Jak se mění česká příroda? Monitorovat ji na novém portále může i veřejnost

Ústav výzkumu globální změny AV ČR a Český hydrometeorologický ústav představují společný projekt Fenofáze, který zajišťuje monitoring vývojových neboli fenologických fází vybraných rostlinných druhů v rámci republiky. Monitoring, který doposud prováděli odborní pozorovatelé a univerzitní studenti, se nyní otvírá veřejnosti.

Nový portál, který zve k monitorování tzv. fenologických fází rostlin, nevyžaduje žádné speciální vybavení a zapojit se může kdokoliv, kdo má rád přírodu. „Ten, kdo se k nám přidá, se poučí o zákonitostech, kterými se příroda řídí, a poučí se o růstových fázích klíčových rostlinných druhů naší krajiny, ať jde o stromy, keře nebo polní plodiny. Pro každý druh, který sledujeme, je nutné zaznamenat termín daných fází vývoje, jako je termín rašení listů, kvetení stromů, zbarvení či opad listů nebo datum vzcházení či kvetení polních plodin,“ říká Lenka Bartošová z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Čerstvě pořízená pozorování poslouží i alergologům při monitorování aktivity pylů. Kvalitní data o nástupu fenologických fází umožní lépe využít družicové snímky a odlišit od sebe proměny krajiny v důsledku nástupů fenologických fází a výskytu škůdců, chorob nebo důsledků znečištění.

100 let moderního pozorování

Jeden rok sběru fenologických dat poskytne přesné informace o aktuální odezvě vegetace na počasí v daném roce. Výsledky monitoringu současných pozorovatelů jsou propojovány s pozorováními jejich předchůdců. „Moderní“ pozorování fenologických fází brzy oslaví 100 let a některé  lokality se bez přestávky sledují od roku 1951. Tyto historické informace umožňují chápat, jak naše krajina zareaguje na měnící se klima. Vědci tak mohou vyhodnocovat, jak třeba průměrná denní teplota významně ovlivňuje počátek kvetení stromů, ale i průběh hnízdění ptačích populací.

„Fenologická pozorování mají v rámci práce ČHMÚ dlouhou tradici sahající až do 20. let minulého století a jsou nedílnou součástí naší práce. Pozorování vhodně doplňují klimatická pozorování o sledování jejich dopadů na rostliny, což je velmi důležité pro zemědělství a lesnictví, ale i pro monitoring pylových alergenů v ovzduší. Jsem velice rád, že v současné době propojujeme naši práci s kolegy z Akademie věd, a tím doplňujeme stávající fenologickou síť o další kvalitní pozorování,“ uvedl ředitel Českého hydrometeorologického ústavu Mark Rieder.

Jak reaguje příroda

Význam fenologické práce z hlediska studia klimatické změny vyzdvihl také ředitel Ústavu výzkumu globální změny AV ČR Michal Marek: „Nejen v rámci ČR, již vznikla řada vědeckých prací, které dokumentují stav české krajiny právě z hlediska načasování fenologických fází. Je zde významný a zřetelný posun termínů fenologických fází do dřívějších dat právě v reakci na stav počasí. Proto vnímám fenologii jako nedílnou součást naší práce při studiu dopadů klimatické změny na okolní přírodu a zároveň jsem velmi potěšen, že právě projekt Fenofaze.cz je otevřen také široké veřejnosti a problematiku klimatické změny tak přibližuje české společnosti.“

Na titulním obrázku lípa srdčitá, nové listy 2018

Související články:

Předsedkyně v CzechGlobe: Atmosférický stožár i testovací let

Připravila: Hana Šprtová, Ústav výzkumu globální změny AV ČR ve spolupráci s Alicí Horáčkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Ústav výzkumu globální změny AV ČR

Přečtěte si také

• Jak předpovědět blesk? Pomoci by mohl i model elektrizace oblačnosti
• Hydrochemik Martin Pivokonský zkoumá, jak zlepšit úpravu a čištění vody
• Skalní řícení: nebezpečí hrozí i turistům, pomáhají geologické výzkumy
• Rašeliniště nezadrží vodu tak dobře jako běžná půda v lese, zjistili hydrologové
• Česká stopa ve vesmíru: sonda JUICE odstartuje k ledovým měsícům Jupiteru
• Zemětřesení v Turecku: předpovědět místo a čas nelze, upozorňují seismologové
• Invaze trilobitích larev. V prvohorách byly klíčovou součástí potravního řetězce
• Okamžiky před erupcí: co mají společného islandská sopka a česká zemětřesení?
• Nevyzpytatelné počasí: budeme umět předpovědět extrémní události?
• Chátrající ruina – příležitost pro demoliční firmu, či pro investora?