Zahlavi

Stožár vysoký 250 metrů je dominantou krajiny mezi Křešínem a Košeticemi

26. 04. 2024

Atmosférická stanice Křešín u Pacova je součástí Národní atmosférické stanice Košetice. Provozuje ji CzechGlobe – Ústav výzkumu globální změny AV ČR a zaměřuje se na studium dopadů globální změny klimatu. V areálu mají své přístroje i další instituce, například Ústav chemických procesů AV ČR, ČHMÚ a centrum RECETOX spadající pod Masarykovu univerzitu. Dominantou stanice i místní krajiny je čtvrt kilometru vysoký ocelový stožár. O stanici jsme psali v článku Stožár badatel v oficiálním čtvrtletníku Akademie věd ČR A / Magazín.

Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative CommonsText a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

Při příjezdu je vidět už z velké dálky. Stojí totiž na kopci a tyčí se do výšky úctyhodných 250 metrů. Ocelový stožár tvoří hlavní dominantu atmosférické stanice Křešín u Pacova, která je součástí Národní atmosférické stanice Košetice.

Při příjezdu je vidět už z velké dálky. Stojí totiž na kopci a tyčí se do výšky úctyhodných 250 metrů. Ocelový stožár tvoří hlavní dominantu atmosférické stanice Křešín u Pacova, která je součástí Národní atmosférické stanice Košetice.

Stanice byla vybudována v letech 2012 až 2013 pomocí prostředků z fondů Evropské unie, konkrétně Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, a státního rozpočtu ČR. Provozuje ji CzechGlobe – Ústav výzkumu globální změny AV ČR a zaměřuje se na studium dopadů globální změny klimatu.

Stanice byla vybudována v letech 2012 až 2013 pomocí prostředků z fondů Evropské unie, konkrétně Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, a státního rozpočtu ČR. Provozuje ji CzechGlobe – Ústav výzkumu globální změny AV ČR a zaměřuje se na studium dopadů globální změny klimatu.

V České republice je podobných (nikoli tak monumentálních) atmosférických stanic celkem osm a jsou součástí evropské výzkumné infrastruktury ICOS (Integrated Carbon Observation System).

V České republice je podobných (nikoli tak monumentálních) atmosférických stanic celkem osm a jsou součástí evropské výzkumné infrastruktury ICOS (Integrated Carbon Observation System).

Stanice je národním monitorovacím bodem výskytu a dálkového přenosu skleníkových plynů (CO2, CO, CH4, N2O), vybraných znečišťujících látek a základních meteorologických charakteristik (rychlost a směr větru, tlak a teplota vzduchu, vlhkost). Je vybavena meteorologickými senzory, analyzátory plynů a systémem pro odběr vzduchu do vzorkovnic.

Stanice je národním monitorovacím bodem výskytu a dálkového přenosu skleníkových plynů (CO2, CO, CH4, N2O), vybraných znečišťujících látek a základních meteorologických charakteristik (rychlost a směr větru, tlak a teplota vzduchu, vlhkost). Je vybavena meteorologickými senzory, analyzátory plynů a systémem pro odběr vzduchu do vzorkovnic.

„Naším cílem je pochopit současný stav globálního cyklu uhlíku a emisí skleníkových plynů a pokusit se předvídat budoucí situaci,“ říká Vlastimil Hanuš z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

„Naším cílem je pochopit současný stav globálního cyklu uhlíku a emisí skleníkových plynů a pokusit se předvídat budoucí situaci,“ říká Vlastimil Hanuš z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Badatelé rovněž zkoumají vliv atmosférických aerosolů na klimatickou změnu. Jejich pozornosti neuniknou ani další atmosférické polutanty (například plynná rtuť či troposférický ozon).

Badatelé rovněž zkoumají vliv atmosférických aerosolů na klimatickou změnu. Jejich pozornosti neuniknou ani další atmosférické polutanty (například plynná rtuť či troposférický ozon).

Národní atmosférická observatoř Košetice je společným pracovištěm Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, Ústavu chemických procesů AV ČR, ČHMÚ a centra RECETOX (Masarykova univerzita). Přístroje umístěné v observatoři hydrometeorologů zde například měří kvalitu ovzduší.

Národní atmosférická observatoř Košetice je společným pracovištěm Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, Ústavu chemických procesů AV ČR, ČHMÚ a centra RECETOX (Masarykova univerzita). Přístroje umístěné v observatoři hydrometeorologů zde například měří kvalitu ovzduší.

Červeno-bílý ocelový stožár je zakotvený v pěti úrovních do tří směrů. Robustní kotevní lana mají průměr 40 a 50 milimetrů a celkovou délku přes dva a půl kilometru.

Červeno-bílý ocelový stožár je zakotvený v pěti úrovních do tří směrů. Robustní kotevní lana mají průměr 40 a 50 milimetrů a celkovou délku přes dva a půl kilometru.

Trojboké těleso stožáru je široké 2,6 metru a má hmotnost 124 tun.

Trojboké těleso stožáru je široké 2,6 metru a má hmotnost 124 tun.

Když se výzkumníci potřebují dostat na vrcholek, případně do jednoho ze dvou níže umístěných ochozů, mohou kromě žebříku a síly vlastních paží využít také výtah poháněný benzinovým motorem. Zdviž uveze až 320 kilogramů a jede rychlostí 0,3 metru za sekundu.

Když se výzkumníci potřebují dostat na vrcholek, případně do jednoho ze dvou níže umístěných ochozů, mohou kromě žebříku a síly vlastních paží využít také výtah poháněný benzinovým motorem. Zdviž uveze až 320 kilogramů a jede rychlostí 0,3 metru za sekundu.

„Cesta nahoru zabere skoro půl hodiny a pokud se nerozhodnete skočit padákem – ano, i takové návštěvníky jsme tu měli – stejně tak i cesta dolů,“ říká Daniel Štěpánek z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

„Cesta nahoru zabere skoro půl hodiny a pokud se nerozhodnete skočit padákem – ano, i takové návštěvníky jsme tu měli – stejně tak i cesta dolů,“ říká Daniel Štěpánek z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Při výstupu na některý z ochozů musí pracovníci dodržovat přísná bezpečností opatření.

Při výstupu na některý z ochozů musí pracovníci dodržovat přísná bezpečností opatření.

Stožár se tyčí do výšky 250 metrů.

Stožár se tyčí do výšky 250 metrů.

Stanice se nachází ve výšce 534 metrů nad mořem na Českomoravské vrchovině.

Stanice se nachází ve výšce 534 metrů nad mořem na Českomoravské vrchovině.

Výhled z ochozů stožáru do krajiny je dechberoucí.

Výhled z ochozů stožáru do krajiny je dechberoucí.

Přečtěte si také

Vědy o Zemi

Vědecká pracoviště

Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce

Newsletter

CHCI ODEBÍRAT
Pomoc Ukrajině
O nás
Věda a výzkum
Veřejnost
Média
Rychlé odkazy
Národní 3, 110 00 Praha 1, Tel.: +420 221 403 111, E-mail: info@cas.cz
Část obsahu šířena pod licencí Creative commons
© Středisko společných činností AV ČR, v. v. i.