Zahlavi

Vědní obory „dostaly známky“. První fáze hodnocení Akademie věd ČR je u konce

19. 10. 2020

Jako ve škole. Ani přední tuzemská vědecká instituce nesmí usnout na vavřínech, a tak se opět po pěti letech chystá na přijetí akademického „vysvědčení“. První fáze, distanční ohodnocení sedmi tisícovek odborných výstupů jednotlivých pracovišť, je již uzavřeno, naváže na ni fáze číslo dva. Které obory by mohly mít z výsledků radost a co všechno evaluace obnáší?

Akademie věd ČR coby ochraňovatelka poznání, pod jejímž patronátem se rozvíjejí obory od přírodních věd přes technologii až po společenské a humanitní vědy, sleduje kvalitu vědeckých výstupů, aby obstály v porovnání se světovou konkurencí. Nástrojem je k tomu pravidelné dvoufázové hodnocení, jehož první část v říjnu skončila. „Jako celek poskytne důležitou zpětnou vazbu o tom, jak si Akademie věd stojí v národním i mezinárodním měřítku,“ připomíná předsedkyně instituce Eva Zažímalová.

Řečí čísel
V rámci hodnocení prostudovalo 1650 odborníků z 57 zemí světa 7041 článků, knih, patentů nebo konferenčních příspěvků z let 2015 až 2019, které vzešly z jednotlivých pracovišť, tedy 361 dílčích laboratoří, oddělení i výzkumných skupin na všech z 52 ústavů Akademie věd ČR.


Akademie věd sdružuje 52 ústavů, které se dělí na samostatná oddělení či laboratoře.

Hodnotitelé jejich výsledky přitom posuzovali v rámci 34 oborových kategorií, aby nedocházelo k tomu, že by se poměřovalo nepoměřitelné – například chemické obory mají jiné nároky na laboratorní výzkum než paleontologové, jinak bádají matematici a jinak přírodovědci.

Výstupem první fáze hodnocení jsou známky jako ve škole pro každý obor. Jedničkou – čili kvalitativním stupněm definovaným jako světová špička co do originality, vědeckého významu i preciznosti se skutečným nebo pravděpodobným budoucím potenciálem pro přelomové inovace – se může pyšnit více než tisícovka prací, dvojkou hodnotitelé označili přes 43 procent z celkových sedmi tisíc. Dobrá zpráva je i to, že pětku si vysloužilo jen 0,2 procenta vědeckých výstupů.

Pohledem do statistik tak v excelenci vedou obory jako humanitní a historické vědy, jazyky nebo literatura, nezaostávají za nimi ani matematika a počítačové vědy. Výborných výsledků dosáhly i vědy o Zemi a vesmíru či chemie.

Zpoždění kvůli epidemii
Toto je ovšem jen jedna část posudků, v druhé fázi, jež by měla být zahájena v lednu 2021, jednotlivá pracoviště navštíví oborové komise, a nahlédnou tak vědcům přímo pod ruce, zaměří se i na to, jak vychovávají své pokračovatele, jak komunikují s laickou veřejností nebo zda spolupracují s firmami. Součástí závěrečné zprávy bude i zhodnocení produktivity týmů.

Původní termín počítal s finálními výsledky už ke konci roku 2020, do průběhu evaluace – tak jako do mnoha dalších projektů – ovšem zasáhla pandemie covidu-19. „Hned v úvodu jsme ztratili v řadě případů komunikaci s hodnotiteli, členy panelů, a dokonce i se dvěma předsedy. Museli jsme urychleně hledat náhradní experty,“ podotýká Stanislav Kozubek z Akademické rady AV ČR, odpovědný za přípravu hodnocení pracovišť. „Nakonec se to podařilo a celý proces byl ukončen jenom s mírným zpožděním,“ dodává.


Stanislav Kozubek (vpravo) na loňském semináři k tématu evaluace Akademie věd ČR

Motivací pro složitý systém hodnocení je mimo jiné zamezení tomu, aby se věda stala honbou za zisky, jakýmsi „kafemlejnkem“, tedy někdejší praxí, jež byla víceméně automatizovaným přerozdělováním bodů za velké množství vědeckých výstupů bez ohledu na jejich kvalitu a následným inkasováním peněz.

Dvoufázové hodnocení výzkumné činnosti Akademie věd ČR se dnes vzájemně doplňuje s národním hodnocením dle tzv. Metodiky 17+, které provádí Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Oba nástroje upřednostňují kvalitu nad kvantitou a vytvářejí spravedlivější rámec pro rozdělování veřejných prostředků, než tomu bylo v minulosti.

Konkrétní výsledky a další informace najdete v tiskové zprávě.

Rozhovor se Stanislavem Kozubkem si můžete přečíst v Akademickém bulletinu.


11/2019 (verze k listování)

11/2019 (verze ke stažení)

Připravily: Jana Bečvářová a Markéta Růžičková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock; Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce