Zahlavi

Nová strategie Rady pro výzkum: Zařadit Česko mezi nejlepší inovátory Evropy

23. 01. 2019

Vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace schválila novou, ambiciózní strategii v oblasti technologických a vědeckých inovací. Ta Českou republiku hodlá do roku 2030 posunout na evropskou špičku. Základem strategie je devět pilířů, z nichž Akademie věd ČR se nejvíce týká lepší ochrana duševního vlastnictví a rozsáhlá podpora inovačních a výzkumných center.

„Česká republika chce být zemí budoucnosti. Rada pro výzkum, vývoj a inovace zpracovala tento klíčový dokument v úzké spolupráci s týmem z řad podnikatelů, vědců, akademiků a zástupců veřejné správy. Vytyčuje nové priority, jejichž naplnění by nás mělo do roku 2030 zařadit mezi evropské lídry,“ uvedl na tiskové konferenci premiér Andrej Babiš, který je zároveň předsedou Rady. Kategorii „evropská špička” premiér vymezuje jako prvních sedm zemí, Česká republika zaujímá podle mezinárodního žebříčku Global Innovation Index v současnosti 14. pozici z 28 evropských zemí, je tedy uprostřed.

Rozhodnutí vládního poradního sboru, v němž zasedají i místopředsedové Akademie věd ČR Zdeněk Havlas a Pavel Baran, bylo podle jeho členů jednomyslné.

Více peněz pro vědu

S novou strategií úzce souvisí jak změna hodnocení výzkumu, který má nově více zohledňovat kvalitu, a nikoli kvantitu, tak zejména lepší financování vědy. Premiér stejně jako místopředseda Rady Karel Havlíček uvedli, že by celkové výdaje na vědu a výzkum do roku 2030 rádi zvedli až na 3 procenta z hrubého domácího produktu. V současnosti je to pouze 1.79 %, přičemž každý rok by mělo dojít k takovému nárůstu, abychom se za 11 let dostali do požadovaného stavu. Jestli se to však skutečně podaří, záleží na dalším rozhodování vlády.

Novou inovační strategii představil premiér Andrej Babiš, hlavním inspirátorem je Karel Havlíček (vlevo od premiéra)

Místopředseda Petr Dvořák, který je profesorem molekulární biologie a genetiky na Masarykově univerzitě, byl na tiskové konferenci na Úřadu vlády velmi optimistický a zdůraznil, že všichni členové Rady nový dokument uvítali: „Dokonce i vědci, kteří bývají tradičně skeptičtí, říkali, že je to první materiál tohoto druhu, z něhož je vidět, že k něčemu povede.“

Na vypracování inovační strategie, která se zaměřuje i na digitalizaci, rozvoj národních start-upů a spin-offů či lepší polytechnické vzdělání na školách, se mimo jiné podílela předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová, rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima či Petr Konvalinka z Technologické agentury ČR, celkem šlo o více než 30 lidí napříč vědeckými i obchodními oblastmi.

Andrej Babiš chce strategii pod sloganem „Czech Republic: The Country for Future“ intenzivně propagovat i v zahraničí, jak prý již učinil na své nedávné asijské cestě, nyní se chystá na ekonomické fórum do Davosu. Česká republika zde má být prezentována jako země technologických příležitostí, s důrazem na špičková výzkumná centra, která zde již fungují, a to jak v oblasti laserové technologie a nanotechnologie, tak i robotiky. Prioritou bude udržet zde nadějné talenty a přilákat renomované zahraniční vědce.

Titulní snímek z jednání Rady pro výzkum, vývoj a inovace. Zúčastnil se ho i místopředseda AV ČR Zdeněk Havlas (druhý zprava)

Související články:

Rada pro výzkum, vývoj a inovace podpořila nový způsob hodnocení výzkumu

Připravili: Jan Martinek a Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Vanesa Šandová, Úřad vlády ČR

Přečtěte si také

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce