Zahlavi

FOTO: Ústav geoniky AV ČR aneb Na návštěvě nejvzdálenějšího pracoviště Akademie věd ČR

21. 10. 2020

Laboratoře Ústavu geoniky AV ČR v Ostravě-Porubě si v rámci návštěv pracovišť Akademie věd ČR prohlédla v září 2020 předsedkyně Eva Zažímalová. Při této příležitosti se setkala také s rektorem Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava Václavem Snášelem. Ostravská univerzita uzavřela s Akademií věd ČR na sklonku roku 2019 memorandum, jež se týká spolupráce na výzkumných projektech nebo školení doktorandů.

Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová navštívila 10. září 2020 kampus Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava a její kroky vedly nejprve do Ústavu geoniky AV ČR, jehož pracoviště zde sídlí. Společně s místopředsedou AV ČR Janem Řídkým ji přivítal ředitel ústavu Josef Foldyna.

Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová navštívila 10. září 2020 kampus Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava a její kroky vedly nejprve do Ústavu geoniky AV ČR, jehož pracoviště zde sídlí. Společně s místopředsedou AV ČR Janem Řídkým ji přivítal ředitel ústavu Josef Foldyna.

I když je ostravský Ústav geoniky AV ČR nejvzdálenějším ústavem Akademie věd ČR, rozhodně nestojí na okraji čtyřiapadesátky našich pracovišť – jeho moderní badatelské směřování si v diskusi Eva Zažímalová i místopředseda Akademie věd ČR Jan Řídký pochvalovali.

I když je ostravský Ústav geoniky AV ČR nejvzdálenějším ústavem Akademie věd ČR, rozhodně nestojí na okraji čtyřiapadesátky našich pracovišť – jeho moderní badatelské směřování si v diskusi Eva Zažímalová i místopředseda Akademie věd ČR Jan Řídký pochvalovali.

O současném směřování pracoviště diskutovali s vedením Akademie věd ČR také zaměstnanci Ústavu geoniky AV ČR.

O současném směřování pracoviště diskutovali s vedením Akademie věd ČR také zaměstnanci Ústavu geoniky AV ČR.

Eva Zažímalová ve svém projevu hovořila mj. o stávající situaci v Akademii věd ČR, hodnocení pracovišť a také své vizi, pokud by v čele Akademie stála také v příštím volebním období.

Eva Zažímalová ve svém projevu hovořila mj. o stávající situaci v Akademii věd ČR, hodnocení pracovišť a také své vizi, pokud by v čele Akademie stála také v příštím volebním období.

Vedle tradičních badatelských témat přicházejí na řadu také nové otázky, jako je ukládání vyhořelého jaderného paliva. Podle Josefa Foldyny se v posledních letech například sociální geografové zaměřují na otázky rozvoje obnovitelných zdrojů energie a související konflikty v krajině, recyklace urbánního prostoru a regenerace brownfieldů, které jsou nejen na Ostravsku hojně rozšířené.

Vedle tradičních badatelských témat přicházejí na řadu také nové otázky, jako je ukládání vyhořelého jaderného paliva. Podle Josefa Foldyny se v posledních letech například sociální geografové zaměřují na otázky rozvoje obnovitelných zdrojů energie a související konflikty v krajině, recyklace urbánního prostoru a regenerace brownfieldů, které jsou nejen na Ostravsku hojně rozšířené.

Nezůstalo ale jen u diskuse u stolu, následovala prohlídka laboratoří. Oddělení laboratorního výzkumu geomateriálů vede Jiří Ščučka (druhý zleva), který delegaci Evy Zažímalové seznámil s tématy, jimž se s kolegy a kolegyněmi věnují: tedy komplexnímu výzkumu geomateriálů a vybraných stavebních hmot.

Nezůstalo ale jen u diskuse u stolu, následovala prohlídka laboratoří. Oddělení laboratorního výzkumu geomateriálů vede Jiří Ščučka (druhý zleva), který delegaci Evy Zažímalové seznámil s tématy, jimž se s kolegy a kolegyněmi věnují: tedy komplexnímu výzkumu geomateriálů a vybraných stavebních hmot.

V oddělení laboratorního výzkumu geomateriálů se věnují i mineralogii a petrografii, kdy se vyvíjejí nové metodiky pro identifikaci a charakterizaci materiálů. V diskusi s místopředsedou Janem Řídkým ředitel ústavu Josef Foldyna (vlevo).

V oddělení laboratorního výzkumu geomateriálů se věnují i mineralogii a petrografii, kdy se vyvíjejí nové metodiky pro identifikaci a charakterizaci materiálů. V diskusi s místopředsedou Janem Řídkým ředitel ústavu Josef Foldyna (vlevo).

Výhod počítačové tomografie využívají nejen lékaři, ale také geologové, kteří zkoumají vnitřní stavbu hornin. Vědci tak mají možnost nahlédnout do hornin, aniž by zkoumaný vzorek zničili. O využití metody v Ústavu geoniky AV ČR hovořil Kamil Souček z oddělení geomechaniky a báňského výzkumu.

Výhod počítačové tomografie využívají nejen lékaři, ale také geologové, kteří zkoumají vnitřní stavbu hornin. Vědci tak mají možnost nahlédnout do hornin, aniž by zkoumaný vzorek zničili. O využití metody v Ústavu geoniky AV ČR hovořil Kamil Souček z oddělení geomechaniky a báňského výzkumu.

Následovala prohlídka laboratoře oddělení dezintegrace materiálů, ve kterém se výzkumníci zaměřují na studium nových technologií v této oblasti. Na snímku také vedoucí oddělení Libor Sitek (druhý zleva) a Petr Hlaváček (vpravo), který představuje testovaný nástroj pro generování rotačního vodního paprsku užívaného k dezintegraci povrchových vrstev materiálů.

Následovala prohlídka laboratoře oddělení dezintegrace materiálů, ve kterém se výzkumníci zaměřují na studium nových technologií v této oblasti. Na snímku také vedoucí oddělení Libor Sitek (druhý zleva) a Petr Hlaváček (vpravo), který představuje testovaný nástroj pro generování rotačního vodního paprsku užívaného k dezintegraci povrchových vrstev materiálů.

Petr Hlaváček ukazuje analýzu erozních účinků rotačního vodního paprsku na cementových kompozitech s využitím ručního 3D skeneru.   Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, Foto: Tomáš Rutar, Ústav geoniky AV ČR.

Petr Hlaváček ukazuje analýzu erozních účinků rotačního vodního paprsku na cementových kompozitech s využitím ručního 3D skeneru. Připravil: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, Foto: Tomáš Rutar, Ústav geoniky AV ČR.

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce