Zahlavi

Remdesivir: Naděje na zastavení koronaviru dostala v Česku zelenou

18. 03. 2020

Původně měl léčit nakažené ebolou. Nyní by však přípravek jménem remdesivir mohl pomoci tuzemským pacientům s vážným průběhem nemoci COVID-19. Ministerstvo zdravotnictví totiž dočasně povolilo užití této experimentální látky v Česku. Medikament vyvinul tým výzkumníků americké společnosti Gilead Sciences, v jehož čele stojí český biochemik Tomáš Cihlář, žák Antonína Holého, legendárního objevitele řady antivirotik z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.

„Léčivý přípravek je určený pro pacienty v České republice, kteří mají potvrzenou infekci COVID-19, jsou hospitalizovaní a jejich zdravotní stav vyžaduje umělou plicní ventilaci,“ píše se mimo jiné v dokumentu, v němž ministerstvo na svém webu oznámilo dočasné povolení distribuce remdesiviru v tuzemsku. Experimentální použití této látky, jejíž klinické testy začaly v USA teprve před několika dny a která zatím není registrována v žádném státě, schválilo na základě kladného stanoviska Státního ústavu pro kontrolu léčiv.

„Je to dobrá zpráva. Remdesivir je podle mě v současnosti nejnadějnější lék proti novému koronaviru. Cílí totiž na jeho hlavní enzym, a tím znemožňuje replikaci viru. Vzhledem k tomu, že jde o experimentální léčbu, může mít nějaké vedlejší účinky, ale to je v tak vážné situaci vedlejší,“ říká o přípravku Radim Nencka, vedoucí skupiny Design léčiv a medicinální chemie Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR (ÚOCHB). V nedávném rozhovoru pro web AV ČR také zmínil, že první pacient, který dostal tento lék ve státě Washington v USA, přišel o téměř veškeré symptomy během několika dní.


Sídlo kalifornské firmy Gilead Sciences

Radim Nencka a jeho kolegové z ÚOCHB na výzkumu antivirotik dlouhodobě pracují a s kalifornskou firmou Gilead Sciences jsou ve velmi úzkém kontaktu.

Optimisticky se k přípravku remdesivir staví i Evžen Bouřa, vedoucí skupiny strukturní biologie membrán Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR. „Byl účinný proti SARS a MERS, což jsou velice příbuzné viry, takže se očekává, že se prokáže účinnost i proti tomuto novému koronaviru,“ vysvětlil před pár dny v České televizi.

Dočasné povolení tohoto experimentálního preparátu, který se podává formou infuze, bude v tuzemsku platit po dobu devíti měsíců a každý pacient bude muset dát zdravotníkům informovaný souhlas s jeho použitím. Česko má pro medikament poslat armádní speciál.


Přípravek remdesivir vědci považují za nejnadějnější lék proti novému koronaviru.

Několik let v šuplíku

Remdesivir firma Gilead Sciences vyvinula již před šesti lety během epidemie eboly. Ta však skončila dříve, než vědci stihli preparát dotestovat. Látka se tak uložila do šuplíku a čekala na další příležitost. Když se o dva roky později epidemie eboly vrátila, byl už k dispozici účinnější přípravek.

„Když už ale byla látka vyvinutá, tak ji zkoušeli na další viry a ukázalo se, že je velmi účinná na SARS, který je hodně příbuzný současnému koronaviru z Wu-chanu. A právě proto ji lze rovnou použít. Vývoj nového léku by totiž trval deset až patnáct let a stál miliardu dolarů,“ uvedl začátkem března v rozhovoru pro iROZHLAS.cz Jan Konvalinka z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR.

„Remdesivir je tak krásnou ukázkou toho, jak moc je primární výzkum potřeba. Na nemoci je zkrátka nutné se připravovat předem, přestože jejich hrozba není zrovna akutní,“ vyzdvihuje důležitost práce výzkumníků Radim Nencka.

Připravila: Radka Římanová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock

Přečtěte si také

Chemické vědy

Vědecká pracoviště

Chemický výzkum navazuje na tradici vytvořenou významnými českými chemiky jako Rudolfem Brdičkou, Jaroslavem Heyrovským, Františkem Šormem či Ottou Wichterlem. V teoretické i experimentální fyzikální chemii je výzkum orientován na vybrané úseky chemické fyziky, elektrochemie a katalýzy. Anorganický výzkum je zaměřen na přípravu a charakterizaci nových sloučenin a materiálů. Výzkum v oblasti organické chemie a biochemie se soustřeďuje zejména na medicínu a biologii s cílem vytvořit nová potenciální léčiva a dále do ekologie. V oblasti makromolekulární chemie jde o přípravu a charakterizaci nových polymerů a polymerních materiálů, které lze využít v technice, v biomedicíně a ve výrobních, zejména separačních, technologiích. Analytická chemie rozvíjí separační analytické techniky, zejména kapilární mikrometod, a dále se zaměřuje na metody spektrální. Chemicko-inženýrský výzkum je orientován na vícefázové systémy, homo- a heterogenní katalýzu, termodynamiku a moderní separační metody. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 1270 zaměstnanci, z nichž je asi 540 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce