Na procházce do nitra vyhaslé sopky s geofyzikem Milanem Brožem
11. 09. 2020
Na první pohled byste ji možná přehlédli. Nepříliš vysoký zalesněný kopec však skrývá mnoho zajímavého. Třeba to, že uvnitř něj zhruba před čtyřmi sty tisíci lety bublala žhavá láva. A že vědecký průzkum v 19. století inicioval zapálený geolog Johann Wolfgang Goethe, známý spíše svými literárními díly. Právě jemu je štola v Komorní hůrce věnována. Do jejích chodeb nás pozval seismolog Milan Brož z Geofyzikálního ústavu AV ČR.
Goetheho štola je pravděpodobně jediným důlním dílem na světě, které bylo vyhloubeno čistě pro vědecké účely. Nachází se na Chebsku – uvnitř Komorní hůrky, jedné z nejmladších čtvrtohorních sopek u nás. U zrodu průzkumné štoly stál svár dvou vědeckých frakcí – neptunistů a plutonistů. „Byl to zásadní geologický spor, který se týkal vzniku povrchu Země a zemské kůry: zda vznikla usazeninami z moří, nebo sopečnými erupcemi,“ vysvětluje Milan Brož.
Kdo zvítězil? Plutonisté! Na žádost slavného literáta a přírodovědce Johanna Wolfganga Goetheho zafinancoval hrabě Kašpar Šternberk důlní práce a nechal vykopat přibližně dvě stě metrů průzkumných štol. Po třech letech narazili havíři – říkalo se jim starci – na sopouch vyplněný čedičem, a podali tak nezvratný důkaz o sopečném původu Komorní hůrky a rozřešili geologický spor.
O Komorní hůrce s námi hovořil Milan Brož z Geofyzikálního ústavu AV ČR.
Geofyzikální měření
Projekt obnovy štol odstartoval v roce 2016 v rámci spolupráce Akademie věd ČR s kraji a regiony. Všechny štoly byly zavalené a nejprve bylo třeba začít s „úklidem“. Vědci postupně na hloubení získávali finance a nakonec se jim podařilo přiřadit projekt pod přeshraniční program Evropské unie Brána do nitra Země. Geofyzikální ústav AV ČR provedl ověření podzemních chodeb.
„Využili jsme desítky různých geofyzikálních metod, od seismické prospekce až po elektromagnetismus. Prováděli jsme například povrchové měření georadarem,“ přibližuje Milan Brož. Právě elektromagnetické metody (elektromagnetický dipól) byly nejúspěšnější. Podařilo se totiž ověřit, že chodby zanesené na historickém hornickém plánu odpovídají měřením geofyziků.
Pohled štolou vzhůru
Jedenáct metrů pod povrchem
Tam, kde stěny nejsou vyztuženy železnou konstrukcí, je vidět sopečný tuf neboli struska. Nejzazší kout přístupné štoly se nachází v hloubce přibližně jedenáct metrů. Havíři se při hloubení v 19. století dostali až do hloubky sedmnáct metrů, překvapila je však voda. „Museli jít o dva metry výš, největší potvrzená hloubka je tedy patnáct metrů,“ doplňuje Milan Brož. Teplota se tu pohybuje okolo sedmi až osmi stupňů Celsia. „Ideální pro pivo,“ směje se geofyzik.
Stěny tvoří sopečný tuf neboli struska.
Láska na stará kolena
Do skály poblíž vstupního portálu je vytesána pamětní deska J. W. Goethemu, po němž je štola pojmenována. Básník si Čechy velmi oblíbil a často zde pobýval. Dokonce se na sklonku života zamiloval do mladičké Ulriky von Levetzow, pozdější majitelky třebívlického panství. Hloubení štoly probíhalo v letech 1834–1837, J. W. Goethe se jej už však nedožil, skonal dva roky před zahájením prací. Hrabě Šternberk je pak realizoval na základě slibu, který mu dal. Na počest slavného básníka se roku 2019 na Komorní hůrce konalo setkání u příležitosti 270 let od jeho narození.
Štola byla věnována J. W. Goethemu.
Tajuplná bota
K lokalitě se váže několik pověstí. Lidé se jimi snažili vysvětlit zvláštní geologické jevy, kterým nerozuměli. Zemětřesení, termální prameny, plyny, páry… „Jedna z nich zmiňuje spor dvou skupin skřítků, černých mužíčků, kteří tu žili. Jedni byli garanty vod a druzí chvění Země. Uvnitř sopky prý jezdily jejich povozy a to vyvolávalo otřesy,“ říká Milan Brož. Vědci však pro tyto úkazy přinesli vysvětlení čistě racionální (jedná se o seismické zemětřesné roje, které sleduje seismická síť Akademie věd ČR nazvaná WEBNET), a tak ani opuštěná bota ležící na dně těžební jámy nebude mít dozajista nadpřirozený původ.
Opuštěná bota ležící na dně těžební jámy
V příštím roce na jaře by se Komorní hůrka mohla plně otevřít pro veřejnost. Město Františkovy Lázně momentálně pracuje na rezervačním sytému, který umožní přístup předem objednaným skupinám návštěvníků.
Nejen tuto zajímavost, ale i další články najdete v časopise A / Věda a výzkum.
3/2020 (verze k listování)
3/2020 (verze ke stažení)
Připravila: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Přečtěte si také
- Hydrochemik Martin Pivokonský zkoumá, jak zlepšit úpravu a čištění vody
- Skalní řícení: nebezpečí hrozí i turistům, pomáhají geologické výzkumy
- Rašeliniště nezadrží vodu tak dobře jako běžná půda v lese, zjistili hydrologové
- Česká stopa ve vesmíru: sonda JUICE odstartuje k ledovým měsícům Jupiteru
- Zemětřesení v Turecku: předpovědět místo a čas nelze, upozorňují seismologové
- Invaze trilobitích larev. V prvohorách byly klíčovou součástí potravního řetězce
- Okamžiky před erupcí: co mají společného islandská sopka a česká zemětřesení?
- Nevyzpytatelné počasí: budeme umět předpovědět extrémní události?
- Chátrající ruina – příležitost pro demoliční firmu, či pro investora?
- Seizmometry zachytily zpěvy velryb, které mohou pomoci odhalit dno oceánu