Zahlavi

Telefonát z Marsu bude odvysílán z českého přístroje

26. 06. 2019

V roce 2021 dosedne na Mars první evropské planetární vozítko. Jeho přistávací platforma ponese český vědecký přístroj, který má v paměti 11 zvukových nahrávek. Jedna z nich bude odvysílána zpět k Zemi – ta, která do okamžiku přistání sondy ExoMars na povrchu rudé planety získá nejvíce hlasů.

Zapojte se do hlasování: zde

Mise ExoMars

Nahrávka, která bude odvysílána, je součástí vědeckého programu mise ExoMars vedeného Evropskou vesmírnou agenturou ESA. Zvuky ponese paměť českého modulu. Ten bude na Marsu měřit změny elektromagnetického pole v pásmu slyšitelných kmitočtů a hledat odpověď na otázku, jestli na čtvrté planetě Sluneční soustavy existují blesky. Vědci je totiž dříve zaznamenali kromě Země na Jupiteru, Saturnu, Uranu, Neptunu (sporný je jejich záznam na Venuši) a možnost jejich existence na Marsu zatím obestírá tajemství.

„Pokud na Marsu blesky existují, zcela jistě nevypadají jako ty pozemské,” říká Ondřej Santolík z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR a vedoucí českého výzkumného týmu. „Jak by mohly vypadat, se zatím můžeme jen dohadovat na základě informací, které máme o marsovské atmosféře,” dodává vědec.

exomars_01

Planetární vozítko ExoMars. Ilustrace: ESA

Nízký tlak na povrchu Marsu a nepřítomnost bouřkových oblaků dovoluje představovat si případné elektrické výboje zatím jen jako malé sršení mezi částicemi prachu unášenými prachovými bouřemi. „Něco podobného se na Zemi děje v oblacích sopečného popela, vzedmutých nad krátery aktivních sopek,” přibližuje Santolík dosavadní představu toho, co by mohl se svým týmem na Marsu měřit.

Zvuky pomohou

Vysílání vzkazů z povrchu Marsu přitom českým vědcům v jejich úsilí významně pomůže. Tím, že na Zemi přijmou zvukovou nahrávku odvysílanou z povrchu Marsu, si ověří jeho správnou funkci. Navíc porovnáním nahrávky zaslané z Marsu s kopií, která neopustí zemský povrch, zjistí, jaká je kvalita přenosového kanálu z Marsu.

Autory nápadu odvysílat zvuky z Marsu jsou vědci z Oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR a redaktoři přírodovědeckého časopisu Vesmír.

Nahrávky letem k Marsu překonají vzdálenost asi 590 milionů kilometrů, vysíláním z planety přes 240 milionů kilometrů.

Marek Janáč, časopis Vesmír, ve spolupráci s Markétou Růžičkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Ilustrace: ESA

Strategie_AV21_logo

Přečtěte si také

Vědy o zemi

Vědecká pracoviště

Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 5 ústavů s přibližně 430 zaměstnanci, z nichž je asi 185 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce