Vzniká česko-německá výzkumná platforma. Zaměří se na historii i filozofii
20. 09. 2021
Vliv moru na středověkou Evropu, historii zaniklého pracovního tábora v Krušných horách i soudobé dějiny přelomu tisíciletí budou zkoumat vědci v rámci nově vznikající česko-německé platformy nazvané Leibniz GWZO Prague. Minulý týden v pražské vile Lanna spolupráci slavnostně zahájili český ministr kultury Lubomír Zaorálek, saský ministr pro vědu Sebastian Gemkow, předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová a viceprezident Leibnizovy společnosti Sebastian Lentz.
Za druhé světové války vyrostl v Rolavě (německy Sauersack) v Krušných horách cínový důl spojený se zajateckým pracovním táborem. Kov v něm pro nacistickou říši museli dolovat francouzští, sovětští, ale i italští nebo řečtí zajatci. Dnes po něm zůstaly jen ruiny budov a podzemní zatopený labyrint průzkumných, těžebních a dopravních chodeb. Místo poslední dobou vzbuzuje zvědavost turistů i lovců záhad a paranormálních jevů, ještě dříve než oni se ale o místo začali zajímat vědci a dosud se mu věnují. Dokumentují nálezy a střípek po střípku skládají obrázek zaniklého dolu i osudů lidí, kteří v něm museli pracovat.
Projekt, u nějž je spolupráce českých a německých historiků bezesporu výhodou, představil při slavnostním zahájení platformy Leibniz GWZO Prague Jan Hasil z pražského Archeologického ústavu AV ČR.
Jan Hasil z pražského Archeologického ústavu AV ČR představuje projekty.
Krušnohorsko a vůbec celé česko-německé pohraničí ale skrývá i dávnější pozapomenuté příběhy, sahající až do období raného středověku. I projekty zaměřené na toto období podpoří nově vznikající platforma.
„Badatelé se v rámci společných programů budou moci věnovat širokému spektru témat od archeologie, historie a dějin umění až po vývoj práva ve střední a východní Evropě,“ přibližuje ředitel Filosofického ústavu AV ČR Ondřej Ševeček. Právě Filosofický ústav bude za českou stranu spolupráci koordinovat. Partnerem z německé strany je Leibnizův ústav pro dějiny a kulturu východní Evropy (GWZO). Kooperaci pak na vyšší úrovni zastřešují Akademie věd ČR a Leibnizova společnost (Leibniz-Gemeinschaft).
Za německou stranu platformu koordinuje Leibnizův ústav pro dějiny a kulturu východní Evropy (GWZO).
Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová ve vile Lanna připomněla, že platforma už fakticky funguje od roku 2020, jenže kvůli pandemii covidu-19 ji nebylo dosud možné slavnostně zahájit. K setkání vědců i vrcholných představitelů vědeckých institucí tak došlo až v pátek 17. září 2021.
Více informací o platformě nabízejí webové stránky Leibniz GWZO Prague.
Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Josef Landergott, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Přečtěte si také
- Nositel Akademické prémie Viktor Černý pátrá po genetických stopách člověka
- Vzpomínky každého z nás jsou cenným pramenem, říká historik Vojtěch Kessler
- Výzkum holokaustu obohacují mezioborové pohledy i osobní mikropříběhy
- Český doktorand prozkoumá v Lipsku přesuny našich středověkých hradišť
- Země nikoho. Vychází kniha o uprchlících, které nikde nechtěli přijmout
- Vzniká unikátní databáze svědectví Romů a Sintů o hrůzách holokaustu
- Cennosti z Bánovského pokladu patřily pravděpodobně významné pravěké velmožce
- Archeologové pod Pálavou odkryli hroby langobardské elity ze 6. století
- Depozitáře ukrývají střípky ze životů slavných osobností československých dějin
- Čeští archeologové v Ománu odkrývají více než milion let starou historii
Vědy o Zemi
Vědecká pracoviště
- Geofyzikální ústav AV ČR
Geologický ústav AV ČR
Ústav fyziky atmosféry AV ČR
Ústav geoniky AV ČR
Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.