Zahlavi

Budeme navyšovat rozpočet, zavázali se v memorandu politici vědcům

19. 12. 2019

Zástupci české vlády, ministerstva školství, Akademie věd i českých vysokých škol podepsali Memorandum o podpoře výzkumu, vývoje a inovací v České republice.  Slavnostní podpis se konal ve čtvrtek 19. prosince na Úřadu vlády.

Signatáři se zavázali, že budou podporovat výzkumnou činnost na akademických pracovištích a na vysokých školách tak, aby zajistili jejich dlouhodobou stabilitu a posílili jejich mezinárodní konkurenceschopnost. Hlavním záměrem je zařadit Českou republiku mezi inovační lídry Evropy. Navazují tak na předchozí snahy vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace.

„Pro pracoviště Akademie věd ČR to znamená příslib stabilnějšího prostředí pro vědeckou práci a to je pro nás zcela zásadní věc,“ řekla předsedkyně AV ČR Eva Zažímalová.

Čtyři procenta ročně

„V návaznosti na možnosti státního rozpočtu (se budou) zasazovat o systematické navyšování výdajů státního rozpočtu na institucionální podporu na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací, každoročně nejméně o 4 %, aniž by byly nepříznivě ovlivněny ostatní výdaje státního rozpočtu na výzkum, experimentální vývoj a inovace,“ stojí v memorandu. Podepsali jej premiér Andrej Babiš, ministr školství Robert Plaga, předsedkyně Akademie věd České republiky Eva Zažímalová a předseda České konference rektorů Petr Sklenička.

„Je to velmi důležitý krok ve stabilizaci výzkumné základny, těmi čtyřmi procenty posilujeme výzkumné organizace a především jim do budoucna dáváme větší jistotu,“ uvedl vicepremiér Karel Havlíček.

Aby byli čeští vědci úspěšnější v grantech ERC

Signatáři se také dohodli, že se budou snažit zvýšit úspěšnost vědců z Česka v soutěžích o ERC granty či další významné zahraniční granty tak, abychom dosáhli úrovně srovnatelných států Evropské unie. Budou také podporovat nadějné mladé vědce a usilovat o nejlepší mladé talenty ze zahraničí pro studium a výzkum v Česku.

„Za tímto účelem budou vytvářet důsledně bilingvální prostředí na vysokých školách a akademických pracovištích, akreditovat studijní programy v cizích jazycích a místa vedoucích všech stupňů důsledně obsazovat otevřenými mezinárodními konkurzy,“ píše se dále v memorandu.

Otevřená personální politika výzkumných organizací, zejména směrem do zahraničí, bude významným parametrem hodnocení podle Metodiky M17+ a úzce souvisí s navyšováním výdajů státního rozpočtu na institucionální podporu na dlouhodobý koncepční rozvoj výzkumných organizací. Dlouhodobým cílem je pak dosáhnout umístění alespoň tří českých univerzit ve významných mezinárodních žebříčcích mezi prvními třemi sty.

Memorandum nahrazuje Prohlášení o stabilizaci systému výzkumu, vývoje a inovací v České republice z roku 2017, v němž se deklaruje snaha zajistit stabilitu institucionálního financování české vědy v souladu s mezinárodními zkušenostmi.

Připravil: Jan Martinek, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
Foto: Jan Martinek, Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR

 

Humanitní a filologické vědy

Vědecká pracoviště

Výzkumné projekty ústavů této sekce mají rovněž význam pro celonárodní kulturu a vzdělanost. V literární vědě je třeba nově zpracovat poválečné období české literatury, včetně literatury nezávislé. Naproti tomu klasická studia se soustřeďují na latinské písemnictví v našich zemích a na soupis našich literárních památek do r. 1800. Jazykověda se orientuje na výzkum národního jazyka a jeho historického vývoje v jeho spisovné i nespisovné podobě. Pozornost filozofie je upřena ke studiu filozofických směrů 20. století - k fenomenologii, filozofii existence, ale i k analytické filozofii a teorii vědy - stejně jako k odkazu myslitelů jako J. A. Komenský či J. Patočka. Literatura a jazyky slovanských zemí jsou předmětem naší slavistiky. Orientalistika, která má u nás dlouhou tradici, se věnuje studiu orientálních jazyků, dějinám a kultuře Předního východu, Indie, Číny a arabského světa. Etnografie a folkloristika se vedle tradičních témat hmotné a duchovní lidové kultury zabývá i aktuálními problémy etnických studií emigrace a reemigrace i adaptací jiných etnik v českém prostředí. Rovněž výzkum české hudební kultury je příspěvkem této sekce k poznání a ochraně našeho kulturního dědictví. Sekce zahrnuje 6 ústavů s přibližně 360 zaměstnanci, z nichž je asi 250 vědeckých pracovníků s vysokoškolským vzděláním.

Všechny výzkumné sekce