Zahlavi

FOTO: Filosofický ústav AV ČR aneb Za hranice české vědy

20. 10. 2020

Aktuální výzkumné projekty, představení nového výzkumného programu Strategie AV21 nebo také knižní novinky – nejen to čekalo předsedkyni Akademie věd ČR Evu Zažímalovou během zářijové návštěvy Filosofického ústavu AV ČR, na které ji doprovázeli místopředseda Pavel Baran a členky Akademické rady Taťána Petrasová, Markéta Pravdová a Jana Bludská.

Pracoviště Filosofického ústavu AV ČR, které sídlí v srdci Prahy, patří mezi badatelské instituce s mezinárodní reputací. Důkazem budiž například nedávný Grant ERC pro Otu Pavlíčka.

Pracoviště Filosofického ústavu AV ČR, které sídlí v srdci Prahy, patří mezi badatelské instituce s mezinárodní reputací. Důkazem budiž například nedávný Grant ERC pro Otu Pavlíčka.

Společně s Evou Zažímalovou zavítal na své domovské pracoviště také místopředseda Akademie věd ČR Pavel Baran, někdejší ředitel Filosofického ústavu AV ČR.

Společně s Evou Zažímalovou zavítal na své domovské pracoviště také místopředseda Akademie věd ČR Pavel Baran, někdejší ředitel Filosofického ústavu AV ČR.

Eva Zažímalová diskutovala s vedením pracoviště mj. o řešení aktuálních výzkumných projektů. Ředitel Filosofického ústavu AV ČR Ondřej Ševeček představil také činnost česko-německé výzkumné a výměnné platformy ústavů třetí vědní oblasti a Leibniz-Institut für Geschichte und Kultur des östlichen Europa – GWZO v Praze, který koordinuje právě Filosofický ústav.

Eva Zažímalová diskutovala s vedením pracoviště mj. o řešení aktuálních výzkumných projektů. Ředitel Filosofického ústavu AV ČR Ondřej Ševeček představil také činnost česko-německé výzkumné a výměnné platformy ústavů třetí vědní oblasti a Leibniz-Institut für Geschichte und Kultur des östlichen Europa – GWZO v Praze, který koordinuje právě Filosofický ústav.

„Archiv český“ – jeden z nejstarších vydavatelských projektů kritické historiografie, který založil František Palacký. Ediční řadu od roku 2000 kultivuje a vydává Centrum medievistických studií, společné pracoviště Filosofického ústavu AV ČR a Univerzity Karlovy. Databáze „Archivu českého“ je dostupná také online.

„Archiv český“ – jeden z nejstarších vydavatelských projektů kritické historiografie, který založil František Palacký. Ediční řadu od roku 2000 kultivuje a vydává Centrum medievistických studií, společné pracoviště Filosofického ústavu AV ČR a Univerzity Karlovy. Databáze „Archivu českého“ je dostupná také online.

Jak dosahovali renesanční malíři efektu hloubky prostoru? Jak navozuje El Greco pocit přítomnosti postav v prostoru před obrazem? Dokáže kubismus vysvobodit objekty ze zajetí prostoru? Nejen na tyto otázky odpovídá nová kniha „Prostor mezi geometrií a malířstvím“ (Slovart, 2020) světového odborníka v oblasti filozofie vědy a nositele Akademické prémie z roku 2016 Ladislava Kvasze.

Jak dosahovali renesanční malíři efektu hloubky prostoru? Jak navozuje El Greco pocit přítomnosti postav v prostoru před obrazem? Dokáže kubismus vysvobodit objekty ze zajetí prostoru? Nejen na tyto otázky odpovídá nová kniha „Prostor mezi geometrií a malířstvím“ (Slovart, 2020) světového odborníka v oblasti filozofie vědy a nositele Akademické prémie z roku 2016 Ladislava Kvasze.

Abstraktní a často obtížně pochopitelné matematické myšlenky vyjadřuje malířství v konkrétní, názorné a intuitivně uchopitelné podobě. Zatímco historikům a milovníkům výtvarného umění poskytuje kniha Ladislava Kvasze nový pohled na to, co už znají, matematikům umožňuje propojení dějin geometrie s dějinami malířství obohatit výklad této disciplíny o nové souvislosti.

Abstraktní a často obtížně pochopitelné matematické myšlenky vyjadřuje malířství v konkrétní, názorné a intuitivně uchopitelné podobě. Zatímco historikům a milovníkům výtvarného umění poskytuje kniha Ladislava Kvasze nový pohled na to, co už znají, matematikům umožňuje propojení dějin geometrie s dějinami malířství obohatit výklad této disciplíny o nové souvislosti.

Ota Pavlíček z oddělení pro studium antického a středověkého myšlení představil delegaci téma svého pětiletého projektu Academia, který nedávno získal podporu prestižního pětiletého Grantu ERC ve výši přesahující třicet milionů korun.

Ota Pavlíček z oddělení pro studium antického a středověkého myšlení představil delegaci téma svého pětiletého projektu Academia, který nedávno získal podporu prestižního pětiletého Grantu ERC ve výši přesahující třicet milionů korun.

Uspořádej kvodlibet, nebo zaplať pokutu, platilo v dávné minulosti. Vědecké kruhy byly neúprosné i ve 14. až 16. století. Díky vysokým nárokům však v různých koutech Evropy pravidelně vznikaly mimořádné přehlídky učenosti, na nichž se podílely významné osobnosti té doby, mimo jiné i mistr Jan Hus. Právě na výzkum kvodlibetů se zaměří pětiletý projekt Oty Pavlíčka.

Uspořádej kvodlibet, nebo zaplať pokutu, platilo v dávné minulosti. Vědecké kruhy byly neúprosné i ve 14. až 16. století. Díky vysokým nárokům však v různých koutech Evropy pravidelně vznikaly mimořádné přehlídky učenosti, na nichž se podílely významné osobnosti té doby, mimo jiné i mistr Jan Hus. Právě na výzkum kvodlibetů se zaměří pětiletý projekt Oty Pavlíčka.

Získání Grantu ERC si v diskusi s Evou Zažímalovou a Pavlem Baranem pochvaloval i ředitel pracoviště Ondřej Ševeček. Podle Oty Pavlíčka vznikne za přispění grantu rozsáhlá databáze kvodlibetů: „Zatím se podařilo doložit, že se kvodlibety konaly na čtrnácti univerzitách, mezi nimi například ve Vídni, Krakově, Heidelbergu nebo Glasgow. Teď je potřeba jít do ‚terénu‘ do archivů a ponořit se do starých rukopisů.“

Získání Grantu ERC si v diskusi s Evou Zažímalovou a Pavlem Baranem pochvaloval i ředitel pracoviště Ondřej Ševeček. Podle Oty Pavlíčka vznikne za přispění grantu rozsáhlá databáze kvodlibetů: „Zatím se podařilo doložit, že se kvodlibety konaly na čtrnácti univerzitách, mezi nimi například ve Vídni, Krakově, Heidelbergu nebo Glasgow. Teď je potřeba jít do ‚terénu‘ do archivů a ponořit se do starých rukopisů.“

Alice Koubová prezentovala vizi nového programu Strategie AV21 s názvem „Odolná společnost pro 21. století. Potenciály krize a efektivní transformace“, jehož koordinujícím pracovištěm je právě Filosofický ústav AV ČR.

Alice Koubová prezentovala vizi nového programu Strategie AV21 s názvem „Odolná společnost pro 21. století. Potenciály krize a efektivní transformace“, jehož koordinujícím pracovištěm je právě Filosofický ústav AV ČR.

Na návštěvě Archivu Jana Patočky a Centra pro teoretická studia, které je společným pracovištěm Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy.

Na návštěvě Archivu Jana Patočky a Centra pro teoretická studia, které je společným pracovištěm Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy.

Při setkání s vedoucími vědeckých oddělení se delegace seznámila s nejvýznamnějšími vědeckými výstupy ústavu z poslední doby. Na snímku vedoucí oddělení novověké racionality Jiří Chotaš.

Při setkání s vedoucími vědeckých oddělení se delegace seznámila s nejvýznamnějšími vědeckými výstupy ústavu z poslední doby. Na snímku vedoucí oddělení novověké racionality Jiří Chotaš.

Vedoucí oddělení logiky Vít Punčochář představil monografii Jaroslava Peregrina „Philosophy of Logical Systems“ (Routledge, 2020).

Vedoucí oddělení logiky Vít Punčochář představil monografii Jaroslava Peregrina „Philosophy of Logical Systems“ (Routledge, 2020).

Vladimír Urbánek z oddělení pro komeniologii a intelektuální myšlení raného novověku ukázal 26. svazek sebraných spisů Jana Amose Komenského (Praha 2018).

Vladimír Urbánek z oddělení pro komeniologii a intelektuální myšlení raného novověku ukázal 26. svazek sebraných spisů Jana Amose Komenského (Praha 2018).

Text: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, a Jana Říhová, Filosofický ústav AV ČR, foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Text: Luděk Svoboda, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR, a Jana Říhová, Filosofický ústav AV ČR, foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce