Zahlavi

V Akademii věd se diskutovalo, jak podpořit mezinárodní výzkum

16. 12. 2019

Jak podpořit mezinárodní spolupráci mezi vědci a vědeckými institucemi? Jaké programy a mechanismy ji usnadňují a jaké největší překážky jí naopak stojí v cestě? Jakým způsobem nejlépe podpořit vznik společných mezinárodních vědeckých týmů a konsorcií? Odpovědi hledalo česko-německé setkání u kulatého stolu nazvané Řízení bilaterální a multilaterální vědecké spolupráce.

Představitelé českých a německých výzkumných institucí neuniverzitního typu, grantových agentur a státních institucí zodpovědných za výzkum se sešli 12. prosince 2019 v hlavní budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze, aby si vyměnili zkušenosti a nápady, jak posílit kontakty, podpořit společné vědecké projekty a zvýšit úroveň a význam vědeckého výzkumu v mezinárodním měřítku.

Nakolik závažnou roli to hraje, ukázala úvodní slova předsedkyně AV ČR Evy Zažímalové. Konstatovala, že jedním z důvodů svolání kulatého stolu jsou historické zkušenosti: připomněla, že téměř přesně před 10 lety čelila Akademie věd ČR ohrožení, když jí byl výrazně snížen rozpočet. Nakonec ubránila svou existenci a svůj výzkum, nyní se však velmi podobný scénář odehrává kolem Maďarské akademie věd. Právě v podobných situacích nabývá mezinárodní spolupráce a komunikace zvlášť na významu.

Mobilitní projekty AV ČR

Hana Sychrová, členka Akademické rady AV ČR pověřená koordinací a koncepčními otázkami zahraniční spolupráce AV ČR a jejího zapojení do evropského výzkumného prostoru, zdůraznila (podobně jako další účastníci kulatého stolu), jak podstatné je rozvíjet mezinárodní spolupráci „zdola nahoru“. To znamená, že si vědci sami nacházejí témata ke spolupráci se zahraničními partnery nebo partnerskými organizacemi.

Vyzdvihla i dobrou zkušenost AV ČR s poskytováním počáteční finanční podpory, a to i nepříliš velké, na krátkodobé mobilitní projekty – jaké existují např. s Německou akademickou výměnnou službou (DAAD). Díky společným dvou- až tříletým bilaterálním projektům se navazují vědecké spolupráce, organizují workshopy, konference, výměny studentů. Po několika málo letech jsou pak jejich účastníci připraveni pustit se do velkých společných mezinárodních projektů, vytvářet konsorcia, ucházet se o projekty v rámci programu EU pro výzkum a inovace Horizont 2020 atd.

Nanotechnologie, ELI a INFRAFRONTIER

Stefan Kern z německého Federálního ministerstva školství a výzkumu vyzdvihl například spolupráci s českými partnery, včetně Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, směřující k rozvoji vědecké kooperace a projektů v oblasti pokročilých nanotechnologií, nových materiálů či digitalizace. Zmínil i strategický dialog mezi ČR a Německem, který začal v roce 2015 a v jehož rámci se jedna z pracovních skupin zaměřuje na vědu a inovace.

Lukáš Levák, vedoucí odboru výzkumu vývoje Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, upozornil na potřebu rozvíjet intenzivní bilaterální spolupráci na poli vědy, technologií a inovací s Německem jakožto nejdůležitějším hospodářským partnerem České republiky. Jako hlavní příklad mnohostranné mezinárodní spolupráce uvedl laserové centrum ELI Beamlines v Dolních Břežanech, které je součástí projektu ELI (Extreme Light Infrastructure), nové výzkumné infrastruktury panevropského významu, a Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI).

Připomněl rovněž zapojení České republiky do Konsorcia evropské výzkumné infrastruktury (ERIC), a to konkrétně účast českých vědců v jeho výzkumné infrastruktuře INFRAFRONTIER (European Research Infrastructure for Phenotyping, Archiving and Distribution of Model Mammalian Genomes) zaměřené na molekulární genetiku, jejímž cílem je zlepšit poznání funkce savčích genů a zpřístupňovat nová data pro biomedicínský výzkum. Její český národní uzel CCP (České centrum pro fenogenomiku), který slouží našim i zahraničním vědcům, je organizačně součástí Ústavu molekulární genetiky AV ČR a BIOCEV.

Jana Kolaříková, vedoucí oddělení řízení mezinárodních programů Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR, zmínila několik bilaterálních česko-německých programů, mimo jiné program mobility zaměřený zejména na mladé vědce, dále COST a EUREKA. Podporu programů a projektů zahrnujících spolupráci týmů z České republiky a partnerské země představila za GAČR Zuzana Naylon, za TAČR v oblasti aplikovaného výzkumu poté Petr Matolín.

ČR a Helmholtzova společnost

Dalším hostem byl Roland Sauerbrey z Helmholtzovy společnosti, která sdružuje 19 přírodovědně-technických a biologicko-medicínských výzkumných center a je také významným pilířem mezinárodní vědecké spolupráce. Poznamenal, že mezinárodní spolupráce obvykle nevyplývá z nějaké strategie, která by ji přímo podněcovala, ale pohání ji spíš sám zájem vědců kooperovat. A organizace, jako akademie věd, ministerstva atd. pak vytvářejí prostředí pro realizaci této spolupráce.

O strategii a zaměření mezinárodních aktivit a bohaté spolupráci s českými partnery hovořili i Jens Neugebauer z Fraunhoferovy společnosti pro rozvoj aplikovaného výzkumu či Jörn Achterberg z Německé výzkumné nadace DFG. Holger Finken zastupoval už zmíněnou Německou akademickou výměnnou službu (DAAD), jež patří mezi největší organizace na světě zabývající se výměnou pracovníků v oblasti vědy a která uděluje stipendia i uchazečům z ČR. Aylin Kilic se věnovala spolupráci s Českou republikou v různých oborech souvisejících s letectvím a výzkumem kosmu atd.

Spolupráce se Společností Maxe Plancka

Stefi Heiwecke ze společnosti Maxe Plancka, která sdružuje a zastřešuje organizace základního výzkumu v Německu, uvedla, že v nich v loňském roce působilo více než 60 vědců z České republiky, zejména mladých.

Hlavním aspektem internacionalizace výzkumu jsou podle jejích slov výzkumné projekty, v jejichž rámci vědci z ústavů Maxe Plancka kooperují se svými kolegy z vědeckých institucí mimo Německo – v současné době běží na 50 takových projektů s Českou republikou, respektive s badateli z pracovišť Akademie věd ČR a Karlovy univerzity, a to v různých oborech fyziky, astronomie, chemie biologie, genetiky i společenských věd.

Před třemi lety Společnost Maxe Plancka rovněž iniciovala nový program s cílem posílit vědeckou excelenci ve střední a východní Evropě.

Doklady úspěšné spolupráce

Přítomní u kulatého stolu nazvaného Řízení bilaterální a multilaterální vědecké spolupráce se mohli seznámit i s vysoce prestižními praktickými příklady – jde o dva multilaterální výzkumné projekty s českou a německou účastí.

Radislav Sedláček z Ústavu molekulární genetiky AV ČR přiblížil projekt ARIB – Výzkumný inkubátor v biologických vědách financovaný díky programu EU pro výzkum a inovace Horizont 2020. Spolupracují na něm Ústav molekulární genetiky AV ČR spolu s Ústavem Maxe Plancka pro molekulární buněčnou biologii a genetiku s cílem zvýšit kvalitu biomedicínského výzkumu a zároveň podpořit nadějné mladé výzkumné skupiny a talentované vědce.

Jiří Vondrášek z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR ukázal, jak se toto pracoviště angažuje v dalším projektu financovaném z programu Horizont 2020 – ELIXIR EXCELERATE. Vědci v mnoha zemích se v jeho rámci zabývají zpracováním a sdílením biologických dat. Laboratoř Jiřího Vondráčka je zodpovědná za celkovou koordinaci a řízení infrastruktury ELIXIR CZ a je centrálním uzlem infrastruktury evropské.

Připravila: Jana Olivová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

2019_12_16_kooperace_01

2019_12_16_kooperace_01

2019_12_16_kooperace_02

2019_12_16_kooperace_02

2019_12_16_kooperace_03

2019_12_16_kooperace_03

2019_12_16_kooperace_04

2019_12_16_kooperace_04

2019_12_16_kooperace_05

2019_12_16_kooperace_05

2019_12_16_kooperace_06

2019_12_16_kooperace_06

2019_12_16_kooperace_07

2019_12_16_kooperace_07

2019_12_16_kooperace_08

2019_12_16_kooperace_08

2019_12_16_kooperace_09

2019_12_16_kooperace_09

2019_12_16_kooperace_10

2019_12_16_kooperace_10

2019_12_16_kooperace_11

2019_12_16_kooperace_11

2019_12_16_kooperace_12

2019_12_16_kooperace_12

2019_12_16_kooperace_13

2019_12_16_kooperace_13

2019_12_16_kooperace_14

2019_12_16_kooperace_14

2019_12_16_kooperace_15

2019_12_16_kooperace_15

2019_12_16_kooperace_16

2019_12_16_kooperace_17

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce