Zahlavi

Netopýrů v přírodě díky jejich důsledné ochraně přibývá

03. 09. 2020

Početnost netopýrů v Evropě se zvyšuje, a to zejména díky jejich ochraně na zimovištích a zákazu používání insekticidu DDT v zemědělství. Výrazně jich přibylo například v jeskyni Býčí skála v Moravském krasu. Vědci z Ústavu biologie obratlovců AV ČR odhadují, že se jich tam vyskytují více než tři tisícovky. Přitom ještě v devadesátých letech v jeskyni zimovaly pouze desítky vrápenců malých a stovky netopýrů velkých.

Data ke srovnání početnosti netopýrů vycházejí z celoživotního průzkumu loni zemřelého zoologa Jana Zimy (1952–2019), jednoho ze zakladatelů genetického výzkumu volně žijících savců v ČR. Informace zanalyzoval tým Natálie Martínkové z Ústavu biologie obratlovců AV ČR a zveřejnil odborný časopis Frontiers in Zoology.

Vedle samotné početnosti vědci zjišťovali i další souvislosti, například jaký vliv na výskyt netopýrů má počasí. „Je to znát zejména u vrápenců malých, kteří zimoviště v Býčí skále využívají mnohem častěji v letech, kdy je tuhá zima s mrazivými dny a množstvím sněhu,“ přibližuje Natália Martínková. Naopak u netopýrů velkých vědci podobný efekt nepozorují.

Za rozdíly může jiná strategie hibernace. Netopýr velký běžně zimuje ve shlucích pěti až deseti, ale někdy i více než sta zvířat, takže se snáze zahřejí a mohou zimu strávit i v chladnějším prostředí. Vrápenci ale zimují odděleně, a proto dávají přednost teplejším a teplotně stabilním místům ukrytým hlouběji v jeskyni.

Netopýři
Vrápenci malí zimují samostatně v hlubokých chodbách se stabilní teplotou.

Nemoc bílého nosu

Natália Martínková se dlouhodobě věnuje výzkumu onemocnění netopýrů, kterému se říká syndrom bílého nosu. Chorobu má na svědomí plíseň Pseudogymnoascus destructans, jež napadá netopýry v období hibernace. Plíseň poškozuje kůži a napadené netopýry vyčerpává. Nebezpečí představuje hlavně pro americké netopýry, některé kolonie v Severní Americe choroba za poslední desetiletí téměř vyhladila.

Choroba se vyskytuje i u českých netopýrů, nemá ale tak fatální důsledky. Oproti tisícihlavým shlukům zimujících amerických netopýrů se totiž netopýři v Evropě seskupují spíše v menších počtech. Nabízí se tak otázka, jestli současné zvyšování počtu netopýrů na našem území nepovede také k vyššímu výskytu onemocnění.

„To nedokážeme říct. V době hluboké hibernace, kdy netopýry sčítáme, jim nemůžeme odebírat vzorky. Do velkých skupin zvířat nikdy nezasahujeme, abychom jim masivním vyrušením neublížili,“ vysvětluje Natália Martínková.

Zimující netopýři
Zimování v těsných skupinách umožňuje netopýrům šetřit energii a vodu.

Laboratorní experimenty s americkými netopýry hnědavými (Myotis lucifugus) sice napovídají, že silně napadená zvířata zimují osamoceně, ale z toho se ještě nedá usuzovat, jak je to s jejich českými příbuznými. „Bylo by velmi spekulativní přebírat laboratorní výsledky platné pro jiné druhy netopýrů,“ dodává zooložka.

Netopýři hrají významnou roli při regulaci množství hmyzu, kterým se živí. Vzrůstající početnost netopýrů je tak dobrou zprávou pro zemědělce, lesníky i turisty.

Býčí skála, která se nachází v Moravském krasu, je veřejnosti známá především jako místo pravěkých rituálních obětí a nálezu slavné bronzové sošky býčka. Celý jeskynní systém měří patnáct kilometrů a je druhý největší v České republice. Každý rok na podzim se do jeho útrob začnou stahovat netopýři ze širokého okolí. Jeskyni k zimování, tzv. hibernaci, využívá více než polovina všech druhů netopýrů, které se v České republice vyskytují (celkem 16 z 27 druhů).

 Výzkum netopýrů na Berounsku
O výzkumu netopýrů přímo v terénu se dočtete také v reportáži, kterou jsme uveřejnili zde na webu a v časopise A / Věda a výzkum 02/2018.

Připravila: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Vlastislav Káňa, Muzeum Blanenska,
Pavlína Jáchimová, Akademie věd ČR

Přečtěte si také