Akademickou prémii získala poprvé žena

Významné vědecké ocenění, Akademickou prémii, letos obdrželi čtyři vynikající vědci, kteří patří k mezinárodním špičkám ve svých oborech: Petr Šittner z Fyzikálního ústavu AV ČR, Pavel Zemánek z Ústavu přístrojové techniky AV ČR, Leoš Valášek z Mikrobiologického ústavu AV ČR a Jitka Klimešová z Botanického ústavu AV ČR. Ta se stala první oceněnou ženou, jež tento grant v jeho historii obdržela.

Smyslem Akademické prémie neboli Praemium Academiae, která se udílí už čtrnáctým rokem, je finančně i morálně podporovat skutečnou vědeckou excelenci. „Chceme našim nejlepším vědcům vytvořit takové podmínky, aby mohli rozvinout svůj potenciál ve prospěch Akademie věd i celé české vědy,“ říká předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová.

Grant až do výše 30 milionů korun mohou ocenění čerpat v průběhu šesti let a hradit z něj náklady spojené s výzkumem, mzdami či pořízením technického vybavení. Prémii je možné získat pouze jednou za život.

Podzemní život rostlin
Jitka Klimešová, první nositelka Akademické prémie, se dlouhodobě zabývá studiem vlastností a funkcí podzemních orgánů rostlin. Tým pod jejím vedením vyvinul metodiku a vytvořil dosud jedinou databázi klonálních a regeneračních vlastností popisující flóru střední Evropy.

„Stále pracujeme s naší databází vlastností pro českou flóru, jež je jediná svého druhu na celém světě, a pokračujeme v analýzách. Ve střední Evropě platí, že čím je vlhčí stanoviště, tím víc převládají rostliny klonální a produkující dlouhé oddenky. Nevíme ale, jestli naše poznatky platí po celém světě, takže potřebujeme srovnávat naši flóru s jinými oblastmi,“ uvedla Jitka Klimešová nedávno pro náš časopis A / Věda a výzkum.

Akademickou prémii chce Jitka Klimešová využít k dalšímu popisu funkčních parametrů podzemních orgánů a zjistit, jak ovlivňují funkci nadzemních částí, jemných kořenů, reprodukci, regeneraci a konkurenci rostlin. Výsledky by mohly mimo jiné přispět k zpřesnění klimatických modelů.

Kov s dobrou pamětí
Další oceněný, Petr Šittner z Fyzikálního ústavu AV ČR, se zabývá výzkumem chování kovových slitin s tvarovou pamětí. Tyto funkční kovové materiály vykazují pro kovy zcela neobvyklé termomechanické vlastnosti, jako je např. superelasticita (schopnost navrátit se při ohřevu po deformaci do předem nastaveného tvaru). Slitiny s tvarovou pamětí se využívají především v lékařství, letectví, automobilovém či spotřebním průmyslu.

Akademickou prémii plánuje Petr Šittner využít ke studiu deformačních mechanismů ve slitinách příbuzných těm s tvarovou pamětí. Cílem výzkumu bude nalézt chemické složení a parametry termomechanického zpracování víceprvkových kovových slitin vykazujících superkritickou elasticitu.

Tažný paprsek
Pavel Zemánek je specialistou ve fotonice, oboru na pomezí fyzikálních a technických věd, a zabývá se netradičním využitím laserových svazků v mikrosvětě. V Ústavu přístrojové techniky AV ČR se spolu se svou skupinou věnuje silovým účinkům záření, například manipulacím s miniaturními objekty pomocí světelného tažného svazku nebo optické pinzety.

Výzkumná skupina, podpořená Akademickou prémií, bude pod vedením Pavla Zemánka zkoumat klasické i kvantové chování nanoobjektů levitujících ve světelných svazcích ve vakuu. Laserem bude chladit jejich pohyb k nejnižším stavům s cílem získat „makroskopický“ mechanický kvantový systém. Cílem by mohly být citlivější senzory, kvantové simulátory či testy budoucích nanomotorů na kvantové úrovni energií.

Uzdravit člověka
Leoš Valášek vede laboratoř regulace genové exprese v Mikrobiologickém ústavu AV ČR, která zkoumá principy jednoho ze základních molekulárních procesů v buňce – syntézu bílkovin (tzv. translaci). Důkazy o důležitosti správné regulace translace jsou ohromující. I malé narušení načasování, prostorové distribuce nebo přesnosti syntézy pro život buňky zcela klíčových proteinů způsobuje nebo doprovází mnoho lidských chorob, včetně onkologických.

Akademickou prémii hodlá výzkumná skupina využít k objasnění přínosu všech faktorů, které se podílejí na kontrole translace. Konkrétně na rozhodovacích procesech mezi jednotlivými jejími fázemi. Výsledek výzkumu by mohl pomoci v oblasti lidské medicíny.

Ceremonii přerušil covid-19
Slavnostní vyhlašovací ceremonie se letos kvůli epidemiologickým opatřením bohužel nekonala. Na kdy se odkládá, zatím není jasné.

O udělení Akademické prémie rozhoduje předsedkyně AV ČR s poradní komisí domácích i zahraničních odborníků na základě dosažených výsledků a s ohledem na budoucí perspektivu výzkumu. Kromě odborných životopisů a rámcové představy o zaměření vlastního výzkumu musejí vybraní kandidáti předložit také rozvrh využití grantu. Návrhy na udělení Akademické prémie podávají ředitelé pracovišť AV ČR a předseda Vědecké rady AV ČR. Od roku 2007 byla Akademická prémie dosud udělena 29 osobnostem. Jejich přehled naleznete v rubrice věnované Akademické prémii.

S oceněnou Jitkou Klimešovou jsme pořídili rozsáhlý rozhovor (ještě před udělením Akademické prémie). Jeho plnou verzi najdete v časopise A / Věda a výzkum 4/2019 na stranách 34 až 39.

Připravil: Jan Klika, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Přečtěte si také

• Magnesii Literu získala kniha Louky. Dobrodružství poznávání. Vyšla v Academii
• Věda musí mít podporu, aby přinášela výsledky, zaznělo na Akademickém sněmu
• Hodnocení „šité na míru“: vědecké naděje se seznámily s jeho principy
• Umění spojovat. Tři vědci převzali za svou práci medaile Akademie věd ČR
• Tým z Akademie věd objasnil modrou hádanku a získal Cenu Wernera von Siemense
• Podílel se na přelomovém výzkumu. Nyní archeolog Vitalii Usyk působí v AV ČR
• Program Akademie věd PRAK usnadní cestu jedenácti projektů do praxe
• Liberecký kraj přispěje na výstavbu nové budovy výzkumného centra TOPTEC
• Akademii věd navštívil šachový velmistr a ruský exilový politik Garry Kasparov
• Akademie věd ČR podpoří vědce, kteří nemohou ve své zemi svobodně bádat