Polární záře nad Ivalem

Česká astrofotografie měsíce

Polární záři můžeme pozorovat nejčastěji v oblastech za polárním kruhem. Tento jev se vyskytuje ve vysoké atmosféře, zpravidla ve výšce okolo 100 kilometrů. Na vzniku světelného úkazu se podílí zejména tok částic slunečního větru, složeného hlavně z protonů, elektronů a alfa částic, šířený od Slunce do meziplanetárního prostoru. Tyto částice se začnou srážet s molekulami zemské atmosféry, přičemž z nich vyrážejí elektrony, jejichž místo okamžitě zaujmou jiné. Při tomto ději je vyzařováno elektromagnetické záření ve viditelné oblasti spektra.

Červená i zelená barva je způsobena excitací atomů kyslíku na vlnové délce 630,0 nm a 557,7 nm. V nižších výškách může na vlnové délce 427,8 nm zářit zeleně také molekula dusíku, která ztratila jeden elektron.

Více v tiskové zprávě.

Foto: Martin Hossa

Přečtěte si také

• Česko na cestě
• Britští experti radí českým vědcům: politiky informujte, ale nepřesvědčujte
• Akademické prémie 2017: Excelentní věda, organizace času i poděkování daňovým poplatníkům
• EKOLOGIE INVAZÍ
• Jan Hanousek obhájil disertaci a získal titul doktor věd v oblasti aplikovaného ekonomického výzkumu
• Jak rostliny dobývají svět
• Konference o Václavu Havlovi zaměřená na drama, disent a politiku
• Eva Zažímalová navržena na předsedkyni Akademie věd
• Akademický sněm bude volit nového předsedu AV ČR pro období 2017–2021
• Za vědeckou prací by měl být příběh, shodli se popularizátoři vědy