Zahlavi

Na zvýšený příjem soli pomáhá šťáva z červené řepy. Vyrovnává krevní tlak

17. 04. 2019

Epidemiologické studie ukazují, že zvýšený výskyt vysokého krevního tlaku je z velké části spojen s vyšším příjmem soli v potravě. Vědci z Fyziologického ústavu AV ČR, Kalifornské univerzity v San Francisku a Michiganské státní univerzity zjistili, že při současném podání roztoku soli a malého množství dusičnanu sodného nebo šťávy z červené řepy nedochází u potkanů ke zvyšování krevního tlaku.

Vědci testovali u potkanů podání 1 % roztoku soli, ke kterému přidali malé množství buď dusičnanu sodného, nebo šťávy z červené řepy tak, aby byl poměr soli a dusičnanu v roztocích větší než 100:1. „V obou případech nedošlo ke zvýšení krevního tlaku na rozdíl od kontrolních potkanů, kteří dostávali k pití pouze 1 % roztok soli a vyvinula se u nich hypertenze,“ vysvětluje Jan Šilhavý z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR.

vyzkum repa_FGU

Graf znázorňující vliv červené řepy na krevní tlak

Přednosti zeleniny s dusičnany

Zvýšený výskyt vysokého krevního tlaku je z velké části spojen s vyšším příjmem soli v potravě. Lékaři a odborníci na výživu proto doporučují snížit příjem soli a zároveň zvýšit příjem draslíku. Bylo zjištěno, že diety s poměrem draslíku k sodíku obsaženému v kuchyňské soli 1:1 nebo větším, snižují riziko vývinu hypertenze. Takové diety obsahují především čerstvou zeleninu, ovoce, luštěniny, celozrnné pečivo, mléčné výrobky a rybí nebo drůbeží maso. Výše zmíněné diety díky vysokému podílu některých druhů zeleniny obsahují kromě draslíku také zvýšené množství dusičnanů, které rovněž snižují krevní tlak. Je možné, že k prevenci vývinu hypertenze přispívá významně právě zvýšený příjem dusičnanů.

Jen málo lidí však upraví své stravovací návyky a dlouhodobě dodržuje doporučený poměru draslíku k sodíku. Přidáním malého množství koncentrátu některých druhů zeleniny s vysokými koncentracemi dusičnanů (červená řepa, rukola, špenát) by tak bylo možné obohatit jídla a přísady s vysokým obsahem soli (např. sójové či barbecue omáčky), aniž by se změnily chuťové vlastnosti těchto slaných jídel. „Jednalo by se o bezpečnou a jednoduchou strategii pro snížení rizika vývinu hypertenze i při vyšším příjmu soli,“ shrnuje výsledky výzkumu Jan Šilhavý.

Související články:

Odborníci hovořili o potenciálu a rizicích genetických modifikací

Připravila: Diana Moosová, Fyziologický ústav AV ČR ve spolupráci s Markétou Růžičkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: iStock

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce