Na zvýšený příjem soli pomáhá šťáva z červené řepy. Vyrovnává krevní tlak

Epidemiologické studie ukazují, že zvýšený výskyt vysokého krevního tlaku je z velké části spojen s vyšším příjmem soli v potravě. Vědci z Fyziologického ústavu AV ČR, Kalifornské univerzity v San Francisku a Michiganské státní univerzity zjistili, že při současném podání roztoku soli a malého množství dusičnanu sodného nebo šťávy z červené řepy nedochází u potkanů ke zvyšování krevního tlaku.

Vědci testovali u potkanů podání 1 % roztoku soli, ke kterému přidali malé množství buď dusičnanu sodného, nebo šťávy z červené řepy tak, aby byl poměr soli a dusičnanu v roztocích větší než 100:1. „V obou případech nedošlo ke zvýšení krevního tlaku na rozdíl od kontrolních potkanů, kteří dostávali k pití pouze 1 % roztok soli a vyvinula se u nich hypertenze,“ vysvětluje Jan Šilhavý z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR.

Graf znázorňující vliv červené řepy na krevní tlak

Přednosti zeleniny s dusičnany

Zvýšený výskyt vysokého krevního tlaku je z velké části spojen s vyšším příjmem soli v potravě. Lékaři a odborníci na výživu proto doporučují snížit příjem soli a zároveň zvýšit příjem draslíku. Bylo zjištěno, že diety s poměrem draslíku k sodíku obsaženému v kuchyňské soli 1:1 nebo větším, snižují riziko vývinu hypertenze. Takové diety obsahují především čerstvou zeleninu, ovoce, luštěniny, celozrnné pečivo, mléčné výrobky a rybí nebo drůbeží maso. Výše zmíněné diety díky vysokému podílu některých druhů zeleniny obsahují kromě draslíku také zvýšené množství dusičnanů, které rovněž snižují krevní tlak. Je možné, že k prevenci vývinu hypertenze přispívá významně právě zvýšený příjem dusičnanů.

Jen málo lidí však upraví své stravovací návyky a dlouhodobě dodržuje doporučený poměru draslíku k sodíku. Přidáním malého množství koncentrátu některých druhů zeleniny s vysokými koncentracemi dusičnanů (červená řepa, rukola, špenát) by tak bylo možné obohatit jídla a přísady s vysokým obsahem soli (např. sójové či barbecue omáčky), aniž by se změnily chuťové vlastnosti těchto slaných jídel. „Jednalo by se o bezpečnou a jednoduchou strategii pro snížení rizika vývinu hypertenze i při vyšším příjmu soli,“ shrnuje výsledky výzkumu Jan Šilhavý.

Související články:

Odborníci hovořili o potenciálu a rizicích genetických modifikací

Připravila: Diana Moosová, Fyziologický ústav AV ČR ve spolupráci s Markétou Růžičkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: iStock

Přečtěte si také

• Věda hraje při zvládání pandemie klíčovou roli, ukázala konference
• PŘEHLEDNĚ: Jak Akademie věd ČR pomáhá v boji proti koronavirové nákaze
• Mikrobiom zásadně ovlivňuje nejen zdraví, ale i myšlení a chování
• Vědci poprvé zobrazili mikroskopem kapsule s živými buňkami
• Vědci spojí síly při hledání léčby diabetu i rakoviny
• Vědci popsali vliv stáří na průběh mozkové mrtvice
• Mimořádné akademické testování vzorků na koronavirus končí
• Nakládání s potravinami v EU se musí změnit, apelují vědci
• Biologové odhalili vztah klíčového rostlinného hormonu a buněčných membrán
• PODCAST: Kožní mikrobiom a imunita v době covid-19