Zahlavi

Riziko šíření požáru bude v úterý až extrémní, varují odborníci

29. 04. 2024

Riziko šíření požárů při pálení čarodějnic bude v úterý v některých částech republiky až extrémní, varují odborníci, kteří provozují web FireRisk a vyhodnocují požární riziko. Jedná se o jihozápadní Moravu, centrální a severní část jižních Čech a také pás, který se táhne od Kolínska a Nymburska na severozápad přes Prahu a Mělnicko až na Litoměřicko a do Dolního Poohří.

Vedle těchto oblastí je drtivá většina území Česka ve stupni středně vysokého rizika, lépe je na tom jen východní a severní Morava, západní Čechy a pohraniční horské oblasti.

Podle bioklimatologa Miroslava Trnky z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe by se měl v úterý každý, kdo chce rozdělávat oheň, podívat na mapu a míru rizika a podle toho postupovat. „Buď si rozdělávání ohně rozmyslet a nepálit, a i pokud budou podmínky bezpečné a pálení ohně povolené, zalít po skončení ohniště dostatečným množstvím vody a dohlédnout na ně i další den. Riziko totiž zůstane vysoké i ve středu a ve čtvrtek. I když panuje jarní počasí a krajina je plná svěží zeleně, klame trochu tělem. Povrch půdy, loňské listy, tráva a mrtvé dřevo jsou na duben velmi suché. Ukazuje to síť 120 monitorovacích stanic FireRisk, které jsou umístěné na vybraných místech v lesích po celém Česku a jejichž data si lze zobrazit, i modelový odhad, který pokrývá celé území,“ řekl Trnka. I v zelené jarní krajině se může oheň vymknout kontrole kvůli kombinaci povrchového sucha, relativně nízké vlhkosti vzduchu, vysoké teplotě a zejména velmi čerstvému větru.

Na webu FireRisk lze zobrazit jak vrstvu, která ukazuje riziko šíření požáru, tak také vrstvu, která ukazuje riziko vzniku požáru a která pracuje s vlhkostí paliva. V nejrizikovějších oblastech se pohybuje na velmi nízké úrovni mezi pěti a deseti procenty.

Co přispělo k suché krajině a nezvykle vysokému riziku na konci dubna, vysvětlil klimatolog z CzechGlobe Pavel Zahradníček. „V březnu spadlo jen 60 procent srážek proti průměru a malé množství sněhu nemohlo dotovat krajinu vodou. Zároveň bylo celé období od února teplotně nadprůměrné, což pomohlo většímu vypařování a nástupu bleskového sucha,“ uvedl Zahradníček.

Riziko šíření požárů nepoleví ani 1. května, naopak se ještě zvýší. Řada lidí se ve volném dnu vydá do přírody, podle Trnky je tak na místě velká opatrnost při zacházení s ohněm. Riziko poklesne až v pátek. „Tento týdne se budou maxima pohybovat mezi 22 a 25 stupni, což podpoří další vysychání potenciálního paliva. Do čtvrtka také předpokládáme větrnější počasí, v úterý s nárazy přes 15 metrů za vteřinu. Vítr bude silný hlavně na Českomoravské vrchovině a na Liberecku. Ve středu dokonce přes 20 metrů za vteřinu,“ řekl Zahradníček.

Riziko sníží až déšť, který může přijít ve čtvrtek a především v pátek.

Riziko šíření požárů

Kontakt:

prof. Ing. Mgr. Miroslav Trnka, Ph.D.
trnka.m@czechglobe.cz

Mgr. Pavel Zahradníček, Ph.D.
zahradnicek.p@czechglobe.cz

TZ ke stažení zde.

Vědy o Zemi

Vědecká pracoviště

Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce