Jak se z princezen staly byzantské císařovny. Vychází unikátní publikace

Badatelka Petra Melichar ze Slovanského ústavu Akademie věd ČR vydala v prestižním mezinárodním nakladatelství Peter Lang knihu Empresses of Late Byzantium (Císařovny pozdní Byzance). Jedná se o první ucelenou práci o manželkách křesťanských císařů, kteří vládli na území dnešního Turecka a Řecka ve 13.–15. století.

Kniha o bezmála 500 stranách obsahuje podrobné životopisy všech 15 císařoven, které stály po boku vládců Byzantské říše z dynastie Palailogovců. Centrem této mocné říše přitom byla Konstantinopol neboli dnešní Istanbul. Publikace, jejíž součástí je řada ilustrací a rodokmenů, zachycuje často pohnuté osudy žen, které žily v konzervativní pravoslavné společnosti pozdního středověku. Stály sice na vrcholu pomyslného společenského žebříčku, ale jejich životy svazovaly četné ceremonie.

Císařovna na diplomatické misi

„Zajímavým zjištěním pro mě bylo, že císařovny ve 13.–15. století se na rozdíl od přechozích období více podílejí na politických záležitostech a mohou být například pověřovány diplomatickými misemi,“ říká autorka knihy Petra Melichar, která žije střídavě v Praze a Rakousku. Zvláštní pozornost věnuje přerodu princezen různého etnického a konfesního původu v císařovny jedné ze středověkých mocností a jejich aktivnímu podílu na politickém a náboženském životě země.

Soustřeďuje se také na obecné zhodnocení vývoje role císařoven v pozdních byzantských dějinách a popis rituálů, kterým byla nová císařovna při svém přijetí v Konstantinopoli podrobena a které byly součástí jejích běžných povinností. Kniha Empresses of Late Byzantium je významnou odbornou prací české a světové byzantologie.

Na titulním obrázku výřez z obálky publikace Empresses of Late Byzantium (Císařovny pozdní Byzance)

Připravil: Vladislav Knoll, Slovanský ústav AV ČR ve spolupráci s Alicí Horáčkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Peter Lang a Slovanský ústav AV ČR

Přečtěte si také

• Krym jako křižovatka světů i ztracený ráj, nyní 10 let pod ruskou nadvládou
• Pohádky: bylo nebylo aneb od lechtivých příběhů k povídání pro děti
• Do češtiny přeložený cestopis z 10. století odkrývá málo známou minulost
• V Řecku si připadáte jako na horské dráze, říká Pavla Drápelová Gkantzios
• Vnímání času, vědomí a umělá inteligence. Co spojuje psychology a filozofy?
• Superhrdinové existovali ve vyprávění od nepaměti, říká Markéta Kulhánková
• Romský Atlantik: Jak žijí a jací jsou Romové v Brazílii, Angole a jinde?
• Zpěv a tanec vídeňských Čechů souvisejí i se vztahem ke kořenům, ukazuje kniha
• Jazykovědkyně Michaela Lišková zkoumá neologismy: Nová slova patří mladým
• Stěny Kateřinské jeskyně pokrývají pravěké kresby, co o nich vědci zjistili?