Hospodaření Lesů ČR ničí tisíce chráněných motýlů v CHKO Pálava, varují vědci

Jasoň dymnivkový je kriticky ohrožený lesní motýl chráněný českou i mezinárodní legislativou. Dříve běžný druh již v Čechách vyhynul, na Moravě přežívá na posledních pár místech. Nejvíce jasoňů u nás donedávna žilo v Milovickém lese pod Pálavou, dnes však vymírají i zde. Důvodem je nevhodné hospodaření státního podniku Lesy ČR, především těžba dřeva, následné frézování pasek a přezvěření zdejší obory. Ta je přitom součástí chráněné krajinné oblasti Pálava.

„Nedávno tu žily tisíce jasoňů. Dnes zbývají poslední kusy v jedné malé kolonii,“ říká Lukáš Čížek z Biologického centra AV ČR. „Milovický les byl donedávna na motýly mimořádně bohatý. Dnes tu potkáte hlavně pár nenáročných druhů. Pokles je velmi rychlý, jeho příčiny jsou zjevné. Navíc k němu dochází v chráněném území,“ upozorňuje Čížek.

Jasoň tak zřejmě bude následovat osud dalších zákonem chráněných motýlů, kteří z Milovického lesa už zmizeli, například okáče jílkového a hnědáska osikového.

Státní podnik likviduje státem chráněné živočichy

David Storch z České společnosti pro ekologii upozorňuje, že situace, kdy státní podnik svým hospodařením hubí živočichy, které zákony téhož státu výslovně chrání, je dost zvláštní. „Naši předkové v krajině hospodařili tisíce let, a jasoňů i jiných bezobratlých tu bylo dost. Problém přitom není v tom, že bychom nevěděli, jak hospodařit, aby jasoň přežil. Jenže státní lesy pokračují v nevhodném způsobu hospodaření, bez ohledu na přírodu,“ dodává Storch.

Mapka s výskytem jasoně dymnivkového v evropsky významné lokalitě (EVL)
Milovický les v letech 2006, 2017 a 2019

„Milovický les je suchý, stromy jsou většinou křivé a tenké, následné zalesňování je drahé. Drahé je i frézování, které na pasekách zničí veškerou vegetaci a jasoně spolehlivě zlikviduje,“ kritizuje hospodaření Lesů ČR Martin Škorpík z České společnosti entomologické. Podle něj by přitom stačilo mírně změnit přístup. „Jasoňům vyhovuje výmladkové hospodaření, kdy se stromy nechají obrazit z pařezů. Tak se tu hospodařilo tisíce let. A bylo by to i ekonomičtější, ušetří se za výsadby, a ještě naroste více dřeva. Ochrana přírody se právě tohle snaží dlouho marně prosadit. Lesníci, bohužel, odmítají jakoukoli změnu zaběhaných postupů. I v chráněných územích, v lesích, které patří státu, ochranáři často tahají za kratší konec,“ poznamenává Škorpík.

Těžba ohrožuje i další lokality

Podobně necitlivé je hospodaření státních lesů v mnoha dalších přírodně cenných lokalitách, například v jihomoravských lužních lesích, které dlouhodobě devastuje masivní těžba dřeva. Národní přírodní památku Hodonínská Dúbrava chtějí státní lesníci dokonce stříkat jedy z letadel. Jde přitom o poslední místo, kde u nás dosud přežívá zákonem chráněný motýl okáč jílkový. Podobná místa s nejcitlivějšími druhy motýlů současně fungují jako obří přírodní „továrny na opylovače“, kteří dnes z naší přírody mizí závratným tempem a které potřebují nejen zemědělci a sadaři, ale i všichni ostatní lidé.

Na úvodním snímku: Chráněný motýl jasoň dymnivkový. Za jediného jasoně hrozí sběratelům motýlů vysoká pokuta, Lesy ČR jich přitom svým hospodařením zlikvidovaly tisíce

Připravila: Daniela Procházková, Biologické centrum AV ČR, ve spolupráci s Milanem Pohlem, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Úvodní foto: M. Hrouzek

Přečtěte si také

• Evoluce věčně živá. V čem tkví podstata biologické rozmanitosti?
• Pozor na klíšťata v městských parcích, jsou nebezpečná, varují odborníci
• Unikátní rozmnožování skokanů z Moravy potvrdili vědci i u dalšího druhu žáby
• Embrya parazitických ryb hořavek se naučila přemet, který jim umožňuje přežít
• Na světě klesá počet velkých šelem – vymírání čelí například levharti
• Vědec chce rozlousknout záhadu rozmanitosti přírody za pomoci mušek octomilek
• Rostliny se mohou přizpůsobit klimatickým změnám, aniž by změnily svoji DNA
• Ekosystémové stanice: tiší strážci zkoumají „dech“ krajiny a dopady změn klimatu
• Vědci předkládají zajímavou teorii: křídla hmyzu se mohla vyvinout z žaber
• Třetina světa v posledních dekádách citelně vysychá, zjistili vědci z CzechGlobe