Polární záře nad Ivalem

Česká astrofotografie měsíce

Polární záři můžeme pozorovat nejčastěji v oblastech za polárním kruhem. Tento jev se vyskytuje ve vysoké atmosféře, zpravidla ve výšce okolo 100 kilometrů. Na vzniku světelného úkazu se podílí zejména tok částic slunečního větru, složeného hlavně z protonů, elektronů a alfa částic, šířený od Slunce do meziplanetárního prostoru. Tyto částice se začnou srážet s molekulami zemské atmosféry, přičemž z nich vyrážejí elektrony, jejichž místo okamžitě zaujmou jiné. Při tomto ději je vyzařováno elektromagnetické záření ve viditelné oblasti spektra.

Červená i zelená barva je způsobena excitací atomů kyslíku na vlnové délce 630,0 nm a 557,7 nm. V nižších výškách může na vlnové délce 427,8 nm zářit zeleně také molekula dusíku, která ztratila jeden elektron.

Více v tiskové zprávě.

Foto: Martin Hossa

Přečtěte si také

• V Akademii věd se diskutovalo o provázanosti energetiky a životního prostředí
• Díky stážím v Otevřené vědě pracuji v Akademii věd, říká Martin Jindra
• Akademie věd využívá ve Strategii AV21 neotřelé myšlenky a vědecké nápady
• Martin Víta: AI má obrovský potenciál, v Akademii věd ho chceme využít naplno
• Rakouský lingvista Stefan Michael Newerkla převzal nejvyšší vyznamenání AV ČR
• AV ČR a Vysoké učení technické v Brně propojují špičkovou vědu a výuku
• Akademie věd ocenila výjimečné zásluhy ve fyzice, historii a matematice
• Technologie z Akademie věd výrazně posouvá diagnostiku a léčbu srdečního selhání
• Stáže v Otevřené vědě přinášejí inspiraci i mezigenerační spolupráci
• Předseda Grantové agentury ČR ocenil dva projekty z Akademie věd