Zahlavi

FOTO: Ústav experimentální medicíny AV ČR je centrem biomedicínského výzkumu

17. 09. 2020

Nové možnosti léčby rakoviny tlustého střeva, vliv znečištěného životního prostředí na lidské zdraví i nejnovější výzkum mozku. To je jen krátký výčet široké působnosti Ústavu experimentální medicíny AV ČR, které je centrem základního a integrujícího výzkumu v biomedicíně v České republice. Hlavní pracoviště instituce v pražské Krči si ve středu 9. září 2020 prohlédla v rámci cest po všech ústavech Akademie věd ČR předsedkyně Eva Zažímalová.

Ústav experimentální medicíny AV ČR je špičkovým centrem základního biomedicínského výzkumu v České republice.

Ústav experimentální medicíny AV ČR je špičkovým centrem základního biomedicínského výzkumu v České republice.

Vedení Akademie věd ČR si vyslechlo prezentaci o činnosti jednotlivých oddělení a výzkumných skupin Ústavu experimentální medicíny AV ČR.

Vedení Akademie věd ČR si vyslechlo prezentaci o činnosti jednotlivých oddělení a výzkumných skupin Ústavu experimentální medicíny AV ČR.

V rámci návštěvy si předsedkyně AV ČR prohlédla nová pracoviště Ústavu experimentální medicíny AV ČR. Mezi prvními bylo Oddělení plasticity buněčného jádra, které představila vedoucí oddělení Helena Fulková.

V rámci návštěvy si předsedkyně AV ČR prohlédla nová pracoviště Ústavu experimentální medicíny AV ČR. Mezi prvními bylo Oddělení plasticity buněčného jádra, které představila vedoucí oddělení Helena Fulková.

Nedílnou součástí všech vědeckých pracovišť Ústavu experimentální medicíny AV ČR jsou studenti magisterského a doktorského studia. Významnou měrou se podílejí nejen na vědecké práci, ale v konečném výsledku rovněž na publikační činnosti ústavu. (Na fotografii Vendula Václavková a Petra Herlová z oddělení plasticity buněčného jádra.)

Nedílnou součástí všech vědeckých pracovišť Ústavu experimentální medicíny AV ČR jsou studenti magisterského a doktorského studia. Významnou měrou se podílejí nejen na vědecké práci, ale v konečném výsledku rovněž na publikační činnosti ústavu. (Na fotografii Vendula Václavková a Petra Herlová z oddělení plasticity buněčného jádra.)

Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová pozoruje v mikroskopu buněčný materiál (myší vajíčko před oplozením).

Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová pozoruje v mikroskopu buněčný materiál (myší vajíčko před oplozením).

V rámci praktické ukázky si paní předsedkyně vyzkoušela také in vitro oplození - jednu z hlavních technik, používaných na oddělení plasticity buněčného jádra.

V rámci praktické ukázky si paní předsedkyně vyzkoušela také in vitro oplození - jednu z hlavních technik, používaných na oddělení plasticity buněčného jádra.

S takto připraveným vzorkem lze dále pracovat pomocí tzv. mikromanipulátoru, který umožňuje detailní pozorování a následné zpracování buněčného materiálu.

S takto připraveným vzorkem lze dále pracovat pomocí tzv. mikromanipulátoru, který umožňuje detailní pozorování a následné zpracování buněčného materiálu.

S využitím metod molekulární biologie vědci zkoumají jednotlivé procesy spojené s oplozením. Výsledky oddělení mají úzkou návaznost na výzkum v humánní reprodukční medicíně.

S využitím metod molekulární biologie vědci zkoumají jednotlivé procesy spojené s oplozením. Výsledky oddělení mají úzkou návaznost na výzkum v humánní reprodukční medicíně.

Oddělení neurochemie je jedním ze čtyř nově vzniklých pracovišť Ústavu experimentální medicíny AV ČR. Na fotografii vědec Štěpán Kortus představuje předsedkyni AV ČR analýzu pohybu receptorů v neuronech.

Oddělení neurochemie je jedním ze čtyř nově vzniklých pracovišť Ústavu experimentální medicíny AV ČR. Na fotografii vědec Štěpán Kortus představuje předsedkyni AV ČR analýzu pohybu receptorů v neuronech.

Vědci zkoumají změny v elektrofyziologickém systému buňky v souvislosti s aplikací různých chemických látek.

Vědci zkoumají změny v elektrofyziologickém systému buňky v souvislosti s aplikací různých chemických látek.

Detailní záběr na speciální zařízení k aplikaci chemických látek

Detailní záběr na speciální zařízení k aplikaci chemických látek

Mezi nová pracoviště patří také oddělení nanotoxikologie a molekulární epidemiologie. Pod vedením Pavla Rössnera vědci sledují toxické účinky vyráběných nanočástic i jemných částic z ovzduší na lidský organismus.

Mezi nová pracoviště patří také oddělení nanotoxikologie a molekulární epidemiologie. Pod vedením Pavla Rössnera vědci sledují toxické účinky vyráběných nanočástic i jemných částic z ovzduší na lidský organismus.

Zpracování velkého množství vzorku umožňuje speciální vybavení, které slouží k tzv. homogenizaci vzorku (dokonalému promíchání dvou a více látek v jednotnou směs).

Zpracování velkého množství vzorku umožňuje speciální vybavení, které slouží k tzv. homogenizaci vzorku (dokonalému promíchání dvou a více látek v jednotnou směs).

Oddělení nanotoxikologie a molekulární epidemiologie úzce spolupracuje s oddělením genetické toxikologie a epigenetiky. Oba týmy se spolupodílely například na vývoji nového patentu tzv. toxikologického inkubátoru.

Oddělení nanotoxikologie a molekulární epidemiologie úzce spolupracuje s oddělením genetické toxikologie a epigenetiky. Oba týmy se spolupodílely například na vývoji nového patentu tzv. toxikologického inkubátoru.

Rostislav Tureček, vedoucí oddělení neurofyziologie sluchu, představuje zástupcům vedení AV ČR laboratoř vybavenou speciálním zařízením, umožňující zobrazení neuronální aktivity metodou in vivo (tzn. v živém organismu).

Rostislav Tureček, vedoucí oddělení neurofyziologie sluchu, představuje zástupcům vedení AV ČR laboratoř vybavenou speciálním zařízením, umožňující zobrazení neuronální aktivity metodou in vivo (tzn. v živém organismu).

Vědec Minseok Kang vysvětluje výzkumný projekt, zaměřený na výzkum mechanismů sluchových poruch pomocí tzv. dvoufotonové mikroskopie.

Dvoufotonová mikroskopie umožňuje vědcům objasnit úlohu speciálních receptorů (tzv. GABAB receptorů) při vzniku tinnitu (jedná se o sluchové postižení, projevující se občasným nebo stálým šelestem v uších).

Vědkyně Kristýna Kárová z oddělení regenerace nervové tkáně vysvětluje problematiku míšního poranění. Vědci využívají metodu tzv. genové terapie, při které se zavádí do poškozených neuronů speciální proteiny, stimulující růst axonů – výběžků nervových buněk. Metoda „light sheet“ mikroskopie pak umožňuje tyto axony zobrazit a vyhodnotit míru regenerace motorické (pohybové) dráhy.

Zleva: vedoucí oddělení genetické toxikologie a epigenetiky Ústavu experimentální medicíny AV ČR Jan Topinka, místopředseda AV ČR Zdeněk Havlas, členka Akademické rady AV ČR Markéta Pravdová, ředitelka ústavu Miroslava Anděrová, předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová, zástupce ředitelky ústavu Jan Malínský, členka Akademické rady AV ČR Jana Bludská a ředitelka Kanceláře AV ČR Martina Bártová.

Text Leona Matušková, foto Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce