Zahlavi

Akademie věd slaví výročí 100 let moderní archeologie

11. 12. 2019

100 let vědeckého výzkumu, ale i vytváření národní identity a posunu k moderním technologiím a prezentaci archeologického dědictví veřejnosti připomněla společná konference pražského a brněnského Archeologického ústavu AV ČR. Jeden z nejstarších ústavů Akademie věd, Archeologický ústav, byl založen – pod názvem Státní archeologický ústav – právě před 100 lety, v listopadu 1919. Jeho prvním ředitelem byl vynikající etnolog, antropolog a odborník na slovanskou archeologii Lubor Niederle, který ho vedl až do roku 1924.

Na konferenci nazvané 100 let moderní archeologie se v prostorách Akademie věd na Národní třídě sešli ve středu 11. prosince čeští i zahraniční vědci a také zástupci univerzit a vysokých škol, ústavů památkové péče, muzeí, Ministerstva kultury a dokonce i Jindra Niederlová a Jiří Semrád z rodiny profesora Niederla.

Různorodé auditorium jako by odráželo široký záběr činnosti odborníků Archeologického ústavu AV ČR Praha a Archeologického ústavu AV ČR Brno. „Základní koncepce činnosti Státního archeologického ústavu se vešla profesoru Niederlovi na dvě strany textu. Přesto s ní archeologický ústav coby první profesionální instituce zaměřená na vědecké bádání i evidenci a záchranu archeologických památek vystačil až do doby po 2. světové válce,“ připomněl v úvodu konference ředitel pražského pracoviště AV ČR Jan Mařík.

Ústav se poté rozrostl, specializoval, ale stále si udržel svoji původní ideu spojovat vědecký výzkum s památkovou péčí, péčí o archeologické dědictví a kvalitní popularizaci směrem k veřejnosti, bez níž by činnost vědců postrádala smysl.

Na konferenci se slavnostně představila i výpravná publikace

„Oba archeologické ústavy patří – spolu s Orientálním ústavem – k nejstarším pracovištím Akademie věd, a není to překvapivé: archeologie pomáhá poznávat dějiny, ale i utvářet národní identitu a hrdost,“ zdůraznila na konferenci předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.

Konferenci zahájila předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová společně s Janem Maříkem (druhý zleva) a Lumírem Poláčkem (zcela vpravo), řediteli pražského a brněnského archeologického ústavu AV ČR

Brněnský Archeologický ústav AV ČR se od pražského pracoviště tehdejší Československé akademie věd osamostatnil v roce 1970, v příštím roce bude tedy oslavovat 50 let samostatné existence. Některé aspekty práce mají čeští a moravští archeologové Akademie věd společné – například veškeré informační systémy na správu dat a památkové péče jsou spravovány společně. Jiné, jak podotkl ředitel brněnského ústavu Lumír Poláček, jsou specifické. „Morava byla vždy křižovatka a z toho vyplývají naše základní témata a činnosti: zaměření na paleolit, dobu římskou a stěhování národů a slovanskou a časně středověkou archeologii,“ uvedl Lumír Poláček.

Konference se zúčastnila také Lucia Benadíková, reprezentantka slovenského Archeologického ústavu Slovenské akademie věd Nitra coby připomínka pracoviště, které se od Státního archeologického ústavu oddělilo v roce 1939.

Celé bohaté období sta let existence Archeologického ústavu AV ČR představuje komplexně publikace, kterou na konferenci uvedla jedna z editorů, Marcela Starcová. Téměř třísetstránkovou knihu nazvanou Sto let v archeologii právě vydává nakladatelství Academia. Cílem publikace, na níž spolupracovalo 40 autorů, je seznámit čtenáře s dějinami instituce prostřednictvím stovky krátkých příběhů vázaných na jednotlivá léta její existence. Text je doprovázen dobovými fotografiemi i nově pořízenými snímky zajímavých nálezů a nově zpracovanými přehlednými mapami.

Publikace Sto let v archeologii vychází v nakladatelství Academia

Jak směřuje archeologie k dalším vědním oborům

Konference se kromě stěžejních historických okamžiků zaměřila i na současné či plánované projekty. Nedávný čerstvý nositel ocenění Lumina Quaeruntur Ladislav Varadzin zde například objasnil počínající projekt Šakakúd, v němž se ve spolupráci s University College London zaměřuje na výzkum unikátní zaniklé sídlištní lokality v centrálním Súdánu. Tým archeologů se zde v širším kontextu orientuje na ověření tradiční závislosti mezi změnami životního prostředí a charakterem kulturních systémů. Jedna z otázek počínajícího projektu tak zní Za jakých okolností je pro společnost výhodnější přizpůsobit se zhoršování okolních podmínek a kdy je naopak racionálnější přijmout mobilní způsob života či emigrovat?

Na aplikaci přírodovědných metod v archeologii se ve svém výzkumu zaměřuje Michal Ernée, letošní nositel prestižní Akademické prémie. Na konferenci přednesl příspěvek o původu Jantarové stezky a Čechách v počátcích doby bronzové.

Na titulním snímku zakladatel a první ředitel Státního archeologického ústavu, významný český archeolog, historik a antropolog Lubor Niederle

Připravila: Markéta Růžičková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Titulní fotografie: Archeologický ústav AV ČR, Praha
Fotografie v článku a galerii: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů Střediska společných činností AV ČR
Fotografie obálky knihy: Archeologický ústav AV ČR, Praha

 

100 let ARÚ_web-01

100 let ARÚ_web-01

100 let ARÚ_web-02

100 let ARÚ_web-02

100 let ARÚ_web-03

100 let ARÚ_web-03

100 let ARÚ_web-04

100 let ARÚ_web-04

100 let ARÚ_web-05

100 let ARÚ_web-05

100 let ARÚ_web-06

100 let ARÚ_web-06

100 let ARÚ_web-07

100 let ARÚ_web-07

100 let ARÚ_web-08

100 let ARÚ_web-08

100 let ARÚ_web-09

100 let ARÚ_web-09

100 let ARÚ_web-10

100 let ARÚ_web-10

100 let ARÚ_web-11

100 let ARÚ_web-11

100 let ARÚ_web-12

100 let ARÚ_web-12

100 let ARÚ_web-13

100 let ARÚ_web-13

100 let ARÚ_web-14

100 let ARÚ_web-14

100 let ARÚ_web-15

100 let ARÚ_web-15

100 let ARÚ_web-16

100 let ARÚ_web-17

100 let ARÚ_web-18

100 let ARÚ_web-19

100 let ARÚ_web-20

100 let ARÚ_web-21

100 let ARÚ_web-22

100 let ARÚ_web-23

100 let ARÚ_web-24

100 let ARÚ_web-25

100 let ARÚ_web-26

100 let ARÚ_web-27

100 let ARÚ_web-28

100 let ARÚ_web-29

100 let ARÚ_web-30

100 let ARÚ_web-31

100 let ARÚ_web-32

100 let ARÚ_web-33

100 let ARÚ_web-34

100 let ARÚ_web-35

100 let ARÚ_web-36

100 let ARÚ_web-37

100 let ARÚ_web-38

100 let ARÚ_web-39

100 let ARÚ_web-40

100 let ARÚ_web-41

100 let ARÚ_web-42

100 let ARÚ_web-43

100 let ARÚ_web-44

100 let ARÚ_web-45

100 let ARÚ_web-46

100 let ARÚ_web-47

100 let ARÚ_web-48

100 let ARÚ_web-49

100 let ARÚ_web-50

100 let ARÚ_web-51

100 let ARÚ_web-52

100 let ARÚ_web-53

100 let ARÚ_web-54

100 let ARÚ_web-55

100 let ARÚ_web-56

100 let ARÚ_web-57

100 let ARÚ_web-58

100 let ARÚ_web-59

100 let ARÚ_web-60

100 let ARÚ_web-61

100 let ARÚ_web-62

100 let ARÚ_web-63

100 let ARÚ_web-64

100 let ARÚ_web-65

100 let ARÚ_web-66

100 let ARÚ_web-67

100 let ARÚ_web-68

100 let ARÚ_web-69

100 let ARÚ_web-70

100 let ARÚ_web-71

Historické vědy

Vědecká pracoviště

Úkolem ústavů této sekce je výzkum českých dějin v mezinárodním kontextu. Dva archeologické ústavy (v Praze a v Brně) se věnují pravěkým a středověkým dějinám Čech, resp. regionu středního Podunají od paleolitu po období Velké Moravy. Kromě tradičních metod a záchranného terénního výzkumu se rozvíjí i prostorová archeologie. Historický výzkum, který je rovněž zastoupen dvěma ústavy, se zabývá vybranými kapitolami českých dějin od raného středověku. Souhrnným rozsáhlým projektem je zde příprava Biografického slovníku českých zemí. Pro novější období a zejména pro zmapování klíčových událostí v letech 1938-45, 1948 či 1968 je důležité kritické publikování dříve nepřístupných pramenů. Do této sekce se soustřeďuje i studium dějin vědy, vědeckých institucí i významných osobností vědy. Uměnovědné bádání se soustřeďuje na dokončení mnohasvazkových Dějin českého výtvarného umění a na Topografii uměleckohistorických památek. Posláním Masarykova ústavu a Archivu AV ČR je vedle výzkumu a ochrany pramenné základny k dějinám vědy a kultury v českých zemích obecně i specifický výzkum spisů prvního prezidenta naší republiky a jejich kritické vydávání. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 410 zaměstnanci, z nichž je asi 240 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce