Akademie věd se dohodla na spolupráci s Národním parkem Šumava

18. 10. 2019

Rozsáhlejší vědecký výzkum v oblasti Šumavy přinese nová smlouva o spolupráci, kterou v pátek 18. října podepsala Akademie věd ČR ve spolupráci s Národním parkem Šumava.

„Jsem ráda, že se nám daří prohlubovat regionální spolupráci s tak důležitými partnery, a doufám, že to napomůže řešení ekologických otázek v době měnícího se klimatu,“ říká předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Ostatně sama si měřicí stanice, které na území šumavského národního parku provozuje Ústav pro hydrodynamiku AV ČR, byla letos v létě prohlédnout v rámci dvoudenní exkurze.
„Spojení Národního parku Šumava – tedy největšího národního parku u nás a nejváženější a nejprestižnější vědecké instituce v Česku, Akademie věd, je dle mého logické. Jsem upřímně velmi rád, že jsem mohl tuto dohodu podepsat osobně a těším se na faktickou spolupráci,“ uvádí ředitel šumavského národního parku Pavel Hubený s tím, že chtějí být moderním národním parkem, jehož řízení vychází z vědeckých poznatků.

Jak se mění vodní režim na Šumavě?

Obě strany si od dohody slibují jak větší zapojení do evropských výzkumných programů, všestrannější využití nových poznatků, výsledky v oblasti aplikací či vzdělávání a více možností při studiu ekologických témat, zejména pak dopadů činnosti člověka na životní prostředí.

Podpis dohody se konal v hlavní budově Akademie věd ČR na Národní třídě. Druhý zleva Pavel Hubený, naproti předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová

Na tuto rámcovou smlouvu pak navážou konkrétní projekty, například studium vodního režimu půdy a povodí a zpřesnění vodní a látkové bilance povodí v pramenné oblasti Šumavy. Hlavním cílem bude přispět k objasnění vlivu vegetačních změn na lesní povodí.

Vědci přitom budou kombinovat hydroklimatologický monitoring s numerickým modelováním a polními či laboratorními experimenty. Zajímat je bude, jak se promítla bezzásahová zóna v oblastech postižených kůrovcem do hydrologického režimu, a hodnotit budou dopady lesního hospodářství: jak třeba nakládání s odumřelými stromy ovlivňuje množství vody v půdě? Jak to působí na teplotní režim půdy a odpařování? V současné době představuje schopnost půdy zadržet vodu velmi aktuální téma a posílení této schopnosti patří mezi hlavní úkoly hospodaření v krajině.

Na titulním snímku hydrolog Miroslav Tesař, ředitel šumavského národního parku Pavel Hubený, předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová a ředitel Ústavu pro hydrodynamiku Martin Pivokonský

Připravila: Alice Horáčková, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR ve spolupráci s Janem Dvořákem, Správa NP Šumava a Miroslavem Tesařem, Ústav pro hydrodynamiku AV ČR
Foto: Jana Plavec, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR