Zahlavi

Pesticidy, sinice a řasy: Kvalita povrchových vod v Česku se snižuje

26. 02. 2020

Zatímco mikropolutanty antropogenního původu se ve vodárenských nádržích vyskytují ve velmi malých koncentracích, vlivem eutrofizace v nich začaly převládat organické látky produkované sinicemi a řasami. A ty úpravu vody značně komplikují. Jak zpomalit neustálé zhoršování kvality povrchových vod nastínil ředitel Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR Martin Pivokonský na semináři v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.

Cukrová řepa, řepka a kukuřice. To jsou plodiny, které mají podle zprávy Českého hydrometeorologického ústavu hlavní podíl na množství překročených limitů pesticidních látek v tuzemských vodách.

I tato informace zazněla 18. února 2020 na semináři s názvem Cena, kvalita a dostupnost pitné vody, který připravil Ústav pro hydrodynamiku AV ČR ve spolupráci s Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR v budově PSP na Malostranském náměstí v Praze.

Sněmovna v současné době v reakci na víceleté sucho na našem území projednává novelu zákona o vodách a návrh na ústavní ochranu vody. Nedostatek této tekutiny v krajině ovlivňuje mimo jiné také dostupnost a kvalitu pitné vody.

Cílem semináře bylo poskytnout odborný pohled na komplexní problematiku zdrojů, zpracování a distribuci pitné vody. Akci moderoval ředitel Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR Martin Pivokonský a záštitu převzala předsedkyně výboru pro životní prostředí PSP Dana Balcarová.


Ředitel Ústavu pro hydrodynamiku AV ČR Martin Pivokonský a předsedkyně výboru pro životní prostředí PSP Dana Balcarová

Nejdůležitější tekutina světa ze všech úhlů

Jednotlivé přednášky zástupců odborné veřejnosti se věnovaly důsledkům změn klimatu v souvislosti s dostupností vody, cizorodým látkám v tuzemských vodách, změnám kvality vod povrchových, ale i úskalím provozování úpraven vod nebo problematice regulace ceny vodného a stočného.

Audiozáznam semináře a prezentace jednotlivých přednášejících jsou k dispozici na webu Poslanecké sněmovny.

Voda je také hlavním tématem aktuální výstavy, kterou připravil Ústav pro hydrodynamiku AV ČR ve spolupráci se Střediskem společných činností AV ČR. Koná se v Galerii Věda a umění v hlavní budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze a veřejnosti je zdarma přístupná do 22. března 2020.

Na tento den pak připadá Světový den vody, do jehož oslav se i letos zapojí Ústav pro hydrodynamiku AV ČR s doprovodným programem.

Další zajímavosti o vodě se dočtete v časopise A / Věda a výzkum 1/2019.

Připravila: Radka Římanová, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock, Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR

Přečtěte si také

Aplikovaná fyzika

Vědecká pracoviště

Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce