Zahlavi

#LÉTO S AV ČR: Kde se u nás nejvíc chvěje země? Podívejte se přímo do epicentra

22. 07. 2021

Karlovarský kraj je proslulý svými zemětřesnými roji, naposledy se tam země znatelně chvěla letos v dubnu. Město Skalná nedaleko Chebu leží v epicentru této oblasti. Geofyzikální ústav AV ČR v něm zřídil expozici, která vysvětluje nejnovější poznatky o zemětřeseních v západních Čechách, způsoby i historii jejich měření. Součástí prohlídky je také návštěva středověké štoly pod hradem Vildštejn, kde je umístěna seizmická stanice.

Městečko Skalná se nachází přímo v srdci naší seizmicky nejaktivnější oblasti. Na skutečnost, že se tu země občas zachvěje, si už místní dávno zvykli. „Je to podobné jako bouřka,“ popisuje zemětřesení průvodkyně Geofyzikálního muzea a zároveň místní obyvatelka Lucie Šetková, „akorát to hlasité dunění přichází ze země, a ne z nebe.“ Muzeum a vzdělávací centrum se nacházejí v historickém statku z 16. století, a chcete-li se dozvědět, proč se zemětřesné roje vyskytují právě zde na západě Čech, jste na správném místě.

Geofyzikální muzeum ve Skalné se nachází v historickém statku
Geofyzikální muzeum ve Skalné se nachází v historickém statku ze 16. století.

Geofyzikální muzeum s přídomkem seizmická expozice Skalná zřídil Geofyzikální ústav AV ČR v roce 2015. Slavnostní otevření se konalo u příležitosti třicátého výročí „slavných“ otřesů s maximálním magnitudem 4,6 z přelomu let 1985 a 1986. Událost tehdy vyděsila obyvatele širokého okolí a způsobila i vysoké materiální škody. „Obvykle je magnitudo okolo tři a půl,“ říká Jana Doubravová, správkyně muzea a vědecká pracovnice Geofyzikálního ústavu AV ČR. Ten zde zemětřesení sleduje už od roku 1962. V okolí Chebu se nachází 25 měřicích stanic tvořících seizmickou síť WEBNET, která vědcům pomáhá při studiu těchto nevyzpytatelných přírodních jevů.

„Drtivá většina zemětřesení se odehrává na rozhraní tektonických desek. Naše oblast je výjimečná tím, že na žádném tektonickém kontaktu není. Takových zemětřesení je tedy daleko méně,“ vyzdvihuje Jana Doubravová specifika západočeských rojů. Jako další zajímavost uvádí, že ačkoli je lidé nejsou schopni cítit (většinou pocítí až chvění s magnitudem okolo tří), vyskytují se tu „maličká“ zemětřesení neustále – jejich magnitudo je okolo jedné či dvou. A právě i tyto otřesy přístroje sítě WEBNET zaznamenávají.

V muzeu se zabaví i ti nejmladší návštěvníci
V muzeu se zabaví i ti nejmladší návštěvníci, mohou si například vytvořit své vlastní zemětřesení.

Zábava i pro děti
Expozice návštěvníky interaktivní formou seznamuje s problematikou měření a studia zemětřesení od teorie deskové tektoniky až po nejnovější poznatky o západočeských seizmických rojích. Na své si přijdou i děti, mohou si vytvořit své vlastní zemětřesení na otřesné desce nazývané „rachtadlo“. Podstatnou část expozice tvoří přístroje, které slouží nebo v minulosti sloužily pro měření pohybů půdy. Vystaveny jsou jak seizmometry, tedy zařízení, která snímají pohyb půdy, tak různá záznamová zařízení od bubnového zapisovače až po nejmodernější digitizéry.

Součástí prohlídky je i návštěva středověké štoly pod hradem Vildštejn, kde je už téměř tři desítky let umístěna seizmická stanice. Původně se štola využívala jako zásobárna potravin pro hrad, jakási přírodní lednička. Aby ne, když tu teploměr i v létě ukazuje okolo osmi až deseti stupňů Celsia. Líbit se tu bude opět zejména mladším návštěvníkům – vyzbrojí se helmou (bezpečnost především!) a mohou nakouknout i do čertova kotle, který tu pekelníci nechali na zlobivé děti.

Součástí prohlídky je také návštěva středověké štoly pod hradem Vildštejn
Součástí prohlídky je také návštěva středověké štoly pod hradem Vildštejn, ochranné helmy jsou povinné, teplé oblečení doporučené.

Až si muzeum i štolu do sytosti prohlédnete, nezapomeňte navštívit i románský vodní hrad Vildštejn, kde se nachází například muzeum hasičské techniky, případně zamiřte do některé z místních restaurací. Na to, že je Skalná poměrně malé městečko, jich tu je víc než dost. Nasytí se tak nejen vaše mozkové buňky, ale i žaludky.

Bližší informace naleznete na webu muzea.

#LÉTO S AV ČR

Na jaké další zajímavé lokality se můžete v rámci našeho seriálu #LÉTO S AV ČR těšit? Podívejte se na přehled výletů roztříděný podle krajů. Příští týden zavítáme do novorenesanční vily Lanna v pražské Bubenči.

Text: Markéta Wernerová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Licence Creative Commons Text a všechny fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.

 

2021-06-09_Geofyzikalni muzeum ve Skalne_GFU_web-06

2021-06-09_Geofyzikalni muzeum ve Skalne_GFU_web-06

2021-06-09_Geofyzikalni muzeum ve Skalne_GFU_web-07

2021-06-09_Geofyzikalni muzeum ve Skalne_GFU_web-07

2021-06-09_Geofyzikalni muzeum ve Skalne_GFU_web-13

2021-06-09_Geofyzikalni muzeum ve Skalne_GFU_web-13

2021-06-09_Geofyzikalni muzeum ve Skalne_GFU_web-17

2021-06-09_Geofyzikalni muzeum ve Skalne_GFU_web-17

2021-06-09_Geofyzikalni muzeum ve Skalne_GFU_web-22

2021-06-09_Geofyzikalni muzeum ve Skalne_GFU_web-22

2021-06-09_Geofyzikalni muzeum ve Skalne_GFU_web-27

2021-06-09_Geofyzikalni muzeum ve Skalne_GFU_web-27

2021-06-09_Geofyzikalni muzeum ve Skalne_GFU_web-37

2021-06-09_Geofyzikalni muzeum ve Skalne_GFU_web-37

2021-06-09_Geofyzikalni muzeum ve Skalne_GFU_web-45

2021-06-09_Geofyzikalni muzeum ve Skalne_GFU_web-45

2021-06-09_Geofyzikalni muzeum ve Skalne_GFU_web-48

2021-06-09_Geofyzikalni muzeum ve Skalne_GFU_web-48

2021-06-09_Geofyzikalni muzeum ve Skalne_GFU_web-51

2021-06-09_Geofyzikalni muzeum ve Skalne_GFU_web-51

Přečtěte si také

Vědy o Zemi

Vědecká pracoviště

Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce