Zahlavi

PODCAST: Na dohled oblakům. Výlet na Milešovku s meteorologem Petrem Zacharovem

14. 07. 2022

Meteorolog Petr Zacharov z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR nás provede cestou na největrnější českou pozorovatelnu počasí, která se nachází na vrcholku hory Milešovky. Observatoř je v provozu nepřetržitě od roku 1905 a nabízí unikátní dataset měření projevů počasí za uplynulé století. Jaké přístroje se pro měření využívaly před více než sto lety a jaké dnes? V čem je lidské oko pozorovatele nezastupitelné v popisu oblačnosti a proč výhled z Milešovky okouzlil Alexandera Humboldta nebo Johanna Wolfganga Goetha? Napoví další epizoda podcastu Věda na dosah.

„Velmi často se kochám krásou oblačnosti, která dokáže nabývat různých forem –  od kupovité oblačnosti až po ty roztrhané ciry vysoko na obloze. Rád pozoruju tvary oblaků,“ říká v podcastu vědec Petr Zacharov.

Rozhovor si poslechněte na Spotify, Google Podcasts, iTunes nebo Anchoru. Seznam všech dosavadních epizod najdete na naší stránce věnované podcastu.

Apple Podcasts Logo Google Podcasts Logo   Spotify Logo
 
Kontakt na autorský tým podcastu: kostelnikova@ssc.cas.cz a matuskova@ssc.cas.cz.
 

O výzkumu atmosférických jevů, nepředvídatelnosti počasí, Milešovce a práci Petra Zacharova a jeho kolegy Miloslava Müllera jsme psali v hlavním tématu časopisu A / Věda a výzkum 4/2021.


Audio: Jitka Kostelníková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Text: Jitka Kostelníková, Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Leona Matušková, Akademie věd ČR

Observatoř na Milešovce vznikla v roce 1904, funguje od roku 1905. Původně ji spravovala německá univerzita v Praze, později Karlova univerzita a po válce pak Československá akademie věd (dnes Akademie věd ČR).

Observatoř na Milešovce vznikla v roce 1904, funguje od roku 1905. Původně ji spravovala německá univerzita v Praze, později Karlova univerzita a po válce pak Československá akademie věd (dnes Akademie věd ČR).

Autorka podcastu Jitka Kostelníková s meteorologem Petrem Zacharovem

Autorka podcastu Jitka Kostelníková s meteorologem Petrem Zacharovem

Věž pozorovatelny nabízí pohled na daleké okolí, v případě dobré dohlednosti lze spatřit Krušné hory, Lužické hory, Ještěd, Bezděz, Házmburk, ale i Prahu.

Věž pozorovatelny nabízí pohled na daleké okolí, v případě dobré dohlednosti lze spatřit Krušné hory, Lužické hory, Ještěd, Bezděz, Házmburk, ale i Prahu.

Pozorovatelé pravidelně zapisují stav oblačnosti. Tu samozřejmě měří i přístroje, jenže lidské oči jsou v mnohém nenahraditelné. Dataset pozorování zahrnuje už více než 110 let.

Pozorovatelé pravidelně zapisují stav oblačnosti. Tu samozřejmě měří i přístroje, jenže lidské oči jsou v mnohém nenahraditelné. Dataset pozorování zahrnuje už více než 110 let.

Přečtěte si také

Vědy o Zemi

Vědecká pracoviště

Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce