Zahlavi

FOTO: BIOCEV pokročil ve vývoji léku na rakovinu. Centrum navštívil premiér

16. 09. 2020

První fázi klinického testování ukončila s dobrými výsledky látka MitoTam, již vyvíjí tým Jiřího Neužila v centru BIOCEV, společném výzkumném pracovišti šesti ústavů Akademie věd ČR a dvou fakult Univerzity Karlovy. Další úspěšný projekt, za nímž stojí Kateřina Komrsková, je z oblasti reprodukční biologie. Nejen tyto výzkumy představili jejich autoři předsedovi vlády Andreji Babišovi a vládnímu zmocněnci pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Romanu Prymulovi, které ve vesteckém areálu přivítala předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová a rektor UK Tomáš Zima v úterý 15. září.

Premiéra v centru BIOCEV uvítali předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová a rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Premiéra v centru BIOCEV uvítali předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová a rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Vládní delegaci čekalo v zasedací místnosti vedle prezentace výsledků výzkumných ústavů centra BIOCEV i káva a pohoštění.

Vládní delegaci čekalo v zasedací místnosti vedle prezentace výsledků výzkumných ústavů centra BIOCEV i káva a pohoštění.

Jednání představitelů BIOCEV s vládní návštěvou probíhalo za zavřenými dveřmi.

Jednání představitelů BIOCEV s vládní návštěvou probíhalo za zavřenými dveřmi.

Jiří Neužil, vedoucí laboratoře molekulární terapie, který stojí za vývojem nové protirakovinové látky MitoTam, oznámil, že úspěšně prošla první fází klinického testování. „Snažíme se cílit na jakousi Achillovu patu nádorové buňky, kterou když zasáhneme, tak se z toho nevzpamatuje,“ uvedl.

Jiří Neužil, vedoucí laboratoře molekulární terapie, který stojí za vývojem nové protirakovinové látky MitoTam, oznámil, že úspěšně prošla první fází klinického testování. „Snažíme se cílit na jakousi Achillovu patu nádorové buňky, kterou když zasáhneme, tak se z toho nevzpamatuje,“ uvedl.

Vláda České republiky podle Andreje Babiše připravuje národní plán boje proti rakovině, spoléhá při tom na podporu českých vědeckých špiček.

Vláda České republiky podle Andreje Babiše připravuje národní plán boje proti rakovině, spoléhá při tom na podporu českých vědeckých špiček.

Svůj výzkum přiblížila i vedoucí laboratoře reprodukční biologie Kateřina Komrsková, jejíž tým vyvinul selekční metodu pro výběr nejvhodnějších spermií použitelných při asistované reprodukci.

Svůj výzkum přiblížila i vedoucí laboratoře reprodukční biologie Kateřina Komrsková, jejíž tým vyvinul selekční metodu pro výběr nejvhodnějších spermií použitelných při asistované reprodukci.

Za Biotechnologický ústav AV ČR, jeden ze základních pilířů centra BIOCEV, se s premiérem rozloučil ředitel Bohdan Schneider.

Za Biotechnologický ústav AV ČR, jeden ze základních pilířů centra BIOCEV, se s premiérem rozloučil ředitel Bohdan Schneider.

Vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula v rozhovoru s Jiřím Neužilem a Evou Zažímalovou o vývoji látky MitoTam.

Vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula v rozhovoru s Jiřím Neužilem a Evou Zažímalovou o vývoji látky MitoTam.

Dalším důležitým tématem, o němž Eva Zažímalová s Romanem Prymulou diskutovali, byla aktuální koronavirová situace a role akademických výzkumných center při testování.

Dalším důležitým tématem, o němž Eva Zažímalová s Romanem Prymulou diskutovali, byla aktuální koronavirová situace a role akademických výzkumných center při testování.

Média o látku MitoTam projevují mimořádný zájem. Zdá se, že ta umí přimět nádorové buňky k „sebevraždě“ tím, že vyřadí z funkce mitochondrie, které vyživují nádor. Vědci aktuálně MitoTam připravují do druhé fáze klinického testování.      Text: Jana Bečvářová. Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů AV ČR

Média o látku MitoTam projevují mimořádný zájem. Zdá se, že ta umí přimět nádorové buňky k „sebevraždě“ tím, že vyřadí z funkce mitochondrie, které vyživují nádor. Vědci aktuálně MitoTam připravují do druhé fáze klinického testování. Text: Jana Bečvářová. Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů AV ČR

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce