Nová energie pro budoucnost? Premiér Andrej Babiš si prohlédl tokamak
08. 01. 2019
Premiéra Andreje Babiše zaujal princip termojaderné fúze, která se v budoucnu může stát téměř nevyčerpatelným zdrojem energie. V úterý 8. ledna 2019 navštívil Ústav fyziky plazmatu AV ČR na pražském Ládví, který patří k předním evropským pracovištím v této oblasti. Provázeli ho tam předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová a ředitel ústavu Radomír Pánek.
Důvodem premiérovy návštěvy byla prohlídka unikátního experimentálního zařízení tokamak COMPASS, v kterém se za přítomnosti silného magnetického pole vytváří plazma o teplotách desítek miliónů stupňů Celsia. Premiéra zaujalo, že tokamaky mohou potenciálně produkovat takzvanou čistou energii pro lidstvo. „Podpora špičkového výzkumu je zásadní pro konkurenceschopnost české ekonomiky,“ řekl v této souvislosti premiér. Stávající tokamak, který zde funguje od roku 2009, by měl nahradit mnohem větší a výkonnější tokamak COMPASS Upgrade. Na jeho přípravu ústav získal podporu z evropských fondů ve výši 800 milionů korun a ředitel Radomír Pánek odhaduje, že první plazma se začne v novém tokamaku zpracovávat v roce 2021.
Premiéra provázeli (zprava): předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová, místopředseda Pavel Baran a ředitel ústavu Radomír Pánek
Magnet pro světové badatele
„Díky jedinečným vlastnostem bude toto zařízení atraktivní pro výzkumné pracovníky z Evropy i ze světa,“ uvedl Pánek, který zdůraznil zahraniční přesah jeho pracoviště. Ústav se účastní vývoje několika diagnostických systémů pro monumentální evropský tokamak ITER s rozpočtem osmnácti miliard eur, který se buduje ve Francii a měl by produkovat výkon 500 MW z fúzní reakce. Jedná se o největší mezinárodní výzkumný projekt na světě.
Součástí prohlídky bylo i představení laserového systému PALS a následná diskuse, které se zúčastnili místopředsedové Akademie věd Jan Řídký a Pavel Baran a místopředseda vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace Karel Havlíček. Tématem bylo financování velkých výzkumných projektů, včetně hledání optimálního poměru institucionálního a účelového financování výzkumu.
Související články:
Nový tokamak dostane téměř 800 milionů korun a zájem mají i Američané
Předsedkyně si prohlédla unikátní zařízení tokamak
Připravil: Jan Martinek, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Jan Martinek, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR a Úřad vlády ČR
Přečtěte si také
- Další úspěšný krok na cestě k termojaderné fúzi, hlásí američtí vědci
- Strážci přesné sekundy. Jak se měří, uchovává a sdílí čas?
- Pevná a ohebná jako kost. Slitina je příslibem nové generace implantátů
- Čistíme vodu efektivně? Kvalitu je možné snadno zvýšit, říkají vědci
- Výměna dvou Sluncí: jaderná fúze slibuje bezpečnou a čistou budoucnost
- Pohyb světlem od dávné vesmírné sci-fi po dnešní realitu mikrosvěta
- Vize pro energii budoucnosti nabývá konkrétních obrysů díky novému tokamaku
- Obstála ve světě oceli, navíc v Japonsku. Vědkyně rozvíjí unikátní mikroskopii
- Bez jaderných elektráren se v Česku neobejdeme, říká předseda Komise pro energetiku
- Nový mikroskop zobrazuje pohyb molekuly velké jako tisícina vlasu, a to ve 3D
Aplikovaná fyzika
Vědecká pracoviště
- Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
Ústav fyziky materiálů AV ČR
Ústav fyziky plazmatu AV ČR
Ústav přístrojové techniky AV ČR
Ústav teoretické a aplikované mechaniky AV ČR
Ústav termomechaniky AV ČR
Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 920 zaměstnanci, z nichž je asi 580 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.