Polární záře nad Ivalem
10. 05. 2016
Česká astrofotografie měsíce
Polární záři můžeme pozorovat nejčastěji v oblastech za polárním kruhem. Tento jev se vyskytuje ve vysoké atmosféře, zpravidla ve výšce okolo 100 kilometrů. Na vzniku světelného úkazu se podílí zejména tok částic slunečního větru, složeného hlavně z protonů, elektronů a alfa částic, šířený od Slunce do meziplanetárního prostoru. Tyto částice se začnou srážet s molekulami zemské atmosféry, přičemž z nich vyrážejí elektrony, jejichž místo okamžitě zaujmou jiné. Při tomto ději je vyzařováno elektromagnetické záření ve viditelné oblasti spektra.
Červená i zelená barva je způsobena excitací atomů kyslíku na vlnové délce 630,0 nm a 557,7 nm. V nižších výškách může na vlnové délce 427,8 nm zářit zeleně také molekula dusíku, která ztratila jeden elektron.
Více v tiskové zprávě.
Foto: Martin Hossa
Přečtěte si také
- Knihy Nakladatelství Academia získaly ceny Josefa Hlávky a Miroslava Ivanova
- Spolupráce vědeckých týmů s regiony přináší nové poznatky i konkrétní výsledky
- Nabijte se inspirací pro výuku s Akademií věd na letních akcích pro pedagogy
- V rytmu valčíku a s vůní moře: Orchestr FOK zahrál zaměstnancům Akademie věd
- Úspěšnou dekádu Strategie AV21 podtrhují nové výzkumné programy
- Pětadvacet talentovaných vědkyň a vědců obdrželo Prémii Otto Wichterleho
- Brno hostilo mezinárodní konferenci o vojenství starověkých Římanů
- Oldřich Semerák získal medaili Ernsta Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách
- Svět potřebuje technologické inovace i znalosti humanitních a společenských věd
- Akademie věd udělila oborové medaile třem mezinárodně uznávaným vědcům