Zahlavi

Mimořádnou Cenu Neuron obdržel virolog Tomáš Cihlář

28. 09. 2020

Za významný podíl na vývoji látek proti virovým onemocněním včetně remdesiviru si Mimořádnou Cenu Neuron vysloužil Tomáš Cihlář. Chomutovský rodák působící v americké firmě Gilead svou kariéru zahájil v Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR, v oddělení vedeném Antonínem Holým. Čestnou Cenu Neuron pak získal in memoriam epidemiolog Karel Raška za svůj přínos na vybití viru černých neštovic.

Jména obou oceněných zveřejnil Nadační fond na podporu vědy Neuron v Den české státnosti 28. září 2020 v rámci slavnostního večera v nově zrekonstruované Státní opeře v Praze. Součástí ceremonie bylo divadelní představení Dejvického divadla Elegance molekuly o výzkumu i životě vědce Antonína Holého, objevitele molekul, které se staly základem léků proti nemoci AIDS a hepatitidy B. Přímo v závěru divadelní hry oznámil herec Ivan Trojan jméno prvního laureáta, Tomáše Cihláře.

„Naše práce je týmová, takže je to především významné ocenění nejen mého úsilí, ale i dlouholeté práce všech mých kolegů v Gileadu, kteří přispěli k vývoji remdesiviru a mnoha dalších antivirových preparátů,“ řekl k oznámené ceně Tomáš Cihlář. „Já osobně cenu také vnímám jako uznání podpory a trpělivosti mé rodiny, bez nichž bych tuto práci nemohl dělat,“ dodal ve videopříspěvku. Osobně se večera nemohl zúčastnit, ocenění převzal jeho bratr Radek Cihlář.

 

K ocenění se váže finanční odměna ve výši 1,5 milionu korun. Částku chce chemik částečně vrátit zpět vědě a výzkumu, a to prostřednictvím Neuronu. Peníze by měly podpořit nadějné mladé vědce a vědkyně, zejména v oblasti boje proti infekčním onemocněním.

Bádání Tomáše Cihláře inspiroval právě Antonín Holý. Řadu jeho principů se svým stočlenným týmem v Gileadu využil při výběru a testování remdesiviru, který se nyní podává v některých případech pacientům s covidem-19. Ačkoli žije a pracuje za oceánem, profesně komunikuje s českou vědeckou komunitou, zejména s Ústavem organické chemie a biochemie AV ČR v Praze (například s vědeckou skupinou Radima Nencky), jehož chemici svými zkušenostmi a kreativitou přispěli k vývoji léčiva.

Lovec mikrobů Karel Raška

Zakladatel moderní československé epidemiologie a „lovec mikrobů“ Karel Raška získal Čestnou Cenu Neuron (in memoriam) za svůj celoživotní přínos vědě a vybití viru černých neštovic. Jeho systémem bdělosti epidemiologické služby, který postavil na principu rychlého a koordinovaného zvládnutí potenciálních nákaz, se dosud řídí Světová zdravotnická organizace (WHO).

„Jsem velice rád, že se tátovi dostalo v naší zemi tak významného ocenění. Cena Neuron znamená, že se ani v Česku nezapomíná na světový význam jeho práce,“ okomentoval udělení ceny jeho syn Ivan Raška. 

Ceremonie byla poděkováním všem výzkumníkům a pracovníkům vědeckých pracovišť, kteří pomáhali a pomáhají v současném boji proti pandemii covidu-19.

Připravila: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, ve spolupráci s Davidem Mitrengou z Nadačního fondu na podporu vědy Neuron
Foto: Nadační fond na podporu vědy Neuron

Přečtěte si také

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce