Zahlavi

V Akademii věd ČR se diskutuje o právu a etice umělé inteligence

12. 09. 2019

Robotizovaný průmysl, automatizované domácnosti, robotičtí pečovatelé – jasné trendy velmi blízké budoucnosti. Jak ale umělou inteligenci sladit s etickými normami lidské společnosti? A jak ji právně ošetřit a zároveň zkoordinovat na mezinárodní úrovni? Nejen tyto otázky řeší experti konference SOLAIR, která se koná ve dnech 12. a 13. září 2019 v Praze v Akademii věd ČR. Zahájil ji předseda vlády ČR Andrej Babiš spolu s předsedkyní AV ČR Evou Zažímalovou.

Vývoj umělé inteligence jde nesmírně rychle kupředu a etické otázky s ní spojené přibývají – soustředí se na ně dvoudenní konference SOLAIR (Society, Law, Artificial Intelligence and Robotics) s podtitulem Umělá inteligence zaměřená na člověka (Human Centric Artificial Intelligence).

Předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová zdůraznila, že existuje mnoho etických a právních nejistot v oblasti vývoje a používání nástrojů s umělou inteligencí. Jako příklad zmínila problematiku ochrany soukromí nebo odpovědnosti za škodu.

„Měl by se velmi pečlivě zvažovat společenský konsensus. A k němu dojdeme jedině tím, že budeme mít maximum informací, co vlastně umělá inteligence je, a jaké může mít důsledky pro naše životy. Právě proto je nesmírně důležité podporovat sociální a humanitní vědy, které nám podobné otázky pomáhají předkládat a řešit,“ upozornila Eva Zažímalová.

Současný kabinet věnuje podle slov premiéra Andreje Babiše oblasti vývoje umělé inteligence a robotiky velkou pozornost, právě proto se zahájení konference v Akademii věd ČR osobně zúčastnil. 

Pozvání na konferenci přijali odborníci z univerzit, IT oblasti i zástupci Evropské komise a českých úřadů, zejména Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Problematiku, která je ze své podstaty globální a nezná hranic, koordinuje na nadnárodní úrovni Evropská komise. V červnu 2018 založila expertní skupinu (High-Level Expert Group on Artificial Intelligence), jež se zabývá detaily právních a etických problémů umělé inteligence. Tvoří ji 52 odborníků z průmyslu, akademického prostředí a občanské společnosti. 

„Naším cílem je podpořit uvedení Evropské strategie o umělé inteligenci. Součástí je vypracování doporučení týkajících se etických a společenských otázek spjatých s AI včetně socio-ekonomických změn, kterým budeme čelit," uvedla na začátku odborné části konference zástupkyně Evropské komise Irina Orssichová.

Obavy z umělé inteligence

S robotikou a umělou inteligencí se pojily obavy od samého počátku jejich vývoje. „Vždy s pokrokem takové obavy přicházely, vzpomeňme na Frankensteina. Jenže uvědomme si, že umělá inteligence není vzdálenou budoucností, již nyní je všude kolem nás, například v našich mobilních telefonech,“ dodal filozof Mark Coeckelberg z Vídeňské univerzity (a člen zmíněné expertní skupiny Evropské komise).

Člověk je zvyklý dodržovat zákony a pravidla, mimo jiné proto, že se obává sankcí. Jenže stroj strach necítí. „Nemáme na něj kromě programování žádné vynucovací nástroje slušného etického chování. Navíc stroje nejsou bezchybné a můžou působit škody,“ dodala hlavní organizátorka konference Alžběta Krausová z Ústavu státu a práva AV ČR.

Budou nás roboti diskriminovat?

S používáním pokročilé umělé inteligence se pojí i nečekané problémy. AI se učí napodobováním lidského chování, je tedy pravděpodobné, že přebere i lidské nešvary, jako jsou různé předsudky, zažitá klišé a diskriminující jednání.

Například stroj, který si z textu odvozuje paralely, ví, že protikladem muže je žena, ke slovu král přidá logicky slovo královna. Jenže k výrazu chirurg už to nebude chiruržka či lékařka, nýbrž zdravotní sestra. Což už je dost významově posunuté. Dočkáme se tak v blízké budoucnosti i strojů, které budou diskriminovat podobně, nebo dokonce více než lidé?

Akci uspořádal Ústav státu a práva AV ČR pod záštitou předsedy vlády Andreje Babiše, ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka a předsedkyně AV ČR Evy Zažímalové ve spolupráci s Úřadem vlády ČR, Ministerstvem průmyslu a obchodu a společností Microsoft. Bližší informace ke konferenci jsou k dispozici na webových stránkách SOLAIR 2019.

Úvodní foto (zleva): Ředitel Ústavu státu a práva AV ČR Ján Matejka, předseda vlády Andrej Babiš, předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová a náměstek Ministerstva průmyslu a obchodu Petr Očko.

Připravila: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto (kromě Twitteru): Stanislav Pecháček  

Licence Creative Commons

2019_09_13_solairc (1)

2019_09_13_solairc (1)

2019_09_13_solairc (10)

2019_09_13_solairc (10)

2019_09_13_solairc (11)

2019_09_13_solairc (11)

2019_09_13_solairc (12)

2019_09_13_solairc (12)

2019_09_13_solairc (13)

2019_09_13_solairc (13)

2019_09_13_solairc (14)

2019_09_13_solairc (14)

2019_09_13_solairc (15)

2019_09_13_solairc (15)

2019_09_13_solairc (16)

2019_09_13_solairc (16)

2019_09_13_solairc (17)

2019_09_13_solairc (17)

2019_09_13_solairc (18)

2019_09_13_solairc (18)

2019_09_13_solairc (19)

2019_09_13_solairc (19)

2019_09_13_solairc (2)

2019_09_13_solairc (2)

2019_09_13_solairc (20)

2019_09_13_solairc (20)

2019_09_13_solairc (3)

2019_09_13_solairc (3)

2019_09_13_solairc (4)

2019_09_13_solairc (4)

2019_09_13_solairc (5)

2019_09_13_solairc (5)

2019_09_13_solairc (6)

2019_09_13_solairc (6)

2019_09_13_solairc (7)

2019_09_13_solairc (7)

2019_09_13_solairc (8)

2019_09_13_solairc (8)

2019_09_13_solairc (9)

2019_09_13_solairc (9)

Přečtěte si také

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce