Zahlavi

Invaze aneb Jak si rostliny, živočichové a lidé přivlastňují nová území

19. 11. 2020

Dobývání, kolonizace, obsazování, rozšiřování teritoria, zasahování do celistvosti, nahrazování starého novým, ale i nebezpečí a příležitost. To vše se může skrývat pod pojmem invaze. Příklady nacházíme ve světě lidí, zvířat i rostlin. A dokonce i mimo naši planetu. Tématu jsme se věnovali v hlavním článku aktuálního čísla popularizačního časopisu AΩ / Věda pro každého, který vydává Akademie věd ČR.

Veřejnost nedávno pořádně vyděsila zpráva o obřích asijských sršních. Psalo se, že už jsou v Německu a nepotrvá dlouho a obsadí české luhy a háje. Pravda je jen částečná. Sršeň asijská nebo taky sršeň čínská (Vespa velutina) se do Evropy dostala už v roce 2004 při přepravě zboží z Číny. U nás by se mohla možná objevit do dvou tří let.

Pověst o její mohutnosti je trochu přehnaná – ve skutečnosti je menší než naše sršeň obecná (Vespa crabro) a liší se také tmavším zbarvením. Nebezpečná ale být může, je agresivnější než „naše“ sršeň a především postrádá přirozené nepřátele, hrozí tedy, že se přemnoží. Navíc je schopna ohrozit evropské včely a vosy (asijské se jí naučily bránit).


Hnízda obrovských sršní mandarínských se vyskytují už i v USA, do Evropy hmyz zatím nedorazil.

V souvislosti se sršní invazí se v médiích mísily dvě informace. Ta druhá se týkala sršně mandarínské (Vespa mandarinia), která je největší na světě. I ona se šíří z Asie. S mezinárodní přepravou se loni dostala do Spojených států. V Evropě se dosud (snad) nevyskytla. Doufejme. Královna totiž může mít tělo dlouhé přes pět a půl centimetru a k obraně používá šestimilimetrové žihadlo.

Jako pasažéři bez jízdenky se s převáženým zbožím přesunují přes celou planetu nejen sršně, ale i jiné druhy živočichů. Jejich množství neustále roste spolu se zesilující globalizací. Do půlky tohoto století se prý může zvýšit počet nepůvodních druhů ve světě až o 36 procent! U nás v Evropě matematické modely předpovídají až 2500 nových „přistěhovaleckých“ druhů. Šlo by tedy o relativní nárůst o dvě třetiny oproti roku 2005.

„Navýšení půjde nejspíše na vrub nenápadným příchozím – měkkýšům, korýšům a hmyzu. Nových invazních druhů savců, jako je například u nás již usazený mýval, bude naproti tomu jen pár,“ říká Petr Pyšek z Botanického ústavu AV ČR. Ten se spolu s kolegou Janem Perglem podílel na velké mezinárodní studii, jejímž výsledkem je matematický model předpovědi šíření nepůvodních druhů rostlin a živočichů po Zemi.

„Očekává se, že se po celém světě bude zvyšovat zejména počet nepůvodních druhů hmyzu a dalších členovců, jako jsou pavoukovci a korýši – například v oblastech Asie s mírným klimatem téměř o 120 procent,“ dodává Petr Pyšek. Příkladem nevítaného hosta může být krab říční (Eriocheir sinensis), původem z Asie, který se v posledních letech nekontrolovaně šíří do Evropy i Severní Ameriky. Anebo komár s latinským názvem Aedes koreicus, také asijský druh, který se poprvé na evropském území objevil v roce 2008 v Belgii.


Krab říční, původem z Asie, v Česku žije v povodí Labe, Ohře nebo Vltavy.

Roztahovačné rostliny
Rostliny, které měla pomáhat hubit speciálně upravená armádní vozidla! Řeč není o zmutovaných kytkách ze sci-fi románu Johna Wydhama Den trifidů, ale o bolševníku velkolepém (Heracleum mantegazzianum). Bolševník je mohutná rostlina s bílým květenstvím, která může v extrémním případě dorůst až do výšky pěti metrů. Do Evropy se dostala už počátkem 19. století jako okrasná bylina vysazovaná v botanických zahradách a zámeckých parcích. Za oblast jejího původu se považuje Kavkaz.

Problém této rostliny spočívá v tom, že nedává šanci jiným bylinám ve svém okolí. Semena bolševníků klíčí brzy na jaře, rychle přerostou většinu svých sousedů a zaberou jim veškerý životní prostor. Šíří se velmi rychle podél cest a vodních toků. Nedoporučuje se je likvidovat holýma rukama, protože můžou způsobit závažné alergické reakce na kůži.

Botanici řadí invazní a nepůvodní rostliny do takzvaného černého a šedého seznamu ČR. Bolševník patří do kategorie druhů, které nejvíce zatěžují životní prostředí. Spolu s ním je na „black listu“ dalších 77 rostlin a 39 živočichů.

Šedý seznam zahrnuje druhy, jež mají na přírodu menší vliv, ale nikoli zanedbatelný, a má smysl je omezovat. Takových druhů rostlin je 47 a živočichů 16. Dalších 25 druhů rostlin a 27 druhů živočichů pak náleží do „varovné“ skupiny. Obsahuje druhy, které se ještě na našem území příliš nerozšířily, ale mohou napáchat velké škody, pokud by se tak stalo. Spolu s bolševníkem se likvidují křídlatky (Reynoutria nebo také Fallopia) a netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), které nejčastěji obývají břehy vodních toků.


Bolševník velkolepý i jeho menší příbuzný, bolševník obecný, rostou běžně podél cest.

Bolševník má pověst vskutku pochroumanou. Na sympatiích mu jistě nepřidává ani jméno (bolšoj sice rusky znamená velký, ale připomíná taky výraz bolševik a ten už nese v našich končinách výrazně negativní význam). Jsou ovšem i rostliny s dobrou pověstí, lidé je dokonce mají rádi, a přesto jde o invazní, nepůvodní druhy. Třeba trnovník akát (Robinia pseudacacia) z jihovýchodu Spojených států. Když na jaře kvete, nádherně voní a zkrášluje své okolí.

Dříve se u nás vysazovaly akátové aleje či celé akátové háje. Jenže se zjistilo, že tento rychle rostoucí strom výrazně mění složení půdy ve svém okolí, váže na sebe dusík a vytváří teplejší a sušší mikroklima. Jednoznačně negativní názor na něj ale nepanuje. Akáty totiž poskytují bohatou potravu včelám a v některých lokalitách nabízejí útočiště vzácným rostlinným a živočišným druhům.

Vpád? Záleží na úhlu pohledu
Pamětníci hovoří o náhlém, zcela nečekaném dunění v ulicích, které je probudilo z nočního spánku. Okna, skleněné výplně dveří i výlohy jen drnčely. V noci z 20. na 21. srpna 1968 překročilo hranice Československa v celkovém součtu 160 tisíc mužů a 4600 tanků z pěti zemí tzv. Varšavské smlouvy (vojenského uskupení tehdejšího východního bloku vedeného Sovětským svazem). Invaze v šedesátém osmém, jak se jí dodnes přezdívá, definitivně zadusila pražské jaro, jež slibovalo postupnou demokratizaci poměrů u nás. Komunistický režim se zhroutil až o dlouhých jedenadvacet let později.


V noci z 20. srpna 1968 Československo obsadily tanky ze zemí Varšavské smlouvy.

Podobných invazí, tedy vpádů vojsk na jiné území, se do historie lidstva zapsalo nepočítaně. Jenže co jedna strana považuje za invazi, druhá nazývá „osvobozením“, případně „bratrskou pomocí“. Podobně tomu bylo třeba v roce 1950 v Tibetu, který násilně obsadila Čínská lidová republika. Číňané tehdy vtrhli na „střechu světa“ podle svých slov proto, aby „osvobodili tři miliony Tibeťanů od imperialistického útlaku a upevnili národní obranu na západní hranici Číny“.

Na invazi často navazuje anexe, tedy obsazení, převzetí určitého území pod správu dobyvatele. Z historie známe třeba anexi Rakouska nacistickým Německem nebo z nedávné doby anexi Krymu Ruskou federací. Opět ale pozor. I v těchto případech jde o velmi citlivou hru se slovy. Ti, kteří s vývojem situace souhlasí, by o anexi nemluvili. Rusko si stojí za tím, že Republiku Krym začlenilo do své federace na základě žádosti místních obyvatel, zatímco Ukrajina trvá na tom, že šlo o nelegální anexi.

Za invazi, tedy násilný vpád a ovládnutí území, lze z definice výrazu považovat i dobývání amerického kontinentu evropskými osadníky. I ona se dlouho interpretovala pozitivně. Dobývání Ameriky se oslavovalo jako velké civilizační vítězství „starého kontinentu“. Původní obyvatelstvo však bylo zcela jistě jiného názoru.

Jedny z „nejslavnějších“ dobyvatelských misí podnikali starověcí Římané. Výsledkem byla územně nejrozsáhlejší a nejúspěšnější říše Evropy, která přesáhla její současné hranice, když zahrnula část Malé Asie a severní Afriky. Vpády římských ozbrojených jednotek do zemí Germánů, Galů, Keltů a mnoha dalších národů se staly předmětem nejen historických prací, ale i oblíbených literárních děl včetně komiksů, třeba slavných příběhů Asterixe a Obelixe.

Máme se bát mimozemského vpádu? A jaká slova nám do češtiny „vpašovaly“ jiné jazyky? Na invazi jsme se v aktuálním čísle časopisu AΩ / Věda pro každého podívali z mnoha úhlů. V magazínu ale najdete i texty na další zajímavá témata.


AΩ 2/2020 (verze k listování)
AΩ 2/2020 (verze ke stažení)

Připravili: Leona Matušková, Viktor Černoch a Jana Bečvářová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock

Přečtěte si také