Pražští archeologové zkoumají vývoj Hradu a pravěké společnosti Čech i Súdánu

12. 09. 2020

Pražský Archeologický ústav patří spolu s Orientálním ústavem k nejstarším pracovištím Akademie věd ČR. Pod názvem Státní archeologický ústav vznikl už před více než sto lety, v listopadu 1919. Dnes má Akademie věd ČR archeologické ústavy dva – ten brněnský se soustředí zejména (ale nejen) na výzkum moravské části země. Archeologický ústav AV ČR v Praze navštívila 8. září 2020 v rámci prohlídek všech pracovišť Akademie věd předsedkyně Eva Zažímalová.

Fotografie zachycuje část delegace, která navštívila 8. září 2020 pražský Archeologický ústav AV ČR. Zleva: ředitelka Kanceláře AV ČR Martina Bártová, členky Akademické rady Markéta Pravdová a Jana Bludská a předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová. Archeologický ústav AV ČR zastupovali (také zleva): ředitel Jan Mařík, předseda Rady pracoviště Luboš Jiráň, vedoucí oddělení informačních zdrojů a archeologie krajiny David Novák, zástupce ředitele pro vědu Petr Květina a zástupce ředitele pro vnější vztahy Jaroslav Řídký.

Archeologové představili předsedkyni AV ČR Evě Zažímalové vybrané publikace vydané Archeologickým ústavem AV ČR v poslední době. Jednou z nich je kolektivní monografie Stories That Made the Iron Age. Vznikla u příležitosti životního jubilea badatelky Natálie Venclové, odbornice na dobu železnou. Kniha nabízí nejnovější přehled evropského bádání v této oblasti.

Pražský Archeologický ústav má centrum v Letenské ulici, s výhledem na Hrad. Přímo v areálu Hradu pak sídlí pobočka ústavu se specialisty na výzkum nejstarších dějin jedné z našich nejdůležitějších národních památek.

Monumentální publikace Katedrála viditelná a neviditelná Jany Maříkové-Kubkové a kolektivu se stala Knihou roku v prestižní soutěži Cen Nakladatelství Academia. Kniha obsahuje bezmála tisícovku stran, váží asi pět kilogramů a pracovaly na ní dvě desítky odborníků a odbornic po dobu sedmi let.

Archeologický ústav AV ČR je největším vydavatelem odborné archeologické literatury v České republice. Vedle knih vydává rovněž dva recenzované časopisy, Archeologické rozhledy a Památky archeologické.

Letos vydal Archeologický ústav AV ČR monografii Mikulovice – Pohřebiště starší doby bronzové na Jantarové stezce, která je dílem jedenatřiceti autorek a autorů ze čtyř zemí, pod vedením Michala Ernée (loňský držitel Akademické prémie – psali jsme o něm v časopise A / Věda a výzkum 02/2020). Na více než 680 stranách shrnují závěry komplexního multidisciplinárního výzkumu bohaté kostrové nekropole únětické kultury starší doby bronzové v Mikulovicích u Pardubic.

Kolektivní monografie Stories That Made the Iron Age na více než 530 stranách předkládá poznatky o době železné. Text doplňuje množství barevných obrázků, zpřehledňujících rámečků a tabulek.

Na snímku zleva členka Akademické rady Taťána Petrasová, předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová a ředitelka Kanceláře AV ČR Martina Bártová.

Archiv nálezových zpráv a dokumentace je od založení Státního archeologického ústavu před sto lety nedílnou součástí instituce. Všechna dokumentace terénních výzkumů postupně prochází nezbytnou digitalizací.

Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová dostala od archeologů darem repliku „pazourkové“ dýky z počátků doby bronzové.

Ladislav Varadzin loni obdržel prestižní ocenění Lumina queruntur, jenž mu umožňuje založit nový vědecký tým, který se zaměří na detailní archeologický výzkum v Súdánu v severní Africe. Adaptace společností na změny přírodního prostředí a klimatu dnes patří mezi světová témata archeologie.

Kostěné šídlo patří mezi důležité nástroje z období lovců-sběračů-rybářů v Súdánu. Tento nález pochází z výzkumu Českého egyptologického ústavu FF UK v pohoří Sabaloka, na kterém Archeologický ústav Praha dlouhodobě spolupracuje.

Kamenné těrky, sloužící k drcení a mletí rostlinné stravy, patří mezi nejdůležitější artefakty mezolitického a neolitického období v Súdánu. Také tento nález pochází z výzkumu Českého egyptologického ústavu FF UK v pohoří Sabaloka, na kterém Archeologický ústav Praha dlouhodobě spolupracuje.

Fragmenty keramických nádob ze Súdánu jsou předmětem mezioborového výzkumu badatelů z různých koutů Evropy. Jedno z center výzkumu mezolitické a neolitické keramiky je od letošního roku v Archeologickém ústavu v Praze.

Keramický fragment v rukách předsedkyně AV ČR Evy Zažímalové patří mezi nejstarší doklady využívání keramických nádob na světě. Oblast Súdánu proto patří mezi „nej“ archeologických výzkumů.

Text: Leona Matušková. Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce

Pražští archeologové zkoumají vývoj Hradu a pravěké společnosti Čech i Súdánu

Pražský Archeologický ústav má centrum v Letenské ulici, s výhledem na Hrad. Přímo v areálu Hradu pak sídlí pobočka ústavu se specialisty na výzkum nejstarších dějin jedné z našich nejdůležitějších národních památek.

Archeologický ústav AV ČR je největším vydavatelem odborné archeologické literatury v České republice. Vedle knih vydává rovněž dva recenzované časopisy, Archeologické rozhledy a Památky archeologické.

Kolektivní monografie Stories That Made the Iron Age na více než 530 stranách předkládá poznatky o době železné. Text doplňuje množství barevných obrázků, zpřehledňujících rámečků a tabulek.

Na snímku zleva členka Akademické rady Taťána Petrasová, předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová a ředitelka Kanceláře AV ČR Martina Bártová.

Archiv nálezových zpráv a dokumentace je od založení Státního archeologického ústavu před sto lety nedílnou součástí instituce. Všechna dokumentace terénních výzkumů postupně prochází nezbytnou digitalizací.

Předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová dostala od archeologů darem repliku „pazourkové“ dýky z počátků doby bronzové.

Kostěné šídlo patří mezi důležité nástroje z období lovců-sběračů-rybářů v Súdánu. Tento nález pochází z výzkumu Českého egyptologického ústavu FF UK v pohoří Sabaloka, na kterém Archeologický ústav Praha dlouhodobě spolupracuje.

Fragmenty keramických nádob ze Súdánu jsou předmětem mezioborového výzkumu badatelů z různých koutů Evropy. Jedno z center výzkumu mezolitické a neolitické keramiky je od letošního roku v Archeologickém ústavu v Praze.

Keramický fragment v rukách předsedkyně AV ČR Evy Zažímalové patří mezi nejstarší doklady využívání keramických nádob na světě. Oblast Súdánu proto patří mezi „nej“ archeologických výzkumů.

Text: Leona Matušková. Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Newsletter