Připravte se i na nepřízeň osudu, řekla doktorandům předsedkyně Akademie věd

Velmi osobním, procítěným projevem, v němž popsala svou složitou cestu na vrchol přední vědecké instituce, zahájila předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová akademický rok v Karolinu. Naslouchali jí studenti prvního ročníku doktorského studijního programu v oblasti biomedicíny, který je zásadním společným projektem Akademie věd a Univerzity Karlovy.

Jedny plíce české vědy

Slavnostní ceremoniál v prostorách Vlasteneckého sálu uvedl bývalý rektor Univerzity Karlovy a předseda Koordinační rady oboru biomedicína Václav Hampl, po kterém si vzal slovo kunsthistorik a prorektor UK Jan Royt: „Jsem rád, že se tady setkáváme univerzita a akademie, protože to jsou jedny plíce vědy. Univerzita své studenty vychovává pro vědecké ústavy Akademie věd a je celkem logické, že Akademie věd se podílí na výchově doktorandů.“

Zleva: Předseda Koordinační rady oboru biomedicína Václav Hampl a prorektor UK Jan Royt

Předsedkyně Akademie věd ČR se ve svém projevu soustředila na vlastnosti, které vědec nezbytně potřebuje, a nešlo jen o obligátní samostatnost a schopnost komunikovat s kolegy. „Jednou z nejdůležitějších věcí je houževnatost a odolnost proti neúspěchům a nepřízni osudu,“ řekla Eva Zažímalová. Ve zcela zaplněném sále, v němž se kdysi scházeli členové Společnosti nauk a minulost připomínají busty předních českých vlastenců, začala vyprávět příběh ze svého života.

Jak se rodí vášeň vědce

„Jako dcera politicky nespolehlivých rodičů jsem za komunismu nemohla cestovat, jednou jsem například dostala důtku od ředitele, že jsem si dovolila napsat o separát do Jižní Koreje,“ uvedla Zažímalová s tím, že pochází z polovědecké rodiny. 

Její matka byla právnička a otec chemik, který dceru od dětství pevnou rukou směroval k vědě – a nezřídka to přehnal. „V šesti letech jsem kreslila nahého Archimeda ve vaně, otec mi vysvětloval základní přírodní zákony a matka na něj volala: Proboha, už toho nechte!“ 

Evu Zažímalovou však tehdy více než fyzika a chemie lákala architektura nebo vulkanologie. „Otec to tehdy ironizoval: Vulkány? Tady u nás ve střední Evropě?“ A tak jako poslušná dcera začala studovat chemii, ale přiznává, že ji to příliš nebavilo, na rozdíl od každodenních projížděk na koni. 

„Teprve ke konci studia, kdy jsem začala pronikat do funkcí proteinů a připravovala jsem experimenty, jsem v sobě objevila tu pravou vědeckou vášeň, bez které se žádný dobrý vědec neobejde,“ dodala Zažímalová.

Vlastenecký sál Karolina byl plný. Studenti doktorského oboru biomedicína naslouchali se zájmem

Navzdory kádrovákům i nemoci dítěte

Potíží s politicky nespolehlivým profilem se nicméně zbavila až v okamžiku, kdy se přestěhovala a provdala, což dokonale zmátlo pracovníky pražských kádrových oddělení. „Svoji složku, kterou na mě vedli, jsem dostala pár měsíců po Listopadu.“ Jako mladá nadějná vědkyně se pak chystala na tříměsíční pobyt do Spojených států. „Pár týdnů před odjezdem jsem se však dozvěděla, že můj čtyřletý syn má cukrovku diabetes mellitus prvního typu a bude plně dependentní na injekčním inzulinu. Z odjezdu nic nebylo,“ řekla Eva Zažímalová s tím, že v té době ji zásadně pomohl její vedoucí, který ji nechal pracovat z domova. „Do práce jsem chodila jen na experimenty, a tohle těžké období trvalo sedm osm let. Chci vám na tomto příkladu ukázat, že když člověk hodně chce, a okolí ho podporuje, může se dobrat úspěchů. Ale těch neúspěchů člověk zažije víc,“ uzavřela svůj projev předsedkyně Akademie věd. 

Studenti její proslov odměnili dlouhým aplausem, ostatně předsedkyně označila oblast jejich studia, biomedicínu, za jeden z nejprestižnějších oborů současnosti, v němž se koncentrují ti nejlepší z nejlepších.

Více informací o studijních programech najdete zde.

Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Vojtěch Tláskal, Mikrobiologický ústav AV ČR

Související články:

Akademie věd a Univerzita Karlova podepsaly společné memorandum

Akademie věd ČR a Univerzita Karlova uzavřely klíčovou dohodu

Přečtěte si také

• Breberky mě fascinovaly odmala, říká mikrobiolog Michal Kraus
• Učíme se, vybavujeme si a zapomínáme. Co dokáže paměť a jak ji přelstít?
• Nádorové buňky jako zlodějky. Jak posílit imunitní systém, aby na ně vyzrál?
• Nová sloučenina chrání kostní buňky, může pomoci pacientům s cukrovkou
• Růst listů, kořenů, kvetení i rozmnožování aneb Za vším hledej hormon
• Řekni mi to vůní. Pachová komunikace řídí životy zvířat i lidí
• Luční kvítí klíčem k poznání evoluce. Vědci popsali DNA chromozomu Y
• Jak se mozek zotavuje po mrtvici? Odpovědi přináší studie českých vědců
• Čirok produkuje unikátní pyl. Může být cestou k pěstování odolnějších plodin
• Jak opravit míchu: Kristýna Kárová zkoumá možnosti obnovy nervových buněk