Co všechno ovlivňují mitochondrie v nádorových onemocněních?

Špičkoví vědci z celého světa se sjeli do Vestce u Prahy, kde sídlí centrum BIOCEV. Na mezinárodní konferenci nazvané Mitochondria, Apoptosis and Cancer 2019 diskutují o nových výsledcích v oblastech buněčné biologie i medicíny, které se týkají role mitochondrií v nádorových onemocněních. Mitochondrie jsou přitom považovány za jakési „buněčné elektrárny“, jejich hlavní funkcí je produkce a uvolňování energie.

Organizátorem a garantem přehlídky, která začala dnes a potrvá do pátku 20. září, je renomovaný vědec Jiří Neužil. Tento vedoucí laboratoře molekulární terapie v Biotechnologickém ústavu Akademie věd ČR objevil protirakovinnou látku MitoTam, která se nyní úspěšně testuje na pacientech ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze.

Tvorba a rozvoj nádorů

Mezi hosty budou vědci, kteří ve svém oboru patří k nejlepším na světě. Například Matthew Vander Heiden z Massachusettského technologického institutu v USA zde pronese svoji přednášku na téma metabolické limitace tvorby a progrese nádorů a Mike Murphy z Univerzity v Cambridge bude hovořit o mitochondriálních metabolitech jako signálních molekulách v normální i patologické fyziologii. Antonio Enriquez z Národního centra pro výzkum kardiovaskulárního systému se zase zaměří na roli mitochondriálních respiračních komplexů v kvalitě mitochondrií. Všichni tito vědci budou mít na konferenci tři hlavní přednášky.

Dále na přehlídce vystoupí český parazitolog a biolog Julius Lukeš z jihočeského Biologického centra či Karel Pacák z Národního ústavu zdraví (National Institute of Health) v USA, celkem je v programu na 50 přednášek. Konference je součástí bienálních MAC sympozií, to první se uskutečnilo roku 2009 v Praze.

„Jedná se o velice prestižní mezinárodní akci, která se v Česku koná již 10 let, což je také zohledněno neobyčejně kvalitními řečníky. Předpokládáme, že MAC’19 přinese nové spolupráce a také zvýší mezinárodní povědomí o české vědě i centru BIOCEV,“ říká Petr Solil z centra BIOCEV, které sdružuje vědce z akademického i univerzitního prostředí v oblasti biotechnologií a biomedicíny. Podílí se na něm šest ústavů Akademie věd ČR (Ústav molekulární genetiky, Biotechnologický ústav, Mikrobiologický ústav, Fyziologický ústav, Ústav experimentální medicíny a Ústav makromolekulární chemie) a dvě fakulty Karlovy univerzity (Přírodovědecká fakulta a 1. lékařská fakulta).

Na titulním snímku sídlo BIOCEVu ve Vestci

Připravil: Petr Solil, BIOCEV ve spolupráci s Alicí Horáčkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: BIOCEV

Přečtěte si také

• Jak buňky reagují na stres? Tým zpřesnil popis vzniku protistresového proteinu
• I v oddělení biologie nádorů může být sranda, říká Veronika Vymetálková
• Vědci z Akademie věd popsali, jak fungují molekulární nůžky na stříhání RNA
• Vědci odhalili mutace, které spouštějí leukémii. Jejich objev může pomoci léčbě
• Změny v DNA a karcinogenní účinky: I to může odhalit toxikologický inkubátor
• Ječmen „live“: Češi jako první na světě umí živě sledovat dělení jeho buněk
• Ohrožená ňadra: vědci popsali rizikové varianty genu způsobujícího karcinom prsu
• Enzym „ptakopysk“ pomůže s vývojem nových účinnějších antibiotik
• Buňka je polívka se spoustou ingrediencí, říká Roman Pleskot
• Žralok malohlavý zná recept na dlouhověkost, dožívá se více než 400 let