Českou hlavu 2020 by měl získat Václav Hořejší, navrhuje rada pro výzkum
25. 09. 2020
Národní cenu vlády Česká hlava, které se někdy přezdívá „česká nobelovka“, by si měl převzít Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. O jeho nominaci rozhodla v pátek 25. září 2020 Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Na tiskové konferenci po jednání rady to oznámil místopředseda Pavel Baran. RVVI dále hlasovala o členech v orgánech Grantové agentury ČR a Technologické agentury ČR. Na pozici nového předsedy GA ČR rada navrhuje Jaroslava Koču z Masarykovy univerzity v Brně. Návrhy rady bude schvalovat vláda.
Ocenění Česká hlava se uděluje za mimořádné celoživotní výsledky v oblasti vědy a výzkumu. „Václav Hořejší je vynikající vědeckou osobností, patří do vědecké špičky. Je to jeden z našich nejcitovanějších vědců, vynikající badatel se skvělou pověstí u nás i v zahraničí, a to v oblasti molekulární imunologie,“ řekl o letošním jmenovaném laureátovi místopředseda vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace Pavel Baran (který je zároveň místopředsedou Akademie věd ČR).
Imunolog Václav Hořejší v červnu 2019 s Medailí AV ČR
Rada vlády pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) na svém 360. zasedání dále navrhla jmenovat tři členy předsednictva Grantové agentury ČR (GA ČR). Jsou jimi Alice Valkárová, Petr Baldrian a Jaroslav Koča. Všichni tři navážou na svou dosavadní práci v předsednictvu v prvním funkčním období.
Na předsedu Grantové agentury ČR navrhla rada Jaroslava Koču, který by měl vystřídat jadernou fyzičku Alici Valkárovou. Jaroslav Koča je vědeckým ředitelem Středoevropského technologického institutu (CEITEC).
RVVI dále navrhne vládě dva členy výzkumné rady Technologické agentury (TA ČR), a to Josefa Kašpara a Janu Klánovou. Na pozici místopředsedy výzkumné rady TA ČR získal nominaci Jan Kleindienst.
Co se týče dalších bodů jednání, například podpory vědy a výzkumu v rámci hospodářské strategie, tzv. Národního plánu obnovy, rada na svém aktuálním jednání nepřijala konečné stanovisko a chce se k záležitosti vrátit na příštím zasedání.
Připravila: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR (fotografie zachycuje Václava Hořejšího po převzetí Medaile AV ČR v roce 2019)
Přečtěte si také
- Identita, vesmír a houby. Koordinátoři Strategie AV21 představili nové programy
- 60 let v atmosféře – Ústav fyziky atmosféry AV ČR slaví jubileum popularizací
- Magnesii Literu získala kniha Louky. Dobrodružství poznávání. Vyšla v Academii
- Věda musí mít podporu, aby přinášela výsledky, zaznělo na Akademickém sněmu
- Hodnocení „šité na míru“: vědecké naděje se seznámily s jeho principy
- Umění spojovat. Tři vědci převzali za svou práci medaile Akademie věd ČR
- Tým z Akademie věd objasnil modrou hádanku a získal Cenu Wernera von Siemense
- Podílel se na přelomovém výzkumu. Nyní archeolog Vitalii Usyk působí v AV ČR
- Program Akademie věd PRAK usnadní cestu jedenácti projektů do praxe
- Liberecký kraj přispěje na výstavbu nové budovy výzkumného centra TOPTEC
Biologie a lékařské vědy
Vědecká pracoviště
- Biofyzikální ústav AV ČR
Biotechnologický ústav AV ČR
Fyziologický ústav AV ČR
Mikrobiologický ústav AV ČR
Ústav experimentální botaniky AV ČR
Ústav experimentální medicíny AV ČR
Ústav molekulární genetiky AV ČR
Ústav živočišné fyziologie a genetiky AV ČR
Cílem výzkumu je poznávání procesů v živých organismech, a to na úrovni molekul, buněk i organismů. Biofyzikální výzkum se zabývá studiem vztahu DNA – protein a vlivu faktorů životního prostředí na organismy. V oblasti molekulární genetiky a buněčné biologie jsou studovány zejména signální cesty pro spouštění reakcí a odezvy cílových genů na tyto signály; zvláštní pozornost je věnována studiu buněčných mechanismů imunitních odpovědí. Sledovány jsou rovněž genomy mikroorganismů a procesy směřující k moderním technologiím přípravy látek s definovanými biologickými účinky. V oblasti fyziologie a patofyziologie savců a člověka je výzkum zaměřen na kardiovaskulární fyziologii, neurovědy, fyziologii reprodukce a embryologii s cílem vytvořit teoretické základy preventivní medicíny. V oblasti experimentální botaniky se výzkum věnuje genetice, fyziologii a patofyziologii rostlin a moderní rostlinné biotechnologii. Sekce zahrnuje 8 vědeckých ústavů s přibližně 1930 zaměstnanci, z nichž je asi 690 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.