Zahlavi

Co všechno ovlivňují mitochondrie v nádorových onemocněních?

17. 09. 2019

Špičkoví vědci z celého světa se sjeli do Vestce u Prahy, kde sídlí centrum BIOCEV. Na mezinárodní konferenci nazvané Mitochondria, Apoptosis and Cancer 2019 diskutují o nových výsledcích v oblastech buněčné biologie i medicíny, které se týkají role mitochondrií v nádorových onemocněních. Mitochondrie jsou přitom považovány za jakési „buněčné elektrárny“, jejich hlavní funkcí je produkce a uvolňování energie.

Organizátorem a garantem přehlídky, která začala dnes a potrvá do pátku 20. září, je renomovaný vědec Jiří Neužil. Tento vedoucí laboratoře molekulární terapie v Biotechnologickém ústavu Akademie věd ČR objevil protirakovinnou látku MitoTam, která se nyní úspěšně testuje na pacientech ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze.

Tvorba a rozvoj nádorů

Mezi hosty budou vědci, kteří ve svém oboru patří k nejlepším na světě. Například Matthew Vander Heiden z Massachusettského technologického institutu v USA zde pronese svoji přednášku na téma metabolické limitace tvorby a progrese nádorů a Mike Murphy z Univerzity v Cambridge bude hovořit o mitochondriálních metabolitech jako signálních molekulách v normální i patologické fyziologii. Antonio Enriquez z Národního centra pro výzkum kardiovaskulárního systému se zase zaměří na roli mitochondriálních respiračních komplexů v kvalitě mitochondrií. Všichni tito vědci budou mít na konferenci tři hlavní přednášky.

Dále na přehlídce vystoupí český parazitolog a biolog Julius Lukeš z jihočeského Biologického centra či Karel Pacák z Národního ústavu zdraví (National Institute of Health) v USA, celkem je v programu na 50 přednášek. Konference je součástí bienálních MAC sympozií, to první se uskutečnilo roku 2009 v Praze.

„Jedná se o velice prestižní mezinárodní akci, která se v Česku koná již 10 let, což je také zohledněno neobyčejně kvalitními řečníky. Předpokládáme, že MAC’19 přinese nové spolupráce a také zvýší mezinárodní povědomí o české vědě i centru BIOCEV,“ říká Petr Solil z centra BIOCEV, které sdružuje vědce z akademického i univerzitního prostředí v oblasti biotechnologií a biomedicíny. Podílí se na něm šest ústavů Akademie věd ČR (Ústav molekulární genetiky, Biotechnologický ústav, Mikrobiologický ústav, Fyziologický ústav, Ústav experimentální medicíny a Ústav makromolekulární chemie) a dvě fakulty Karlovy univerzity (Přírodovědecká fakulta a 1. lékařská fakulta).

Na titulním snímku sídlo BIOCEVu ve Vestci

Připravil: Petr Solil, BIOCEV ve spolupráci s Alicí Horáčkovou, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: BIOCEV

Biologie a lékařské vědy

Vědecká pracoviště

Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce