Probíraná témata se týkala udržitelného zemědělství, ochrany biodiverzity v době změny klimatu a epigenetické terapie rakoviny, neurodegenerativních a civilizačních chorob. Úvodní slovo pronesli za českou stranu předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová a David Honys z Akademické rady, za britskou stranu pak Ian Wiggins z Royal Society. Událost se konala ve dnech 31. ledna a 1. února 2024 v hlavní budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze.
Na programu byly příspěvky Miroslava Trnky z Czechglobe, Aleše Pečinky z Ústavu experimentální botaniky AV ČR nebo Petra Pyška z Botanického ústavu AV ČR. Mezi hosty z Británie byli David Baulcombe a Rhys Green z Univerzity v Cambridge nebo Lars Østergaard z Univerzity v Oxfordu.
Účastníci měli příležitost prezentovat aktivity a výsledky svých výzkumných týmů či laboratoří, diskutovat a hledat průsečíky či nové přístupy, které by mohly vést k navázání dlouhodobé bilaterální spolupráce.
Přednášky probíhaly paralelně ve dvou konferenčních sálech a byly doplněny o plenární sekce, kde se diskutovala témata společná pro obě skupiny odborníků jako nové genové techniky (např. CRISPR) nebo epigenetické regulace.
Skupinu českých a britských expertů přivítal také britský velvyslanec Matt Field v rezidenčních prostorech britské ambasády.
Setkání se zúčastnili odborníci z 11 ústavů Akademie věd ČR a ze 13 britských institucí včetně Imperial College London, Univerzity v Cambridge a Univerzity v Oxfordu.
Text: Leona Matušková a Jana Whalen, Akademie věd ČR Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR Text a fotografie jsou uvolněny pod svobodnou licencí Creative Commons.
Výzkum ve vědách o Zemi je soustředěn na dvě hlavní oblasti: globálně kontinentální fyzikální a geologické problémy složení, struktury a vývoje zemského tělesa, včetně jeho plynného obalu, a lokálně regionální vlastnosti vnitřní struktury území České republiky, jež představuje unikátní geologickou formaci v Evropě. Historie českých a moravských geologických jednotek, oscilace klimatu a environmentální proměny v nedávné geologické minulosti jsou předmětem rostoucího zájmu, stejně tak jako paleomagnetismus, paleontologie a procesy v horninovém prostředí vyvolané lidskou činností. Studují se příčiny indukovaných seismických vln, je mapována kontaminace půdy a sedimentů, jsou vyhledávány a vyšetřovány lokality vhodné jako případná úložiště radioaktivních odpadů. Přechodové a horní vrstvy atmosféry jakož i bližší okolí Země jsou zkoumány především z globálního hlediska fyziky jejího plynného obalu, zatímco klimatické předpovědi a studium dlouhodobých změn atmosférické cirkulace jsou omezeny převážně na oblast střední Evropy. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 480 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.