Zahlavi

Naši spolupráci brexit neohrozí, slíbil Akademii věd britský ministr

20. 02. 2019

Britský ministr pro vědu Chris Skidmore měl během své půldenní návštěvy Prahy nabitý program. Přesto si v něm našel téměř dvě hodiny na setkání s vedením Akademie věd ČR, aby projednal velmi citlivé téma: do jaké míry ovlivní nadcházející brexit spolupráci britských a českých vědců. „Opouštíme Evropskou unii, nikoli Evropu,” zdůraznil Skidmore.

„Na vědecké úrovni spolupracujeme s Brity velmi intenzivně. Jenom v posledních pěti letech vyšlo na 2 500 společných vědeckých článků,“ řekla na úvod předsedkyně Akademie věd Eva Zažímalová, která ministrovi poté podrobně představila strukturu akademických vědeckých pracovišť a zdůraznila, že podle statistik je Akademie nejefektivnější vědeckou institucí v České republice. Při té příležitosti uvedla tři nedávné české úspěchy: publikaci v prestižním časopise Nature, která se týká předvídání epileptických záchvatů, vyluštění genomu pšenice seté s využitím technologie týmu rostlinného genetika Jaroslava Doležela a ERC grant pro historika Michala Frankla, který se bude zabývat historií uprchlíků ve středovýchodní Evropě.

Britský ministr pro vědu Chris Skidmore přijal pozvání Akademie věd ČR

Technologie budoucnosti

Britský ministr uvítal šanci setkat se v užším kruhu se zástupci přední vědecké instituce a zavtipkoval: „Zatímco politici přicházejí a odcházejí, vědci zůstávají.“ Britské univerzity si podle něj velmi cení spolupráce s českými vědci, přičemž jako hlavní body britského zájmu uvedl oblast umělé inteligence, robotiky a vůbec technologií budoucnosti. Sám je přitom renomovaným odborníkem na britskou historii, kterou vystudoval v Oxfordu. Jeho poslední knižní práce nazvaná Brother, Protector, King vykresluje osobnost krále Richarda III., kterého zabil velšský nájezdník v bitevním poli a jehož pak William Shakespeare zřejmě dost nespravedlivě vylíčil ve své proslulé tragédii.

 Setkání s britskou delegací se konalo v sídle Akademie věd na Národní třídě

Místopředseda Akademie věd Jan Řídký a ředitel Fyzikálního ústavu AV ČR Michael Prouza pak britského ministra zasvětili do fungování špičkového laserového centra ELI Beamlines v Dolních Břežanech, jehož součástí je i technologicky nejvyspělejší výkonový laserový systém na světě. Část technologií použitých v centru dodali i vědci z britského Science and Technology Facilities Council (STFC). I zde však přetrvává nejistota: promítne se do výzkumu v ELI vystoupení Británie z Evropské unie?

Ministr: Na brexit jsme připraveni

„Jak jste zmínil, kvalitní výzkum potřebuje stabilitu a předvídatelnost. Tu však čeští vědci, kteří nyní spolupracují s těmi britskými, momentálně nemají. Jak budou například pokračovat projekty v programu Horizon 2020?“ zeptala se Eva Zažímalová s tím, že česko-britských počinů v tomto programu je kolem sedmdesátky. „Mohu vás ujistit, že všechny rozjeté projekty budou pokračovat podle plánu. Velká Británie již buduje fondy na podporu budoucí spolupráce na poli mezinárodního výzkumu v případě, že se nebude moci připojit k některým projektům. Na brexit jsme dobře připraveni, to vám mohu garantovat.,“ odpověděl Chris Skidmore a dodal: „Důležitá je komunikace na individuální úrovni mezi konkrétními vědci.“ 

Ožehavé otázky však ukončila optimistická tečka: to když členka Akademické rady Hana Sychrová zmínila, že Velká Británie je stále na prvním místě mezi zeměmi, které si čeští vědečtí doktorandi vybírají ke studijnímu pobytu. Pak již musel britský ministr spěchat na rychlý oběd, po kterém ho čekalo letadlo do Londýna.

Účastníci česko-britské diskuse po skončení jednání

Související články:

Eurokomisař Moedas navštívil laserovou mocnost ELI Beamlines

Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR

Na titulní fotografii zleva: předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová, britský ministr pro vědu Chris Skidmore a místopředseda AV ČR Jan Řídký

Aplikovaná fyzika

Vědecká pracoviště

Základní fyzikální zákony jsou v ústavech této sekce východiskem pro výzkum nových struktur a makroskopických vlastností pevných látek, tekutin a plazmatu. Studium mikrostruktury a mikroprocesů otvírá cestu k řešení problémů „materiálových věd“, jako jsou např. vlastnosti kompozitních materiálů a konstrukcí, poruchová mechanika a dynamika nebo biomechanika. Modelování prostorově vysoce strukturovaného turbulentního proudění rozličných tekutin, výzkum dynamiky kapalin a plynů biosféry či plazmových technologií jsou často výrazně aplikačně orientované. Studium vysokoteplotního plazmatu se soustřeďuje především na pulsní výkonové systémy a problémy udržení a ohřevu plazmatu v tokamaku. Bádání v oblasti aplikované fyziky má často interdisciplinární charakter a jeho výsledky také nacházejí použití v nejrůznějších oblastech vědy a techniky. Například umělá syntéza přirozené a dobře srozumitelné české řeči je důležitým úkolem v oboru zpracování číslicových signálů. Unikátní přístroje a měřící techniky byly vyvinuty pro spektroskopii a elektronovou mikroskopii živých objektů. Sekce zahrnuje sedm ústavů s přibližně 880 zaměstnanci, z nichž je asi 320 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce