kemp Akademie věd ČR
• Jak by Masaryk používal sociální sítě? Napoví výstava v budově Akademie věd
• Budova Akademie věd ČR na Národní třídě se opět otevírá
• Časopis AΩ: Neznámé choroby, věda na ledoborci a pravěké kosti
• Akademie věd ČR ruší kvůli epidemiologické situaci Veletrh vědy
• Akademie věd ČR v době pandemie každý den nabízí tipy pro rodiče a děti
• Matematika učí správně uvažovat, připomíná její mezinárodní den
• Áčko: O výzkumu mozku, epidemii prasečího moru i radiaci